Přejít na obsah
Menu

#Kresba

Historie perspektivy

18. června 2021

mounzer-awad-vYrcgxKUyw4-unsplash

Při hledání správného zobrazování prostoru se díky výtvarnému umění rozvinuly techniky, které se později vyvinuly v klasické geometrické zobrazovací metody, jak je známe dnes.

Už Egyptští výtvarníci pozorovali, že postavy v jejich blízkosti jsou velké a naopak s rostoucí vzdáleností od pozorovatele se zmenšují až se nakonec zcela „ztratí“. Na kresbách, které znázorňovali jakýsi děj byl vždy ústřední postavou faraon, jeho kněží a úředníci. Faraón však vynikal svou velikostí v popředí, kněží byli menší, vojáci ještě menší a úplně nejmenší byli řadový lidé. Někdo si tak může myslet, že počátkem perspektivy jsou právě tyto kresby. Postavy jsou kresleny mimořádně realisticky, avšak jen z profilu a bez použití perspektivy. Jedná se tedy o významovou perspektivu, což znamená, že Egypťané zdůrazňovali velikostí hodnost nebo moc každé postavy, proto je faraón největším.


Další pokus o perspektivu najdeme ve Vatikánu, kde starořímská freska, zvaná “Aldobrandivská svatba” již má nějaký ten prvek dnešních metod perspektivy. Rovnoběžky jednoho vodorovného směru se sice sbíhají do jednoho bodu, ale úběžník druhého směru se nachází pod horizontem oka. První zmínku o perspektivě najdeme však také v Římě a to u římského architekta a stavitele Vitruvia Pollia, ten tvrdí: „Poté co určíme středový bod, musí se čáry jako v přírodě sbíhat v projekčním bodě zorných paprsků tak, že mnohé části se zdají ustupovat dozadu, zatímco jiné vystupují dopředu.“

Slovo perspektiva však nemá stejný význam po celou dobu lidstva. V minulosti se slovo perspektiva používalo k označení souboru pouček z geometrické optiky. Tyto poučky dnes můžeme najít v Euklidových spisech, ve kterých jde o zdůraznění přímočarého šíření světla. Euklides ale objevil mnohem více pro deskriptivu (např. objevitel axiomu rovnoběžnosti, euklidovská geometrie). Zkoumáním optiky zjistil, že náš vizuální obraz se skládá z přímek, které vycházejí z oka a tvoří kužel. A tak se objevují první pokusy o perspektivní zobrazení předmětu. Jelikož však římská říše záhy zaniká, vývoj se zpomaluje.

Ve 14. století se objeví muž jménem Giotto, který vysloví nesouhlas se světskou byzantskou abstrakcí. Tento malíř jako první do své tvorby vědomě zahrnuje perspektivu. Dalším intuitivním perspektivcem byl Ambrogio Lorenzetti a jeho dílo “Následky dobré vlády”. V renesanci perspektiva opět ožívá, hlavně díky architektu Filippo Brunelleschi. Při stavbě florentského dómu vytvořil systém využívající půdorysu i nárysu, což umožňovalo pomoci průsečíků rovnoběžek nakreslit perspektivní zobrazení. Jeden jeho přítel Vassari o něm řekl: „Vynález perspektivy uspokojil Filippa natolik, že rychle namaloval Plaza de San Giovanni a reprodukoval krásu černobílých mramorových dlaždic, které ubíhaly do vnitřku chrámu.“ Díky jeho technice namaloval Masaccio svou “Svatou trojici”. Vassari se k tomuto obrazu opět vyjadřuje: „Ale to nejkrásnější, když pomineme postavy, je perspektivní obraz tabulové valené klenby při pohledu zdola. Optické zkrácení je tak umně namalované, že strop působí jako reliéf“.

Dalším významným architektem, který se zabýval hloubkovou perspektivou byl Leon Battista Alberti. Ve své knize “O malířství” uvádí vzorec na zjištění vzdálenosti mezi opakujícími se tvary v hloubce. Výtvarníci tuto vzdálenost jen odhadovali a většinou dost nepřesně. V 15. století byla Albertiho metoda ještě zdokonalena malířem Pierem della Francescem. V této době byla perspektiva poprvé v dějinách umění považována za umění řádné výstavby obrazu. Velmi významným perspektivcem byl Leonardo da Vinci, který ve své knize uvádí: „Perspektiva je jako pohled na těleso, které leží za skleněnou tabulí a v ní se odráží“. Objevil dvoustředovou atmosférickou perspektivu. Jeho vyspělá perspektiva je vidět na obrazech jako například “Klanění tří králů” (rys kalichovité nádoby).

Teprve však Quido Ubaldo del Monte provádí důkaz o tom, že se rovnoběžky v perspektivě sbíhají do jednoho bodu. Tento důkaz se nazývá punctum concursus. Po Quidovi přichází Girard Desargues, který určuje body v prostoru souřadnicemi a jejich perspektivními obrazy za pomoci měřítek v souřadnicových osách. Když pak na konci 18. století spatřila světlo světa deskriptivní geometrie, jejíž tvůrcem byl Gaspard Monge, dostalo se i na perspektivu a její vědecký podklad. Dnes se již s perspektivním zobrazením setkáváme téměř na každém kroku.

Naučte se s námi kreslit v perspetktivě. 🙂 Přihlaste se na kurz kresby do Draw Planet! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Jak nakreslit srst?

23. května 2021

3cf14f44aedf15ca162fb3ebb9fb55a4

Kreslení srsti není jen tak, proto vám přinášíme pár tipů, jak na to!

Místo toho, abyste kreslili jednotlivé chloupky, soustřeďte se na kožešinu jako na celek. Díky tomu bude snazší a rychlejší srst zobrazit v realistické podobě.

Nejdůležitější věcí, na kterou je třeba se soustředit je směr růstu srsti. Není potřeba nakreslit všechny chlupy na zvířeti, dokonce není potřeba nakreslit ani jeden jediný. Důležité je správně odhadnout stíny a zobrazit je tužkou.. Zapomeňte tedy na to, abyste kreslili prameny chloupků.

U „flekatého“ zvířete začněte s jemným vykreslením obrysů jednotlivých skvrn, abyste došli správnýh proporcí na těle zvířete.

Vemte si, že třeba kráva na sobě nemá jen černé fleky. Skvrny se většinou liší tónováním. Například světlejší oblasti skvrn jsou tam, kde se světlo odráží od srsti.

V případě krátké kožešiny, která není skvrnitá, stačí pouze stínování tužkou.

Načechranou fluffy kožešinu můžete v některých oblastech skoro vynechat. Chloupky kreslete hlavně v oblastech, kde se zvíře krčí a ohýbá. Ve stínech kreslete malé husté čárky ve tvaru písmene „V“, které naznačují vzhled chloupků.

Chcete-li zobrazit lehkou tenkou vrstvu kožešiny, soustřeďte se, že ji kreslíte přímo na kůži zvířete. Stačí ji jen lehce a rychle stínovat.

Rádi byste začali s kreslením? Nevíte jak začít? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet. Pod dohledem trpělivého lektora se naučíte například jak správně stínovat, jak zachytit lidské proporce a mnoho dalšího!

https://www.drawplanet.cz/online-kurz/kresba-online-kurz-pro-zacatecniky/

b13935784d2fba4f2e3380eb8257048a

Ať už tužky používáte v kanceláři, k nakreslení vašeho mistrovského díla, nebo trochu z obou (čmáranice v kanceláři), je důležité porozumět rozdílům mezi různými typy tužek. Můžete si všimnout (zejména v uměleckém oddělení) několika různých tužek označených kombinací čísel a písmen, například 2B, 3H, HB atd. V kancelářských potřebách pravděpodobně poznáte tužky podle čísla, například tužka č.2. Pokud tužky dělají totéž, proč se k jejich identifikaci používají dva různé systémy? Co vlastně znamenají písmena / číslice? Vsadím se, že máte ohledně tužek více otázek, než jste si mysleli. Doufejme, že tento příspěvek na blogu zodpoví všechny otázky týkající se tužek, včetně toho, proč jsou tužky č. 2 žluté.

Bez ohledu na systém označuje značka na tužce tvrdost jádra (nebo olova). Typicky tužky vyráběné mimo USA používají systém HB, zatímco výrobci ve Spojených státech používají číselný systém.

Tužky, které používají numerický systém, přicházejí v číslech č.1, č.2, č.2 ½,  č.3 a č.4. Čím vyšší je číslo na tužce, tím tvrdší bude jádro, které na papíře vytvoří světlejší značku. Tužka č. 1 má měkčí jádro, což má za následek tmavší značku. Jelikož měkčí olověné tužky ukládají na papír více grafitu, vyžadují ostření více než tvrdá tužka. Jako zlatý střed je nejběžnější tužka č. 2. Možná víte, pro testy Scantron je právě tužka č.2 nejlepší. Je to proto, že tvrdší tužky píšou příliš světle na to, aby to stroj přečetl, a tužky č.1 se často rozmazávají.

Kreslící tužky obvykle používají systém označení HB. Tužky H označují tvrdost tuhy, zatímco tužky B označují tvrdost (nebo měkkost) tuhy. Můžete také narazit na tužku F, což znamená, že se tužka ostří do jemného bodu. Pojďme se podívat na systém HB:

Čím vyšší je číslo na straně B stupnice, tím to bude tmavší. Čím vyšší je číslo na straně H stupnice, tím to bude světlejší. Tužka HB přistane uprostřed stupnice a je ekvivalentní tužce č. 2. Uvědomte si, že ne všichni výrobci jsou stejní. Tužka č. 2 nebo HB od jednoho výrobce nemusí zanechat stejnou značku jako tužka č. 2 nebo HB od jiného výrobce.

Když na to přijde, volba tvrdosti tuhy je ponechána na osobních preferencích. Někteří mají rádi tmavší čáru, jiní jemnou, světlou čáru. Pokud si stále nejste jistí, tužka č. 2 nebo HB by měla fungovat dobře pro vaše potřeby v kanceláři. Pro kreslení a skicování je dobré mít k dispozici řadu tužek s různými úrovněmi tvrdosti. 

Zajímavý fakt: Co vám přijde na mysl když se řekne tužka č.2? Žluté tužky č. 2 jsou tak ikonické, že si hodně lidí klade otázku, proč zrovna žlutá? Možná je už nyní nevidíme jako něco luxusního, ale v roce 1890, kdy vznikla tradice žlutých tužek, měly být nejlepšími a nejdražšími tužkami v okolí. Společnost L and C Hardtmuth Company v Rakousku-Uhersku představila první žlutou tužku jako Koh-I-Noor, která je pojmenována po diamantu. V té době byla většina tužek natřena tmavými barvami nebo nebyli natřené vůbec, což tyto žluté tužky opravdu nechalo vyniknout.

0-748×433

Existuje několik jednoduchých tipů, které vám pomohou pochopit základní principy kreslení v perspektivě. Ukážeme vám také některé techniky kreslení, které vám pomohou „vyřezat“ rozměry jakéhokoliv objektu tužkou nebo štětcem.

Co je perspektiva v umění?

V případě, že máte problémy se zobrazením hloubky ve své práci, máte s největší pravděpodobností potíže s vnímáním a zobrazováním perspektivy. Perspektiva je princip realistického přenosu tří rozměrů v dvourozměrném prostoru s určitým zkreslením prvků, které zprostředkují jejich polohu v prostoru. 

Budeme se soustředit na obraz těla ženy ležící ve ukázkové perspektivě. Tipy popsané v tomto článku se však netýkají pouze kresby postav. Pomocí perspektivy můžete zobrazit jakékoli další objekty!

  1. Rozdělte si prostor na papíru

První věc, kterou musíte udělat, je nastavit hranice vašeho objektu.  Někdy, když umělec čelí nesouladu proporcí, může se uchýlit ke zmenšení objektu. To však dosti zničí realismus vaší práce. Pokud si všimnete, že proporce jsou nesprávné – je lepší začít znovu.

  1. Nakreslete si pomocné čáry

Zkuste si lehce nastínit svou postavu uvnitř obdélníku nebo čtverce. Slabé načrtnutí vám umožní vymazat případné nepřesnosti. Pomocí vizuálních metod měření se ujistěte, že jste velikost přenesli co nejpřesněji.

Dále je třeba nakreslit svislou čáru, která zjednoduší měření a upřesní zbývající části kompozice. Nemusí to být ve středu obrázku, v našem případě je to modrá čára na levé straně obdélníku. K měření a správnému přenosu rozměrů budete potřebovat olovnici. Olovnice může být i nit, na jejímž konci je nějaké závaží.

  1. Pokuste se zapomenout, jak zobrazovaný objekt vypadá

Zahoďte všechny zaujaté myšlenky, jak by měla lidská postava vypadat. Představte si, že jste ji viděli poprvé. Sledujte a nakreslete to, co vidíte, ne jak si myslíte, že by to mělo vypadat. Zní to jednoduše, ale je to překážka číslo jedna pro každého umělce, který se snaží perspektivu ovládnout. Měřte, měřte a znovu měřte. Důvěřujte pouze svým měřením a tomu, co je před vašima očima. Ve správné perspektivě lidská podoba nezapadá do našich předpojatých ideálů.

  1. Načrtněte si velké tvary

Začněte kreslením velkých tvarů a ignorujte všechny detaily. Pomocí vaší olovnice můžete vidět, jak základní anatomické struktury vzájemně fungují.

Přesné měření je velmi důležité. Nakreslete si vodorovné podpůrné čáry. Dále nakreslete vodorovnou čáru uprostřed těla. Na základě toho načrtněte samotnou figuru a co nejpřesněji zohledněte proporce. Ignorujte podrobnosti a vytvořte jednoduché tvary, aby se daly snadno změnit.

  1. Proveďte samotnou kresbu těla

Jakmile nastíníte všechny anatomické tvary, je čas začít kreslit tělo. V této fázi je nezbytné pochopit, jak zprostředkovat trojrozměrné vlastnosti zobrazovaného objektu na papíře.

Měli byste vidět a, co je důležité, kreslit, jak je vše anatomicky spojeno. Nohy před lýtky, lýtka před boky, boky před hýžděmi atd. Nechte svou tužku nebo štětec tzv. “projít krajinou masa”, sledujte jeho vlnité pláně a přenášejte požadovaný úhel.

Přenosové objemové techniky také stojí za vyzkoušení

V následujících odstavcích popisujeme několik metod, které vám pomohou vytvořit objem z podpůrných linií. Experimentujte a osvojte si metodu, která vám nejlépe vyhovuje. Dostatek znalostí a zvládnutí technik vám zaručí úspěch. Pokud zjistíte, že některé body nevypadají správně, vraťte se k hlavním velkým tvarům a ujistěte se, že jsou opravdu správné.

Bez ohledu na techniku, kterou si vyberete, je rozhodně dobrá znalost lidské anatomie. Čím hlouběji pochopíte, jak je lidská anatomie budována, tím snáze zvládnete perspektivu.

  1. Geometrická technika

Způsob, kterým se tělo rozkládá na jednoduché geometrické tvary, může být opravdu užitečný. Obzvláště když se snažíte vytvořit anatomický výkres v perspektivě. Válce jsou ideální pro prezentaci zužujících se končetin a kubické tvary jsou ideální pro tělo. Zkuste si také představit, jak tyto geometrické tvary do sebe zapadají. Když už máte všechny tyto jednoduché tvary a jsou úměrně přesné, zbývá jen zkombinovat je a dokončit detaily.

  1. Cívková (nebo spirálová) technika

Technika cívky (nebo spirály) je technika kresby konstrukce trojrozměrného objektu pomocí spirál, které kopírují kontury objektu. Pro tuto techniku je nejlepší použít mikrotužku.

Při kopírování svislého nebo vodorovného tvaru budou cívky vypadat téměř rovné nebo jako přímé čáry. Jejich forma závisí zcela na perspektivě. Je to skvělá technika, která vás naučí, jak objekty snímat a realisticky je převádět na papír.

Věříme, že jsme vás tímto článkem přesvědčili o tom, že perspektiva je krásná a zajímavá věc a že si ji budete chtít vyzkoušet nakreslit také!

Pojďte do toho s námi a přihlaste se na kurz figurální kresby nebo kresby pro začátečníky v Draw Planet! Perspektiva pro Vás bude hračka! 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

 

kak-narisovat-buton-tyulpana-8

Máte rádi květiny a chcete si jejich krásy užívat i v období, kdy je obtížné třeba takový tulipán sehnat?
Nakreslete si pěkný barevný obrázek, zarámujte si ho a těšte se z jeho krásy i během zimy. Že to nezvládnete? Nesmysl! Poradíme vám, jak na to.
Na co si dát při kreslení květin pozor?


Nakreslit květinu se může zdát složité. Možná jste to už zkusili, ale něco tomu chybělo. Ještě tak vědět, co … Při kreslení květin totiž záleží i na drobnostech. Nestačí nakreslit květ a stonek, je třeba se zaměřit i na maličkosti. Právě to může být za vaším neúspěchem. Začínajícím umělcům navíc často chybí trpělivost a zkušenost, kterou nezíská jinak než malováním stále dokola.
Tulipán zvládne nakreslit každý. Dítě i dospělák! Navíc si na něm dobře procvičíte trpělivost. Jak postupovat, abyste nakreslili krásný tulipán?
Zvládnete to osmi jednoduchými kroky.
1. Nejprve nakreslete svislý ovál uprostřed listu jako základ pro tulipánový pupen. Skrz něj nakreslete středovou čáru a spusťte ji dolů do stonku. Tato středová čára by měla být mírně zakřivená doleva.
2. Uvnitř oválu nakreslete lístky tulipánu. Uprostřed bude největší okvětní lístek, který je v popředí. Další okvětní lístky už budou menší. Některé plátky (ty které jsou po stranách) mírně
prohněte.


3. Ze spodní části pupenu nakreslete stonek, po jeho stranách listy. Ty musí být dole široké a dlouhé, postupně se směrem k vrcholu ale budou zužovat. Neřešte, když nebudou stejné. I
listy na květině se přeci na první pohled liší.

4. Obrysy květu zvýrazněte černým perem. Tím zakryjete čáry, které nemají být vidět, ale pro kresbu byly nezbytné.
5. Okraje okvětních lístků a listů vymalujte žlutě, přidejte i trochu oranžové. Přechody by měly být plynulé, nenásilné. Stejně jako u živého květu. Tahy by měly vést od okraje ke středu.
6. Střed okvětních lístků vymalujte červenou barvou, pěkně hladce. Tahy by měly vést od vnější hrany ke středu, čímž získáte tu správnou texturu. Zkuste taky vínovou pastelkou
nakreslit stín na okvětní lístky. Květ tak získá na přirozenosti.


7. Stonek a listy udělejte zelené. Okraje listů vymalujte světle zelenou pastelkou, směrem ke středu používejte tmavší odstíny zelené.
8. Náš tip na závěr: Pomocí černé pastelky zvýrazněte důležité obrysy. I malou část lístků na pupen můžete namalovat černým fixem.


Voilà, tulipán je na světě. Je krásný, že? Chcete se naučit kreslit i další květiny, zvířata, portréty nebo zátiší? Přihlaste se na kurz pastelek – barevná kresba pro začátečníky. Vysvětlíte si základy
kresby, naučíte se kombinovat barvy. Bude vás to bavit a na své obrázky budete brzy pyšní.

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelek-barevna-kresba-pro-zacatecniky/

Jak tužkou nakreslit nos?

28. listopadu 2019

nose-hryashch
Už jste někdy zkoušeli skicovat obličej? Zdá se vám to složité? Máte pravdu. Při skicování obličeje je totiž nezbytné všechny jeho vlastnosti harmonicky skombinovat. A hlavně – dobře nakreslit nos. Jak na to? Vezměte si skicák, tužku a pojďte to zkusit spolu s námi.
Technika skicování (sketching) je založená na tom, že se kreslení provádí docela rychlým tempem, což v krátkém čase umožní umělci přenést na papír různé objekty nebo nápady. Díky skicování tak můžeme snadno a rychle zachytit své myšlenky, dojmy, vzpomínky a uchovat si je na pozdější dobu.

Chcete skicovat obličej a nevíte, jak nakreslit nos?
Pro začátečníky tu máme pár rad, triků a pokynů, jak ho nakreslit bez potíží i obyčejnou tužkou. Musíte zachovat proporce a věnovat se každičkému detailu.
Krok první: Označení
Co to znamená? Naznačte si na papír nos pomocí dvou kolmých čar, které se navzájem protínají. Žádní dva lidé nemají zcela totožný nos. V něčem se vždycky budou lišit.
Krok druhý: Nakreslete kontury nosu a nosních křídel
Co je pro zachycení nosu důležité? Nosní můstek a křídla. Proto je teď ten správný čas je zachytit. Na co byste přitom neměli zapomínat?
Vzdálenost od jednoho křídla k druhému je téměř polovina svislé čáry. Pro správné nakreslení nosu tužkou je třeba dodržovat proporce, jinak nebude výsledek takový, jaký by měl být.
Krok třetí: Zachyťte správný tvar nosu
Právě teď je důležité naskicovat správný tvar. Kdo dobře provedl první krok, má to teď snadné. Zachyťte zakulacené obrysy nosu a jeho špičku.
Krok čtvrtý: Detaily
Odstraňte přebytečné linie pomocí gumy, ať máte ve skicáku akademický nos. Pak se zaměřte i na ty nejmenší detaily. Netrefili jste šířku nosu? Opravte ji. Zakreslete nosní dírky. I malé nepřesnosti zkreslí celý obraz. Opravujte své dílo tak dlouho, dokud nebude mít nos ten správný tvar.
Krok pátý: Objem
Aby nos získal na objemu, a ještě víc připomínal skutečný nos, nakreslete obyčejnou tužkou stíny. Výsledkem bude objemná kresba, stejná jako u skutečných umělců.
Nezapomeňte! Při kreslení nosu člověka je důležité dodržet tvar, zachytit proporce. Vyhrajte si s každou čárou i stínem. Používejte ideálně měkkou tužku.
Náš tip: Odborníci doporučují při skicování obličeje kreslit všechny rysy jako oči a nos hned na začátku. Vyžadují totiž velké úsilí a vaši maximální pozornost. Vše ostatní snadno opravíte. Když ale
nezvládnete zachytit správně oči nebo nos, celá kresba vypadá úplně jinak a portrét nebude objekt, který jste skicovali, připomínat.
Tak co, zvládli jste to? Podle tohoto postupu by i začátečníci měli bez problému znázornit nos ženy, muže i dítěte. Chcete se v tom zdokonalit, získat na zkušenostech, nebo se chcete naučit skicovat i další rysy obličeje? Přihlaste se do kurzu figurální kresby!

Jak nakreslit vlasy

18. července 2019

2e67119408d89c2ffb102b987c884e79

Kreslení vlasů se na jednu stranu zdá velmi obtížné, na tu druhou ne zase tolik. Celý vtip je ve struktuře vlasů. Na rozdíl od jiných částí hlavy, nemají vlasy velký soubor individuálních vlastností. Rozlišují se pouze barvou, objemem a vlnitostí. Proto se začneme učit, jak kreslit obličej od účesu.

Plastická anatomie
Jak správně zkonstruovat potrét? Vlasy dělají podstatnou část tvaru hlavy. A tady se neobejdeme bez znalosti plastické anatomie lebky.
Lebka je velmi podobná kouli. Ale pokud nakreslíte účes alá pudl, pak bude portrét vypadat spíše jako mimozemšťan než člověk. Proto si jako dobří umělci pamatujte, že lebka ve skutečnosti není míč.

Například čelo vypadá spíše jako plochá stěna. Okamžitě od něj k uším jdou temporální kosti, které jsou také blíže k tvaru letadla než obyčejné koule. A pouze parietální a týlní kosti jsou tvarovány jako hemisféry.
Vždy pamatujte na tvar hlavy, který je bez ohledu na účes, pořád tvaru lebky. Vlasy lebku netvaruji, ale kopírují ji nebo od ní odstávají.

Jak tedy kreslit vlasy
Tak pojďme na zvládnutí pravdy o vlasech. Rozdělíme je na několik bodů:

Nezačínejte s kreslením vlasů bez budování základny, tj. lebky.
Snažte se okamžitě rozdělit vlasy na hlavní části, které najdete ve tvaru lebky. Určete jejich geometrické uspořádání. Musíte mít časovou nebo (pokud kreslíte vpředu), parietální, okcipitální (na obrázcích v profilu a tři čtvrtiny).
Zvláštní pozornost věnujte konstrukci kudrlinek umístěných na čele.

Pamatujte, že vlasy odráží světlo mnohem lépe než kůže. Zvažte tuto jejich vlastnost při stínování, jasnějších světlech a kontrastech.
Stínování vlasů je nejlepší ve tvaru hlavy dlouhými úhlednými tahy. Často používejte díly ve formě jednotlivých vlásků. K tomu musíte mít dobře potrénovanou dovednost držení tužky.
Stejně jako v ostatních kategoriích nezapomeňte na leteckou perspektivu. Viditelné by měly být pouze vlasy, které jsou nejblíže divákovi. Ty v pozadí se obvykle spojí do jediné hmoty. Toho lze snadno dosáhnout, pokud tahy rozetřete kusem papíru.
Po zvládnutí těchto pravidel můžete bezpečně začít kreslit první účes.

Kreslení tužkou
Je čas vrátit se k vrchu hlavy. Tady odhalíme hrozné tajemství! To, co jsme vás naučili v předchozí lekci, můžete kreslit bez modela. Všechny hlavy jsou postaveny podle stejných pravidel.
A teď to porovnejte. Nakreslené schéma porovnejte s někým, kdo se nebojí být znetvořen na papíře. Začneme kreslit vlasy, takže nám plešatý člověk nebude vyhovovat, vybírejte vlasáče nebo vlasatici.

Určíme čelní hrboly na lebce. Obvykle se jedná o průsečík horního řádku čtverce, do kterého jsme vnášeli obličej a svislé strany od okrajů očí, které jsou blíže k uším. Nyní máte určené zóny (mezi očima a ušima), frontální zónu a parietální zónu.
Každý účes má určitou výšku. Tuto výšku určete a načrtněte obrysy každé zóny s přihlédnutím k přidané vzdálenosti.
Nakreslete detaily pramenů v čelní oblasti. Sestavte si jejich geometrický tvar.
Když je stavba dokončena, začněte vytahovat nejtmavší místa (stíny a padající stíny), pak střední tóny a nakonec světlo.
Ještě jeden trik. Vezměte pravoúhlou gumu a šikmě ji seřízněte. Najednou máte dvě parádní gumy, které lze použít k vymazání velmi jemných čar a k vyčarování světla. Na správných místech tak uděláte jasnou jemnou záři.
Zvýrazněte jednotlivé vlasy v popředí jasnými, šťavnatými tahy a promíchejte vše, co není na parietální rovině kolem okrajů.

Láká vás hned začít? Směle do toho! A jestli se to chcete naučit od těch nejlepších, přihlaste se na kurz do ateliérů Draw Planet. Na kurzu portrétu to bude hračka!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby-malby-portretu/

green_m

Obrázky s letní krajinou má rád každý. Pro začátečníka to ale může být náročný úkol! Celý trik ale spočívá ve světle padajícím na zelené stromy. Mnoho lidí maluje zeleň v krajině pomocí pouze dvou nebo tří druhů čisté barvy. A pak to vypadá jako dětský obrázek. Jak nakreslit krajinu se stromy správně?

Barva „zelených“ stromů v krajině nemusí být vůbec zelená. A v některých oblastech i šedohnědá nebo dokonce karmínová. Podívejme se na princip kreslení zelených stromů na výběru maleb Marka Hansona. Zaměřili jsme konkrétně barvu různých oblastí zeleně odděleně, abyste mohli adekvátně posoudit jejich barvu.

1) První obrázek nám ukazuje jasně čisté odstíny zelené, jejichž barva se dá vytvořit barvami z klasické sady barev barev.
Jen tak, bez míchání barev, to si většinou začátečníci myslí. Situace s jasnou zelení je však v přírodě poměrně vzácná.
Jedná se o temnější počasí, je začátek léta, kdy jsou listy mladé a přibližně ve stejné vzdálenosti od všech objektů v krajině.

2) V jiných obdobích roku nebudou zelené tak jasně. Ano a barva listů se na různých stromech liší.
V krajině pravděpodobně najdete více druhů mladých listů nebo jehličí, tmavších jako borovice i chladnější odstíny, jako je tomu u vrb nebo oliv.
Nezapomeňte najít rozdíl ve stínu jednotlivých dřevin.

3) Jasné slunce radikálně mění obraz. Pokud v zatažený den vidíme víceméně jednotný odstín v barvě koruny, pak na slunci je barva ve světle a ve stínu nápadně odlišná.
Ve světle se barva rozjasní a oteplí. Stín se stává méně sytým a tmavým.
Na tomto obrázku vidíte také změnu barvy stromu v důsledku blízkosti. Stíny na vzdálených stromech jsou ve srovnání s jejich sousedy jasnější a chladnější.

4) S rostoucí vzdáleností se stromům jejich barva ve srovnání se sousedy výrazně mění. Změní se ze zelené na šedou.
A to vše proto, že vzdušná mlha odděluje diváka a strom se stává silnější, barva se rozptýlí a barva mléčné, modré nebo fialové atmosféry se promíchá do zelené barvy koruny.
Podívejte se, jaké bohatství a složitost odstínů autor zobrazuje v této práci.

5) Situace se ještě více změní, pokud se spojí složité světelné podmínky: soumrak, západ slunce, svítání, noc.
V tom případě neexistují podmínky pro zviditelnění zeleně. Vidíme modrozelené, šedé nebo dokonce červené stromy.

Vezměte na vědomí, že na tomto obrázku není zelená barva, i když dobře víme, že stromy jsou zelené.
Náš mozek si však zařazuje do svých obvyklých míst, že strom a tráva jsou zelené, slunce je žluté, obloha je modrá. A i když nám to oko řekne jinak, ruka se natáhne po zelené barvě, aby se strom stal zeleným.
Jak pomoci naší mysli „vidět“ barvu?
Pomůže vám velmi jednoduchý nástroj. Vezměte malý proužek papíru nebo lepenky a vytvořte v něm malou dirku.
Díru nasměrujte na zelenou plochu, jejíž barvu chcete vidět. Řez barev, oddělený od celkového obrazu, vám bude jasný.


Je obzvláště užitečné měřit barvy tímto způsobem, když kreslíte stromy v dálce. Koneckonců tam výrazně mění svůj zelený odstín a mysl tomu odmítá uvěřit.
Vyzkoušejte to teď!

Pořiďte si fotografii se stromem nebo se podívejte z okna s papírem s dírkou. Až se podíváte na přírodu ve skutečnosti, umístěte nástroj asi 30-50 cm od očí. Pro větší pohodlí zakryjte jedno oko. Aby bylo měření přesné, papírový proužek musí být bílý, dobře osvětlený. Tak můžete snadno změřit stín a odstín.
Až budete příště chtít malovat krajinu se zelenými stromy, ujistěte se, že vidíte právě zelenou barvu.

Obdivujete přírodu? Rádi byste si vytvořili vlastní krajinomalby?
Přihlásit se do Kurzu krajinomalby pro začátečníky:

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

Jak se kreslí rudkou?

15. května 2019

img-rubens-portret-syna

Rudka je červená křída, která stejně jako třeba uhel patří mezi umělecké materiály.

Od paleolitu po renesanci

Rudku, jednoduchou křídu, známe jako nejstarší kreslicí nástroj. Dokazují to jeskynní červené kresby zvířat z období paleolitu. Rudku používali také starověcí Řekové na značení váz.

Jako klasický kreslící nástroj podobný uhlu, se rudku začala používat až na konci 15. století. Široké využití našla během 16. a 17. století.

První se věnoval ruce sám velký Leonardo da Vinci. Červenou křídu také používali Andrea del Sarto, Correggio, Michelangelo, Rubens, Raphael a další renesanční mistři.

Renesanční umělci tak tvořili předběžné skici a návrhy. Barva rudky se skvěle hodí na nákresy struktury lidského těla, protože má teplé a měkké odstíny. Proto doboví umělci používali tento grafický materiál ke kreslení anatomických rysů postavy modelů.

Kolik je druhů a odstínů červené?

Barvu sanguine tradičně popisujeme jako rudou krevBarevný rozsah má od lehké terakoty až po hluboké, téměř hnědé odstíny. Rozšiřuje obzory černobílého kreslení.

V obchodech najdete různé druhy: kulaté tyčinky, ostře nabroušené tyčky nebo tužky vložené v dřevěné tyčince. Sady jsou monochromatické nebo dokonce s několika odstíny.

Co potřebujete k tomu, abyste nakreslili styl sanguine?

Pouze dva materiály: červená křída a papír. Případně použijete i podložku, něco na pro připevnění papíru, uměleckou gumu a fixační prostředek.

Sanguine. V mnoha ohledech závisí volba barvy na konkrétních úkolech, které jste si vybrali. Textura těla například lépe zprostředkujete načervenalými odstíny a na kreslení krajiny se hodí tmavší hnědé tóny.

 

Jaký vybrat papír? Nejlepší povrch k práci má hrubý, hustý základ. Na pastel můžete použít i lehký nebo tónovaný papír. Půjde to i s jemnozrnným sulfátovým papírem.

Určitě využijete také fixátor. Používá se k dlouhodobému uložení vaší tvorby, zafixuje obraz proti rozmazávaní. Někteří umělci používají běžný lak na vlasy bez vůní a třpytek. Ale musíte pamatovat na to, že každý fixátor může ovlivnit výslednou barvu. Obvykle dílko po zafixování ztmavne.

Jak rudkou kreslit?

Základem techniky kreslenírudkou je kombinace jemných čar a širokých tahů, stínování a skvrn. Určitě je dobré předkreslit obrys budoucího objektu pastelkami. Pokud si nejste jisti svými schopnostmi, obrys může být nejprve povrchově aplikován obyčejnou tvrdou tužkou.

Sytost barvy by se měla upravovat tlakem. Někteří umělci také pro tyto účely aplikují smáčení křídy. Průhlednost a barevnou hloubku můžete také udělat pomocí prolnutí. Toho docílíte jednoduše tak, že požadovanou část otřete prstem nebo bavlněným tampónem.

 

Už jste si vybrali, co kreslit? Klidnou krásu venkovské krajiny nebo staré městské ulice? Možná chcete vyjádřit krásu letního zátiší? Nebo zachytit obraz milovaného člověka? To vše zvládnete se skvělou rudkou, která nás provází už historicky.

Přihlaste se na naše kurz kresby pro začátečníky a vyzkoušejte kreslení rudkou pod vedením těch nejlepších lektorů!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

14Pcs-lot-Sketch-and-Drawing-Pencil-Set-HB-2B-6H-4H-2H-3B-4B-5B-6B.jpg_640x640

Umět kreslit objekty i živé bytosti tak, aby vypadali realisticky, na ostatní vždy dobře zapůsobí. Navíc pochopit základy takové kresby není nic složitého a díky praxi se v ní můžete snadno stát mistrem.

Nejjednodušší způsob, jak se to naučit, je kreslit podle něčeho reálného. Může to být jakákoli věc z vašeho bytu, může to být osoba nebo třeba krajina. Při kreslení toho, co vidíte, budete schopní se výrazně zlepšit. Naučí to Vás mozek rychle a efektivně vnímat nejdůležitější podněty. Začínejte však vždy od základních tvarů a proporcí a až budete s jejich podobou spokojení, pusťte se do detailů.

Pokud z nějakého důvodu nemůžete kreslit podle modelu, nebo se jen bojíte, že se člověk bude moc pohybovat, můžete kreslit i podle fotky. To platí, i pokud byste se chtěli propracovat k hyperrealistické kresbě, ale ještě na to nemáme dostatek dovedností. Při kreslení z fotografie můžete prostudovat zachycený okamžik a pracovat vlastním tempem.

Na kreslete to, co opravdu vidíte, ne to co si myslíte, že vidíte.

Jednou z hlavních složek realistického kreslení je jistota, že kreslíte přesně to, co vidíte, a ne to, co si myslíte, že vidíte. Náš mozek má tendenci generalizovat obrazy a trochu si je přetvářet.

Existuje ale jednoduchý způsob jak nekreslit to, co vám nutí mozek: vyfoťte časopis, otočte ho vzhůru nohama a začnete ho kreslit. Tato technika vám umožní oklamat mozek. Ten si bude myslet, že vidí něco neznámého, a nebude obraz přetvářet. Vy si zvyknete kreslit opravdu jen to, co vidíte.

Pozor si dávejte na specifické detaily, jako jsou uši, nosy, listy stromů a límce košilí. Tyto věci jsme zvyklí v našem vnímání více generalizovat a ignorovat jejich pravý vzhled a detaily. Jestli chcete vytvářet opravdu jedinečné realistické kresby, nezapomeňte nakreslit detaily.

Při kreslení papír s obrázkem pravidelně otáčejte nebo se na dívejte na jeho odraz v zrcadle. Díky tomu uvidíte všechny nesrovnalosti kresby. Obvyklou chybou je nakreslit jedno oko vyš nebo větší než druhé. To se často stává i u lícních kostí. Otočení obrázku vám pomůže takové problémy odstranit.

Realistická kresba chce trošku trpělivosti, ale žádný strach! V Draw Planet Vám se vším pomůžeme. Vysvětlíme, jak šrafovat, jak předměty přenášet na papír, nebo kdy použít který materiál. Budeme se věnovat hře světla a stínu, ukážeme si jak zobrazit různé materiály a naučíme se skicovat. Naučit se kreslit je tajným snem snad každého a teď přišel čas si přání splnit!

Přihlaste se na kurz realistické kresby v Draw Planet! Překvapte sami sebe, co všechno dokážete vytvořit pod vedením našich skvělých lektorů 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-realisticke-kresby/

1-2017-Ilustrace-1-45

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!