Přejít na obsah

#Kresba

Jak nakreslit vlasy?

2. prosince 2021

derek-lee-gLWChQOe2EY-unsplash

Vlasy je velmi těžké nakreslit, protože co vidíme, je jiné, než co myslíme. Nemůžete nakreslit rovné vlasy ve formě rovných linek, protože to není to, co vidíme, když se díváme na vlasy. Co vidíme, musí být zjednodušeno do linií, vlnek a stínů. 

Předpokladem pro nakreslení vlasů je samozřejmě nějaká základna ve formě hlavy. Zkuste si nakreslit nějakou podobnou, jako je tato. 

Začněte tím, že přidáte nějaký objem kolem hlavy. Vlasy neleží rovně na skalpu. 

Naznačte pěšinku. 

Nakreslete obrys vlasů spadajících do čela a obličeje. 

Nakreslete náznaky vlasů jemně spadající pod uši, na nebo pod ramena (podle požadovaného výsledku, samozřejmě). Zde zatím nekreslíte přímo jednotlivé prameny, jen jejich směr a délku. 

Jak jsme si říkali kousek výše, vlasy neleží přímo na skalpu. Začněte je vyzvedávat od pěšinky směrem z čela. 

Vlasy se shlukují v pramenech. Nakreslete tedy zkosené obrysy pramenů. 

Každý pramen se dá rozdělit do ještě menší pramenů. 

Rozdělení pramenů by mělo být viditelné také na vrchu hlavy. 

Nakreslete také nějaké prameny po stranách a přidejte texturu. Nekreslete je jako jednoduché rovné čáry, spíše ve tvaru Y (klasické i vzhůru nohama). 

Zvedněte vlasy kolem pěšinky. 

Nakreslete obrys celých vlasů, následujte směr pramenů. Pozor, moc netlačte na tužku. Vlasy jsou jemné a neměly by mít tvrdé obrysy. 

Nakreslete linky podél pramenů. To dodá vlasům objem a pěkné detaily. Opět ta tužku netlačte, aby linky nepůsobily tvrdě. 

Nyní vlasy stínujte. Ne však jednotlivé linky, myslete rovnou v pramenech. 

Nyní přidejte tu a tam nějaké volné linky, aby vlasy působily realističtěji. 

Extra tipy 

Vlnité vlasy 

Prameny začněte naznačovat v jemných vlnkách, které poté spojíte ve špičatý konec a dokreslujete jednotlivé linky podle stejného směru. 

Afro

Pro tento typ vlasů začněte naznačením kruhů okolo hlavy a kudrlinek vně účesu. Poté doplňujte kudrlinky dle jednotlivých kruhů až po požadovaný objem. 

Různé části těla podle živého modelu a skvělého výkladu zkušených lektorů si můžete vyzkoušet na našem kurzu Figurální kresby. https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/ Ať se společné dílo vydaří!

corinne-kutz-4U9PD_lYrao-unsplash

Toužíte dodat Vaším výtvorům hloubku a dimenzi, aby byly více realistické? Potom potřebujete cvičit perspektivu. S následujícím návodem se společně podíváme, jak začít v jednoduché a přitom velice efektivní jednobodové perspektivě. Potřebovat budete papír střední textury, tužky 2B a 4B, pravítko, gumu. 

Krok 1. Načrtněte čtverce

 Na papír za pomoci tužky 2B nakreslete velký čtverec 20 cm x 20 cm. Uvnitř velkého čtverce za pomoci pravítka nakreslete menší čtverce, které budou stejně velké a stejně daleko od sebe. 

Krok 2. Přidejte mizející bod a kolmé linky

Uprostřed papíru umístěte tečku, toto bude Váš středový mizející bod. Začněte kreslit kolmé linky z rohu každého čtverce. Dejte si ovšem pozor, abyste nekreslili přes plochy, které zůstanou bílé. 

Krok 3. Přidejte více kolmých linek

Pokračujte v přidávání linek. 

Krok č. 4 Přeneste nebo překreslete 

Na separátní papír přeneste nebo překreslete lehkou rukou za pomoci tužky 2B výsledný počin čtverců a kolmých linek, aby Vás při vyplňování nic nerušilo. 

Krok č. 5 Přidejte lehké stíny

Za pomoci tužky 2B vyplňte čtverce lehkými stíny. 

Krok č. 6 Přidejte střední stíny

Pokračujte stínování, pomalu přejděte ve střední stíny okolo tunelových čar směrem k mizejícímu bodu. 

Krok č. 7 Přidejte tmavé stíny

Nakonec přidejte nejtmavší stíny pomocí tužek 2B a 4B.

Gratulujeme, právě jste zvládli první cvičení! Neusněte na vavřínech, podobnou metodou můžete rovnou začít procvičovat třeba jednoduché kresby kolejí, ulice nebo i pokoje. Hodně štěstí!

Pro dvou a více bodovou perspektivu a další důležité dovednosti se přihlaste na nás kurz Kresby pro začátečníky. Budeme se těšit! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Jak začít kreslit?

9. listopadu 2021

dusan-kipic-pyMbXQhPK0k-unsplash (1)

Pokud požádáte dospělého, aby něco nakreslil, okamžitě se začne ptát – co přesně je třeba nakreslit, proč, jak, a skončí pravděpodobně tvrzením, že kreslit neumí.

Dospělí mají tendenci vše analyzovat, takže tráví spoustu času nikoli samotným procesem tvorby, ale přemýšlením o něm. Děti berou život snadněji a snadno kreslí, co je napadne. Co brání této vnitřní svobodě v dospělosti?

Mnoho začátečníků neví, jak se začít učit kreslit. Internet je plný různých návodů a materiálů, které jsou matoucí. Lidé také mívají strach ze selhání a pochybují o svém talentu.

Určitě se však dá říct, že nikdy není pozdě začít malovat, je mnoho úspěšných a talentovaných umělců, kteří poprvé vzali do rukou štětec až v dospělosti. Samozřejmě je jednodušší naučit děti cokoli, včetně kreslení.

Kreslení je kreativní a poměrně pracný proces, takže ve druhé lekci od sebe nečekejte mistrovská díla, ale buďte trpěliví.

Prvním krokem je kreslení podle obrázků a fotek. Ano, to není přesně to, co dělají na uměleckých školách, a ano, základy akademické kresby se nenaučíte, protože je téměř nemožné to udělat sami bez pomoci profesionálních učitelů. Ale překreslování obrázků Vám pomůže trénovat ruku a oko, aby ty pak automaticky zachycovaly tvary, proporce a detaily předmětů.

Kreslete vše, co kolem sebe vidíte. Věnujte pozornost proporcím objektu a jeho umístění v prostoru. Paralelně s náčrty pokračujte v kreslení podle obrázků, fotografií a video lekcí. V zásadě jde jen o to začít, což není nic složitého, chce to jen vůli a trpělivost.

Dovolte si kreslit nedokonalé výtvory; kreslit pro zábavu, ne pro výsledek.

To Vám pomůže uvolnit se a jen kreslit. Právě díky tomuto postupu se dostaví lepší výsledky, protože od sebe nečekáte mistrovská díla. Jakmile přestanete myslet na výsledek, okamžitě se přestanete bát udělat nějakou chybu, nakreslit špatnou práci. Dokud se učíte, kreslíte pro své potěšení, pro sebe a ne na zakázku, vždy si můžete vzít nový list a začít znovu nebo jinak.

Je taky velmi důležité se o umění zajímat. Rozšiřte si obzory, prohlédněte si obrazy různých umělců, zjistěte, jak a proč svá díla vytvořili. 

Nebojte se zpětné vazby. Své výtvory můžete zveřejňovat na stránkách sociálních sítí, ukažte svou práci a komunikujte s lidmi, naslouchejte kritice. Koneckonců, je to právě konstruktivní kritika, co Vám pomůže stát se lepším. 

Nejdůležitějším pravidlem umělce je tvořit každý den, alespoň ve fázi tréninku. Hodně praxe a trpělivosti a všechno se podaří! 🙂 

Přihlaste se do kurzu Draw Planet! Naučíme Vás pevným základem kreslení! 

https://www.drawplanet.cz/kurz/

Jak nakreslit nohy

29. října 2021

joyce-mccown-IG96K_HiDk0-unsplash

Lidské tělo je fascinující a když se umělci rozhodnou jej nakreslit v co možná nejvěrnější podobě, je zapotřebí hodně praxe. Náročnou částí těla jsou dolní končetiny. Paže a nohy mají mnoho společného, když přijde na jejich kreslení. Celý proces jejich vyobrazení si je navzájem velmi podobný. Největší rozdíl mezi nimi představuje především množství svalové hmoty.

Pochopení toho, jak kreslit nohy, začíná uvědoměním si zapojených svalů a jejich nakreslením po částech. Co je tedy vlastně nezbytné udělat, je zjistit, jakým způsobem je lze vystihnout všechny a nic neopomenout.

Tento článek je svým pojetím koncipován tak, aby byl každý začínající umělec schopen osvojit si základní znalosti kresby nohou v základním postavení. Bez zbytečných složitostí, které by jen komplikovaly celý proces. 🙂

Krok 1

Stejně jako by tomu bylo například při kresbě paží, je i v tomto případě nutné začít náčrt dolní končetiny od jejich základny, tady od ,,kostry”. Pomocí dvou čar bude nejprve zakreslena horní a dolní část a následně přidáním tří kruhů budou zobrazeny klouby.

Krok 2

Nyní přijde na řadu zesílení jednotlivých částí dolní končetiny. Začátek by měl být směrován od horní části, tj. od stehna. Stehno by se pak mělo blíže ke kolenu jemně zužovat.

Krok 3

Další na řadu přichází kolenní kloub, ten je možné si nejprve představit jako jednoduchou kouli. Pokud je cílem autora vykreslit osobu silnější a vypracovanější postavy, je nutné vytvořit širší a masivnější detaily kresby. 

Krok 4

Dalším krokem přichází na řadu spodní část nohy, tedy holenní kost. Tato část se nejprve rozšiřuje od kolena, poté se velmi hladce zužuje blíže ke kotníku.

Krok 5

V této fázi je nutné dokončit navyšování objemu celé dolní končetiny tak, aby již připomínala nohu člověka. Poté přijde na řadu vykreslení kotníků a zbytku chodidla.

Krok 6

Jakmile je celá noha v základu vyobrazena, přichází na řadu její detaily. Je nezbytné následovat jednotlivé tahy z předchozích kroků a nohou nyní udělat podrobně. Je důležité také nezapomenout zobrazit chodidla a prsty na nohou.

Krok 7

Nyní je zapotřebí pomocí gumy vymazat výkres veškerých pomocných čar. Na řadu přichází linie svalů a kolen. Je také možné zvýraznit linky tmavou tužkou nebo inkoustem.

Krok 8

V poslední fázi přichází čas na barvy, celý obrázek dolní končetiny by měl být vybarvený tělovým odstínem. Aby kreba nohy působila objemnějším a realističtějším dojmem, je možné přidat několik stínů a zvýraznění.


Líbil by se Vám tento článek, ale stále si nejste jisti, jak se sami pustit do díla? Přihlašte se do našeho Kurzu kreslení a malování pro úplné začátečníky! Naši zkušení lektoři Vás provedou jednotlivými technikami kresby a malby. Naučí Vás veškeré základy, které budete při své tvorbě potřebovat! 🙂 

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Jak nakreslit ruce?

18. srpna 2021

W1Joxogr2Uk

Kreslení rukou je celkem výzva! S námi to však zvládnete! 🙂 Pojďme si společně ukázat jak na to.
Pochopit, jak kreslit ruce, je malá věda. I zkušení umělci museli tuto dovednost pečlivě studovat, aby si ji osvojili. Lidská ruka je složitou součástí naší anatomie a jednou z nejdůležitějších částí těla. Proto je dobré si kreslení rukou osvojit. 🙂

1. Co je uvnitř?

Ruku tvoří kosti, šlachy a spousta pojivové tkáně, jako je sval a tuk. Je to velmi silná a flexibilní končetina. Je vcelku užitečné ukázat si kosterní studii, abyste pochopili, jak celý mechanismus vlastně funguje.


2. Rozdělte celek do tvarů

Tento obrázek můžete využít k překreslení. Z našeho pohledu na kostru můžete ruku sestavit z jednoduchých tvarů, jako jsou například obdélníky pro prsty a tvar kapky pro palec. Zjednodušení tvaru ruky do těchto forem vám pomůže uvolnit tlak, vytvořený snahou zobrazit ruku dokonale hned od začátku. Také vám to pomůže k vytvarování ruky do 3D a představit si jí tak v perspektivě.


3. 3D tvarování

Nyní začneme jednotlivé formy přetvářet v prostorová tělesa. Prsty se mění ve válce a klouby v kuličky. Tento pohled budeme nazývat rovinný.
Zaměřte se také na vytvoření objemu, například pomocí vytvoření dlaňových polštářků
Proporce a umístění- všimněte si, jak je dlaň přibližně stejně dlouhá jako prostředníček (zelené čáry to označují). Pamatujte, že prsty nejsou nikdy stejně dlouhé nebo dokonale rovné.
Všimněte si modrých čar označujících úhel, pod kterým prsty končí. Můžete také vidět, že prostředníček pramení přímo ze středu ruky. Věnování pozornosti těmto rozměrům vám pomůže zajistit, aby vaše ruce vypadaly přirozeně a přesně.


4. Měnění pozic

Když rozdělíte ruku do jednodušších forem a pomocí linek vytvoříte objem, můžete ruku začít uspořádávat do různých póz, aniž byste se museli starat o detaily. Jakmile si vytvoříte první 3D verzi, můžete vyzkoušet své vlastní pózy.
Všimněte si malého schématu válce a koule. Prsty mohou být občas nepoddajné – proto je nejlepší je v této fázi reprezentovat pomocí jednoduchých 3D tvarů.

5. Zaměřte se na určitou pozici

Znovu se v této fázi věnujte jednoduchosti a nelamte si hlavu detaily. Chcete zachytit proporce, perspektivu a objem. Pokud používáte tužku, je v této fázi důležité pracovat lehce.

6. Zaměřte se na gesta a formy

Opět můžete použít rovinný pohled jako vodítko, které vám pomůže při vytahování tvarů ruky. Dávejte si pozor na to, jak se tvary kolem sebe křiví a mějte na paměti siluetu ruky. Na obrázku můžete vidět odchýlení od růžové čáry, která posloužila jako vodítko k nalezení místa, kde se formy otáčejí v prostoru.

7. Detaily

A nakonec je čas zaměřit se na detaily. Díky všem předchozím krokům jste připraveni do ruky umístit veškeré záhyby, vrásky a hrany. Vykreslit jednotlivé prsty a nehty.
Skvělá práce! 🙂


Pokud vás článek zaujal a máte chuť se naučit víc, přihlaste se k nám do Draw Planet! Kurz figurální kresby je to pravé pro vás! 🙂
Více informací zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

kelly-sikkema-OG9pIe51rhU-unsplash

Toužíte po tom nakreslit si krajinku pastelem a nevíte jak na to? Tento jednoduchý návod by vám to měl umožnit. 🙂 Pokud s pastely teprve začínáte, doporučujeme našeho průvodce pastelem: https://www.drawplanet.cz/stitek/pastel/.

Díky přirozené „uvolněnosti“ pastelových barev je toto médium ideální pro zachycení jedinečných krajinných scén. Pastely, stejně jako jiné formy uměleckých médií, jsou dostupné v různých „úrovních“ kvality. Úvodní sady jsou cenově dostupné a mohou je s úspěchem použít začátečníci i středně pokročilí umělci. I když jsou úvodní sady levné, středně pokročilí a pokročilí umělci by měli zvážit pastely profesionální kvality. Pigmenty jsou silnější a pastely jsou méně „prašné“. Také barevná škála je větší a jsou odolnější vůči vyblednutí.

Tvorba krajiny vyžaduje trpělivost a postupné vrstvení barev. Začneme pozadím, které zcela rozvineme a postupně přejdeme do střední části obrazu. Po zpracování střední části plynule přejdeme až do samotného popředí obrazu. V zásadě to znamená, že začneme v horní části obrazové roviny a budeme postupovat směrem dolů.

Pracujeme na tónovaném pastelovém papíru (značky Canson). Tento papír má jednu stranu silně texturovanou a druhou stranu hladší. U obrazů, které vyžadují silné vrstvení, se doporučuje pracovat na té straně papíru, která má silnější texturu, neboť umožňuje více aplikací barev.

  • Pozadí

Nejprve vytvoříme pozadí a na tmavší modrou aplikujeme světlejší modrou. Velmi světle modrá se používá k vytváření tvarů pro mraky a k rozvoji přechodu ze světla do tmy. Prst použijeme k lehkému smíchání barev aplikovaných na mraky.

Dále nakreslíme vzdálenou stromovou linii, která překrývá pozadí. Nejprve aplikujte tmavě žlutozelenou, následuje Burnt Umber a jen lehce černou. Tyto barvy něžně smícháme prstem a nahoře necháme ostré linky.

  • Střední část

Do vzdálené střední části použijeme světle krémovou, žlutozelenou, Yellow-Ochre a pruhy Burnt Sienna. Přidáme několik vzdálených stromů, ale s detaily to nepřeháníme. Zaměřujeme se na barvy a tvary, které vytvářejí.

Používáme světle krémovou barvu a kousky oranžového papíru můžeme nechat prosvítat. Přidáme opět několik pruhů Burnt Sienny a postupujeme až do přední části obrazu.

  • Přední část

Trsy trávy vytvoříme pomocí tmavě žlutozelené a světle žlutozelené. Pokračujeme postupným přidáváním detailů do scény, včetně skalního útvaru a malého stromu za ním.

Postupně tvarujeme další skalní útvary a vykreslujeme trávu, za pomoci již použitých barev včetně světle krémové.

Na úplný závěr můžeme použít bílou barvu pro zvýraznění mraků. Pro lepší propojení barev si můžeme opět pomoci prstem.

A krajina pastelem je hotova! 🙂 Pokud Vám tento návod nestačí a chcete se o kresbě krajiny dozvědět více, neváhejte a přihlašte se na kurz krajinomalby do Draw Planet! 🙂  Více info zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelu/

Historie perspektivy

18. června 2021

mounzer-awad-vYrcgxKUyw4-unsplash

Při hledání správného zobrazování prostoru se díky výtvarnému umění rozvinuly techniky, které se později vyvinuly v klasické geometrické zobrazovací metody, jak je známe dnes.

Už Egyptští výtvarníci pozorovali, že postavy v jejich blízkosti jsou velké a naopak s rostoucí vzdáleností od pozorovatele se zmenšují až se nakonec zcela „ztratí“. Na kresbách, které znázorňovali jakýsi děj byl vždy ústřední postavou faraon, jeho kněží a úředníci. Faraón však vynikal svou velikostí v popředí, kněží byli menší, vojáci ještě menší a úplně nejmenší byli řadový lidé. Někdo si tak může myslet, že počátkem perspektivy jsou právě tyto kresby. Postavy jsou kresleny mimořádně realisticky, avšak jen z profilu a bez použití perspektivy. Jedná se tedy o významovou perspektivu, což znamená, že Egypťané zdůrazňovali velikostí hodnost nebo moc každé postavy, proto je faraón největším.


Další pokus o perspektivu najdeme ve Vatikánu, kde starořímská freska, zvaná “Aldobrandivská svatba” již má nějaký ten prvek dnešních metod perspektivy. Rovnoběžky jednoho vodorovného směru se sice sbíhají do jednoho bodu, ale úběžník druhého směru se nachází pod horizontem oka. První zmínku o perspektivě najdeme však také v Římě a to u římského architekta a stavitele Vitruvia Pollia, ten tvrdí: „Poté co určíme středový bod, musí se čáry jako v přírodě sbíhat v projekčním bodě zorných paprsků tak, že mnohé části se zdají ustupovat dozadu, zatímco jiné vystupují dopředu.“

Slovo perspektiva však nemá stejný význam po celou dobu lidstva. V minulosti se slovo perspektiva používalo k označení souboru pouček z geometrické optiky. Tyto poučky dnes můžeme najít v Euklidových spisech, ve kterých jde o zdůraznění přímočarého šíření světla. Euklides ale objevil mnohem více pro deskriptivu (např. objevitel axiomu rovnoběžnosti, euklidovská geometrie). Zkoumáním optiky zjistil, že náš vizuální obraz se skládá z přímek, které vycházejí z oka a tvoří kužel. A tak se objevují první pokusy o perspektivní zobrazení předmětu. Jelikož však římská říše záhy zaniká, vývoj se zpomaluje.

Ve 14. století se objeví muž jménem Giotto, který vysloví nesouhlas se světskou byzantskou abstrakcí. Tento malíř jako první do své tvorby vědomě zahrnuje perspektivu. Dalším intuitivním perspektivcem byl Ambrogio Lorenzetti a jeho dílo “Následky dobré vlády”. V renesanci perspektiva opět ožívá, hlavně díky architektu Filippo Brunelleschi. Při stavbě florentského dómu vytvořil systém využívající půdorysu i nárysu, což umožňovalo pomoci průsečíků rovnoběžek nakreslit perspektivní zobrazení. Jeden jeho přítel Vassari o něm řekl: „Vynález perspektivy uspokojil Filippa natolik, že rychle namaloval Plaza de San Giovanni a reprodukoval krásu černobílých mramorových dlaždic, které ubíhaly do vnitřku chrámu.“ Díky jeho technice namaloval Masaccio svou “Svatou trojici”. Vassari se k tomuto obrazu opět vyjadřuje: „Ale to nejkrásnější, když pomineme postavy, je perspektivní obraz tabulové valené klenby při pohledu zdola. Optické zkrácení je tak umně namalované, že strop působí jako reliéf“.

Dalším významným architektem, který se zabýval hloubkovou perspektivou byl Leon Battista Alberti. Ve své knize “O malířství” uvádí vzorec na zjištění vzdálenosti mezi opakujícími se tvary v hloubce. Výtvarníci tuto vzdálenost jen odhadovali a většinou dost nepřesně. V 15. století byla Albertiho metoda ještě zdokonalena malířem Pierem della Francescem. V této době byla perspektiva poprvé v dějinách umění považována za umění řádné výstavby obrazu. Velmi významným perspektivcem byl Leonardo da Vinci, který ve své knize uvádí: „Perspektiva je jako pohled na těleso, které leží za skleněnou tabulí a v ní se odráží“. Objevil dvoustředovou atmosférickou perspektivu. Jeho vyspělá perspektiva je vidět na obrazech jako například “Klanění tří králů” (rys kalichovité nádoby).

Teprve však Quido Ubaldo del Monte provádí důkaz o tom, že se rovnoběžky v perspektivě sbíhají do jednoho bodu. Tento důkaz se nazývá punctum concursus. Po Quidovi přichází Girard Desargues, který určuje body v prostoru souřadnicemi a jejich perspektivními obrazy za pomoci měřítek v souřadnicových osách. Když pak na konci 18. století spatřila světlo světa deskriptivní geometrie, jejíž tvůrcem byl Gaspard Monge, dostalo se i na perspektivu a její vědecký podklad. Dnes se již s perspektivním zobrazením setkáváme téměř na každém kroku.

Naučte se s námi kreslit v perspetktivě. 🙂 Přihlaste se na kurz kresby do Draw Planet! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

Jak nakreslit srst?

23. května 2021

3cf14f44aedf15ca162fb3ebb9fb55a4

Kreslení srsti není jen tak, proto vám přinášíme pár tipů, jak na to!

Místo toho, abyste kreslili jednotlivé chloupky, soustřeďte se na kožešinu jako na celek. Díky tomu bude snazší a rychlejší srst zobrazit v realistické podobě.

Nejdůležitější věcí, na kterou je třeba se soustředit je směr růstu srsti. Není potřeba nakreslit všechny chlupy na zvířeti, dokonce není potřeba nakreslit ani jeden jediný. Důležité je správně odhadnout stíny a zobrazit je tužkou.. Zapomeňte tedy na to, abyste kreslili prameny chloupků.

U „flekatého“ zvířete začněte s jemným vykreslením obrysů jednotlivých skvrn, abyste došli správnýh proporcí na těle zvířete.

Vemte si, že třeba kráva na sobě nemá jen černé fleky. Skvrny se většinou liší tónováním. Například světlejší oblasti skvrn jsou tam, kde se světlo odráží od srsti.

V případě krátké kožešiny, která není skvrnitá, stačí pouze stínování tužkou.

Načechranou fluffy kožešinu můžete v některých oblastech skoro vynechat. Chloupky kreslete hlavně v oblastech, kde se zvíře krčí a ohýbá. Ve stínech kreslete malé husté čárky ve tvaru písmene „V“, které naznačují vzhled chloupků.

Chcete-li zobrazit lehkou tenkou vrstvu kožešiny, soustřeďte se, že ji kreslíte přímo na kůži zvířete. Stačí ji jen lehce a rychle stínovat.

Rádi byste začali s kreslením? Nevíte jak začít? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet. Pod dohledem trpělivého lektora se naučíte například jak správně stínovat, jak zachytit lidské proporce a mnoho dalšího!

https://www.drawplanet.cz/online-kurz/kresba-online-kurz-pro-zacatecniky/

b13935784d2fba4f2e3380eb8257048a

Ať už tužky používáte v kanceláři, k nakreslení vašeho mistrovského díla, nebo trochu z obou (čmáranice v kanceláři), je důležité porozumět rozdílům mezi různými typy tužek. Můžete si všimnout (zejména v uměleckém oddělení) několika různých tužek označených kombinací čísel a písmen, například 2B, 3H, HB atd. V kancelářských potřebách pravděpodobně poznáte tužky podle čísla, například tužka č.2. Pokud tužky dělají totéž, proč se k jejich identifikaci používají dva různé systémy? Co vlastně znamenají písmena / číslice? Vsadím se, že máte ohledně tužek více otázek, než jste si mysleli. Doufejme, že tento příspěvek na blogu zodpoví všechny otázky týkající se tužek, včetně toho, proč jsou tužky č. 2 žluté.

Bez ohledu na systém označuje značka na tužce tvrdost jádra (nebo olova). Typicky tužky vyráběné mimo USA používají systém HB, zatímco výrobci ve Spojených státech používají číselný systém.

Tužky, které používají numerický systém, přicházejí v číslech č.1, č.2, č.2 ½,  č.3 a č.4. Čím vyšší je číslo na tužce, tím tvrdší bude jádro, které na papíře vytvoří světlejší značku. Tužka č. 1 má měkčí jádro, což má za následek tmavší značku. Jelikož měkčí olověné tužky ukládají na papír více grafitu, vyžadují ostření více než tvrdá tužka. Jako zlatý střed je nejběžnější tužka č. 2. Možná víte, pro testy Scantron je právě tužka č.2 nejlepší. Je to proto, že tvrdší tužky píšou příliš světle na to, aby to stroj přečetl, a tužky č.1 se často rozmazávají.

Kreslící tužky obvykle používají systém označení HB. Tužky H označují tvrdost tuhy, zatímco tužky B označují tvrdost (nebo měkkost) tuhy. Můžete také narazit na tužku F, což znamená, že se tužka ostří do jemného bodu. Pojďme se podívat na systém HB:

Čím vyšší je číslo na straně B stupnice, tím to bude tmavší. Čím vyšší je číslo na straně H stupnice, tím to bude světlejší. Tužka HB přistane uprostřed stupnice a je ekvivalentní tužce č. 2. Uvědomte si, že ne všichni výrobci jsou stejní. Tužka č. 2 nebo HB od jednoho výrobce nemusí zanechat stejnou značku jako tužka č. 2 nebo HB od jiného výrobce.

Když na to přijde, volba tvrdosti tuhy je ponechána na osobních preferencích. Někteří mají rádi tmavší čáru, jiní jemnou, světlou čáru. Pokud si stále nejste jistí, tužka č. 2 nebo HB by měla fungovat dobře pro vaše potřeby v kanceláři. Pro kreslení a skicování je dobré mít k dispozici řadu tužek s různými úrovněmi tvrdosti. 

Zajímavý fakt: Co vám přijde na mysl když se řekne tužka č.2? Žluté tužky č. 2 jsou tak ikonické, že si hodně lidí klade otázku, proč zrovna žlutá? Možná je už nyní nevidíme jako něco luxusního, ale v roce 1890, kdy vznikla tradice žlutých tužek, měly být nejlepšími a nejdražšími tužkami v okolí. Společnost L and C Hardtmuth Company v Rakousku-Uhersku představila první žlutou tužku jako Koh-I-Noor, která je pojmenována po diamantu. V té době byla většina tužek natřena tmavými barvami nebo nebyli natřené vůbec, což tyto žluté tužky opravdu nechalo vyniknout.

0-748×433

Existuje několik jednoduchých tipů, které vám pomohou pochopit základní principy kreslení v perspektivě. Ukážeme vám také některé techniky kreslení, které vám pomohou „vyřezat“ rozměry jakéhokoliv objektu tužkou nebo štětcem.

Co je perspektiva v umění?

V případě, že máte problémy se zobrazením hloubky ve své práci, máte s největší pravděpodobností potíže s vnímáním a zobrazováním perspektivy. Perspektiva je princip realistického přenosu tří rozměrů v dvourozměrném prostoru s určitým zkreslením prvků, které zprostředkují jejich polohu v prostoru. 

Budeme se soustředit na obraz těla ženy ležící ve ukázkové perspektivě. Tipy popsané v tomto článku se však netýkají pouze kresby postav. Pomocí perspektivy můžete zobrazit jakékoli další objekty!

  1. Rozdělte si prostor na papíru

První věc, kterou musíte udělat, je nastavit hranice vašeho objektu.  Někdy, když umělec čelí nesouladu proporcí, může se uchýlit ke zmenšení objektu. To však dosti zničí realismus vaší práce. Pokud si všimnete, že proporce jsou nesprávné – je lepší začít znovu.

  1. Nakreslete si pomocné čáry

Zkuste si lehce nastínit svou postavu uvnitř obdélníku nebo čtverce. Slabé načrtnutí vám umožní vymazat případné nepřesnosti. Pomocí vizuálních metod měření se ujistěte, že jste velikost přenesli co nejpřesněji.

Dále je třeba nakreslit svislou čáru, která zjednoduší měření a upřesní zbývající části kompozice. Nemusí to být ve středu obrázku, v našem případě je to modrá čára na levé straně obdélníku. K měření a správnému přenosu rozměrů budete potřebovat olovnici. Olovnice může být i nit, na jejímž konci je nějaké závaží.

  1. Pokuste se zapomenout, jak zobrazovaný objekt vypadá

Zahoďte všechny zaujaté myšlenky, jak by měla lidská postava vypadat. Představte si, že jste ji viděli poprvé. Sledujte a nakreslete to, co vidíte, ne jak si myslíte, že by to mělo vypadat. Zní to jednoduše, ale je to překážka číslo jedna pro každého umělce, který se snaží perspektivu ovládnout. Měřte, měřte a znovu měřte. Důvěřujte pouze svým měřením a tomu, co je před vašima očima. Ve správné perspektivě lidská podoba nezapadá do našich předpojatých ideálů.

  1. Načrtněte si velké tvary

Začněte kreslením velkých tvarů a ignorujte všechny detaily. Pomocí vaší olovnice můžete vidět, jak základní anatomické struktury vzájemně fungují.

Přesné měření je velmi důležité. Nakreslete si vodorovné podpůrné čáry. Dále nakreslete vodorovnou čáru uprostřed těla. Na základě toho načrtněte samotnou figuru a co nejpřesněji zohledněte proporce. Ignorujte podrobnosti a vytvořte jednoduché tvary, aby se daly snadno změnit.

  1. Proveďte samotnou kresbu těla

Jakmile nastíníte všechny anatomické tvary, je čas začít kreslit tělo. V této fázi je nezbytné pochopit, jak zprostředkovat trojrozměrné vlastnosti zobrazovaného objektu na papíře.

Měli byste vidět a, co je důležité, kreslit, jak je vše anatomicky spojeno. Nohy před lýtky, lýtka před boky, boky před hýžděmi atd. Nechte svou tužku nebo štětec tzv. “projít krajinou masa”, sledujte jeho vlnité pláně a přenášejte požadovaný úhel.

Přenosové objemové techniky také stojí za vyzkoušení

V následujících odstavcích popisujeme několik metod, které vám pomohou vytvořit objem z podpůrných linií. Experimentujte a osvojte si metodu, která vám nejlépe vyhovuje. Dostatek znalostí a zvládnutí technik vám zaručí úspěch. Pokud zjistíte, že některé body nevypadají správně, vraťte se k hlavním velkým tvarům a ujistěte se, že jsou opravdu správné.

Bez ohledu na techniku, kterou si vyberete, je rozhodně dobrá znalost lidské anatomie. Čím hlouběji pochopíte, jak je lidská anatomie budována, tím snáze zvládnete perspektivu.

  1. Geometrická technika

Způsob, kterým se tělo rozkládá na jednoduché geometrické tvary, může být opravdu užitečný. Obzvláště když se snažíte vytvořit anatomický výkres v perspektivě. Válce jsou ideální pro prezentaci zužujících se končetin a kubické tvary jsou ideální pro tělo. Zkuste si také představit, jak tyto geometrické tvary do sebe zapadají. Když už máte všechny tyto jednoduché tvary a jsou úměrně přesné, zbývá jen zkombinovat je a dokončit detaily.

  1. Cívková (nebo spirálová) technika

Technika cívky (nebo spirály) je technika kresby konstrukce trojrozměrného objektu pomocí spirál, které kopírují kontury objektu. Pro tuto techniku je nejlepší použít mikrotužku.

Při kopírování svislého nebo vodorovného tvaru budou cívky vypadat téměř rovné nebo jako přímé čáry. Jejich forma závisí zcela na perspektivě. Je to skvělá technika, která vás naučí, jak objekty snímat a realisticky je převádět na papír.

Věříme, že jsme vás tímto článkem přesvědčili o tom, že perspektiva je krásná a zajímavá věc a že si ji budete chtít vyzkoušet nakreslit také!

Pojďte do toho s námi a přihlaste se na kurz figurální kresby nebo kresby pro začátečníky v Draw Planet! Perspektiva pro Vás bude hračka! 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

 

IMG_7051

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!