Přejít na obsah
Menu

#technika

Co je to pouring?

23. října 2020

acrylic-pouring-art-1576243914

Pokud se zajímáte o výtvarné umění a techniky, určitě jste zaznamenali slovíčko Pouring. Tyto barevná, psychedelická, abstraktní díla můžete vidět napříč sociálními sítěmi se všemi druhy barevných palet. Jde o techniku, kterou zvládne i úplný začátečník.

Pouring médium je látka, která se používá ke zlepšení konzistence akrylových barev. I přes zkapalnění barvy je výsledek oslnivý, jasný a s krásným barevným tónem. Výhoda také je, že akrylové barvy se nevpíjí jedna do druhé, ale tvoří jasné hranice. Jako věčný boj světla a stínů, připomínající výjevy z vesmíru

Dalších zajímavých efektů docílíme například přidáním pár kapek Silikonového oleje, který nám v malbě bude vytvářet bubliny nebo oka.

Jaké techniky existují?

Puddle pour

Každá barva se lije na plátno jednotlivě, jedna po druhé. Základem je barva, do které se na střed postupně nalévají všechny ostatní barvy, které se nakláněním plátna pohybují a vytváří abstraktní obraz.

 

Dirty pour

Jedná se o techniku akrylového lití, při které se všechny barvy nalijí do stejného kelímku nebo nádoby a poté se celek nalije na lakovací povrch.

Flip cup

Tato technika je velice podobná technice předchozí (Dirty Pour) ale nádoba s barvou je položena na plátně či jiném povrchu a je zvednuta, takže jednotlivé vrstvy barvy leží více na sobě. 

Historie

Ačkoliv se tato technika stala populární celkem nedávno, samotná historie sahá do 30. let 20. století. Mexický malíř David Alfaro Siqueiros, známý svými nádhernými freskami, během svého experimentování s barvami nalil černou loužičku méně viskózní barvy na tvrdou malířskou plochu. Poté nalil podobné množství bílé tekuté barvy na horní část černé. 

Bílá barva měla tendenci klesat pod černou a zdálo se, že černá probublává bílou barvou. Vznikl tak krásný efekt mramorovaného oblaka. 

Siqueiros byl tak fascinován interakcí bílé a černé barvy, že si najal fyzika, aby se mu pokusil vysvětlit, co se s barvami na obrazu děje.

Předpokládá se, že právě David Alfaro Siqueiros byl jedním z umělců, kteří představili Jacksonu Pollockovi metodu drippingu a pouringu.

Zajímá Vás výtvarná technika pouring a chtěli byste si ji vyzkoušet pod dohledem profesionálního lektora? Přihlašte se na náš kurz abstraktní malby v Draw Planet. Na lekcích se dozvíte spoustu dalších zajímavostí ze světa tvorby a odnesete si s sebou krásná díla se zářivými barvami. 🙂 

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-abstraktni-malby-pro-zacatecniky/

Pastel

28. února 2020

DY4-FVnWAAAQ9YY

Již více než 300 let se používá pastel jako materiál na kreslení. Pastel se i přes svou jedinečnost v některých vlastnostech shoduje s ostatními materiály.
Při použití pastelových barev se vytvoří určité pouto mezi umělcem a obrazem. Podobnou sounáležitost pozorujeme mezi hudebníkem a nástrojem, nebo sochařem a jílem.
Existují 3 typy pastelu, suchý, olejový a voskový. Olejový pastel se vyrábí z pigmentu, míchá se se lněným olejem a lisuje se. Podobně vzniká i suchý pastel, ale bez oleje.
Základem pro hnětení voskového pastelu je prvotřídní vosk a pigmenty. Olejový pastel se považuje za vzdělávací materiál a spíše se používá při výuce. Se suchým pastelem se trénuje, ale stejně tak s ním vznikají pravá umělecká díla! V technice suchého pastelu se velmi často objevuje rozmazávání, které umožňuje měkké přechody barev a hebkost.
Suchý pastel se dále dělí na tvrdý a měkký. Měkké pastely obsahují v podstatě čistý pigment s menším množstvím pojiva.
Existují dva hlavních typy suchého pastelu: tvrdý a měkký. Měkké pastely sestávají v podstatě z čistého pigmentu s malým množstvím pojiva. Využijete je hlavně k expresivní kresbě. Tvrdý, nasycený pastel se méně láme, protože obsahuje hodně pojiva.

Na kreslení pastelem potřebujete vhodný strukturovaný povrch, který udrží pigment. Pastelové kresby se obvykle provádí na barevném papíře. Jeho tón volíme individuálně a přihlížíme k cíli výkresu. Bílý papír například brání vyniknout sytosti barev samotného pastelu.
Opravy se zpravidla provádí v raných fázích kreslení. K odstranění většího množství barev využijeme širokého štětce. Obraz musíme umístit svisle, aby při tvoření částice pastelu padaly dolů a neřízeně neušpinily papír. Můžeme použít gumu, nebo kus bílého pečiva, třeba rohlík. Žiletkou zas odřeme tenké tahy.

O slovu „pastel“ vedou debaty vysoké kapacity v uměleckých spolcích. Stále ještě nedefinovali, co všechno přesně tento pojem vyjadřuje. V Pastel Society z Velké Británie (ano, existuje oficiální pastelový spolek :) ) se usnesli, že pod toto slovo spadá například olejový pastel, uhel i tužka.

A co si pod pojmem pastel představíme my? V Draw Planet víme, že na slovíčkaření nezáleží. Suchý pastel, který Vás naučíme, znamená nádherné barvy, překrásné obrazy zvířat, krajin, květin a čehokoli dalšího. Se suchým pastelem se příjemně pracuje a výsledky jsou úžasné! Technika se pohybuje mezi kresbou a malbou, efektně lze používat linky i rozmazávání.

Malba a kresba pastelem je perfektní volbou pro všechny začínající umělce! Díky jeho pestrým barvám a výjimečnému efektu si domů odnesete krásná díla, na které budete hrdí! Přihlaste se do Kurzu pastelu pro úplné začátečníky v Draw Planet!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelu/

2archive-medicinalochre-greece-960×726@2x

Heidi Gustafson ve své chatce v lesích Washingtonu shromažďuje pestrobarevnou sbírku jednoho z prvních pigmentů lidstva. Je umělkyní i výzkumnicí, která vytváří Ocher archiv, celosvětovou sbírku okrů a materiálu bohatého na železo. Svůj výzkum zaměřila na okrové pigmenty, jejich produkci a funkci železa v celé historii lidstva.
Co je to okr?
Slovo okr má svůj původ v řeckém ὠχρός a znamená zemitý pigment žluté až červené barvy. Jedná se o druh jílu s různým obsahem oxidu železa. Právě zde je i původ názvu okrová barva.
Okr člověk odjakživa používá jako barvivo. V závislosti na základní struktuře se rozdrtí na prášek a používá se v různých oborech. Od umění až po medicínu.
Gustafson považuje okr za přírodní materiál složený primárně ze železa, který ale obsahuje i kyslík. Její sbírka aktuálně čítá více než 550 vzorků a stále se rozrůstá, svůj podíl na tom mají i další světoví archeologové a vědci.

Pigment studies, Left – foraged pigments from northern Washington, USA, Right- foraged pigments from Hormuz, Iran.

Sbírka okru Heidi Gustafson
Sbírka oficiálně vznikla v roce 2017, kdy se Heidi Gustafson přestěhovala na pacifický severozápad. Po dokončení studia na Kalifornském institutu integrálních studií nevěděla, co bude dělat. Jedné noci se jí ale zdál sen o okru a místě, kde nikdy nebyla. Rozhodla se o fascinující načervenalé skále zjistit víc, okr se pokusila najít v obchodě s minerály. Nic jí ale minerál ze snu nepřipomínalo, proto začala hledat lomy kolem Oaklandu.

Gathering orange ochre, Oregon, USA.

Ochre contribution, protective isibomvu used by healers, from Johannesburg, South Africa.

Gathering blue ochre, with artist Scott Sutton, Oregon, USA.

Ochre contributions, gathered by Caro Ross, England.

Pigment study, red ochre, world-wide.

Ochre Archive (close-up)

Gathering yellow ochre, Arizona, USA.

Gathering various ochre, British Columbia, Canada.

Každý vzorek je řádně zdokumentován a zapsán. Heidi Gustafson si poznačí, kdo jej získal, odkud pochází a další relevantní informace. Železné okry mele na pigmenty, které používá nejen pro svou práci, ale prodává je i ostatním umělcům.
Zpracované vzorky nasype do lahvičky a uloží je do sbírky podle regionu nebo minerálního druhu. Lahvičky s práškem má pečlivě uspořádané na poličkách, odstíny prášku jsou různorodé. Od žlutých přes hnědé a červené až po levandulovou, tmavě modrou a zelenou.
Hledání okru se stalo jejím celoživotním posláním. Po dlouhá léta se věnuje rozsáhlému multidisciplinárnímu průzkumu nerostů a odebírání vzorků po celém severozápadním Pacifiku.

kak-raskrasit-risunok(1)

Tradiční formy tvoření jsou sice fajn, ale s komfortem, všestranností a rychlostí práce s kresbami pomocí moderních technologií se dají sotva srovnat. Kombinace kresby tužkou s digitální technologií práci usnadňuje a urychluje barvení kreseb. O takové techniky se zajímají hlavně umělci, kteří jsou dokonale obeznámeni s tradičními způsoby kreslení, ale zajímají se o digitální umění.

V tomto článku se podíváme na tvoření ilustrace „The Bear Wife“ od Wylie Beckert.

Ukázané techniky můžete zkombinovat s vašimi oblíbenými výkresovými technikami a vytvořit tak svůj vlastní jedinečný styl kresby.

  1. ZAČÍNÁME SE SKICOU

Dobrá ilustrace vždy začíná skicou. Chcete-li vytvořit zajímavý obrázek, před samotným tvořením pořádně popřemýšlejte. Kdo jsou vaše postavy, jaký je jejich příběh? Nechte, aby Vás obrázek na otázky odpověděl!

Poté, co vytvoříme dobrou skicu, zpracujeme ji ve Photoshopu a vybereme barvy, které budeme v závěrečné práci používat.

  1. POUŽITÍ VHODNÉ FOTOGRAFIE

Kreslení s použitím modela (nebo fotografií) pomůže váš nápad ztvárnit. Snažte se nepoužívat obrázky nebo fotografie z internetu. Vytvoření vašich vlastních fotografií pomůže plně zrealizovat váš nápad. Někdy potřebujete i přes vytvoření nejvhodnější fotografie velkou představivost; tady například jsou použité fotky mazlíčka autorky namísto medvěda.

  1. Úhledný nákras

Podíváme se na zvětšenou verzi náčrtu a začneme kreslit s využitím informací shromážděných z fotografií. Autorka preferuje šedou pastelku z Col-Erase namísto grafitové tužky: je trochu měkčí a chyby s ní lze jednodušeji opravit, takže je pro náčrtek ideální.

  1. NASKENUJTE OBRÁZEK

Autorka píše, že místo toho, aby pracovala tužkou přímo na náčrtku, vytiskne si kopii kresby s nízkou opacitou na tónovaný pastelový papír připravený pro práci s vodním médiem. Tato rada je dobrá pro ty, kteří se bojí pokazit původní kresbu.

  1. Vytvořte dvojbarevný výkres

Takový výkres není nic jiného než vylepšená verze původního náčrtu. Vrátíme se k původnímu obrysu a zjistíme, které oblasti jsou světlé a tmavé. Pro tmavé oblasti (medvěd a srst) používá černé tužky, Col-Erase; pro světlé (vlasy, kůže, stromy a medvídě) používá šedou tužku Col-Erase.

  1. POUŽITÍ INKOUSTU

S použitím směsi hnědého a černého akrylového inkoustu zbarví autorka tmavé plochy návrhu. V této fázi vytváří tmavou barvu, což pomůže zachovat kontrast mezi tmavými a lehkými tóny během další práce se vzorem.

  1. Vykreslení inkoustem

S pomocí malého kulatého štětce pracuje na nově vytvořených tmavých tónech. Zcela vynechává světlé oblasti a plně se soustředí na práci na tmavších částech pečlivým aplikováním inkoustu. Základní tmavé tóny zajišťují, že tmavé oblasti budou vždy v kontrastu se světelnými plochami.

  1. DETAILY

Poté, co jsme dosáhli dobrých barevných odstínů v tmavých oblastech, použijeme pastelku černé barvy. S tím přidáme jemné detaily a textury a znovu zdůrazňíme čáry ze skici ve dvou tónech. Přidání stínu pomáhá dosáhnout ještě hlubších tmavých odstínů.

  1. SVĚTLÉ OBLASTI VÝKRESU

Po dokončení práce na tmavých místech nakonec začínáme pracovat na světlých. Uděláme počáteční skicování stínů na obličeji a medvěda pomocí velmi zředěného inkoustu a pak se vrátíme k šedé pastelce Col-Erase, abychom obrysy zdůraznili.

  1. PŘIDÁVÁNÍ ODLESKŮ

Chcete-li přidat barvám hloubku, nakreslete nejjasnější odlesky bílou tužkou.

Na zbytku obrazu kreslíme klíčové obrysy jasnějšími pastelkami Prismacolor (tmavě šedá pro středně hluboké tóny, černá pro nejtmavší oblasti). Je třeba vytvářet akcenty bez narušení struktury obrazu. Snažte se však nepřehánět. Nezapomeňte, že pouze jasné a lesklé povrchy budou mít jasně vymezené světelné efekty a že taková upozornění se téměř nikdy neobjeví v tmavých oblastech.

  1. SKENOVÁNÍ A NASTAVENÍ

A teď přichází poměrně obtížná část, začínáme s prací ve Photoshopu. Pomocí programu Photoshop můžeme upravit barvu a trochu rozjasnit obrázek. Po skenovaní upravíme obraz na obrazovce použitím nastavení Křivky a Úrovně pro zvýšení kontrastu. Poté používáme vrstvu Hue / Saturation pro korekci barev.

  1. Dodání digitálních odstínů

Postupně začínáme pracovat s barvou; Nejdříve pracuje na šále nástrojem Pen a potom výsledný obrys převede na vybranou oblast. Poté oblast vybarví jasnou červenou barvou (alt + del), přepne režim vrstvy na Překryv a sníží opacitu pro měkčí vzhled obrázku.

  1. rozjasnění SVĚTELNÝCH OBLASTÍ

Skener nikdy nedokáže plně převést intenzitu bílé tužky. Aby autorka opravila utlumení bílé, vrátí se do jedné z předchozích fází práce a vrátí jas odstínů na vlasech a kůži. Používá sadu texturovaných zkosených štětců (textured, angled brush) s vybranou bílou barvou. Děláme celou práci v nové vrstvě s hodnotou opacity asi 40%.

  1. ZVÝRAZNĚNÍ TMAVÝCH OBLASTÍ

Skener utlumí i nejtmavší oblasti obrázku, ztráta intenzity je podobná jako u bílé. Při použití stejného štětce na nové vrstvě nastavené na „Multiply“, přidáváme do nejtmavších oblastí obrazu hloubku: obličej šelmy, její tlapy a záhyby pláště. Nyní používáme nenasycené červené a modré barvy, ne černé.

  1. ZÁVĚREČNÉ ÚPRAVY

Obrázek zakončíme jednou finální sadou nastavovacích vrstev. Nyní používá autorka úrovně pro zvýšení jasu barev, aby byl obraz živější a nástroj „Vybrat barvu“ (Selective Color), aby snížila množství žlutých odstínů ve výkresu. Mírně se tím změní barevné schéma a dá obrazu zimní atmosféru.

Inspirující, že? 🙂 Pokud už umíte kreslit a chcete své tvorby posunout na novou úroveň – přijďte se naučit pracovat ve Photoshopu na náš kurz Photoshop pro začátečníky.    

https://www.drawplanet.cz/kurz/adobe-photoshop-pro-zacatecniky/

624c1c19f7b0713eff0e3d510bc5130f
Jistě si všichni ze školy pamatujete gelová pera. Museli jsme si vždy dávat pozor, abychom je nerozmazali rukávem nebo jiným papírem. Linery jsou úplně jiná liga. Linky, které s nimi nakreslíte, jsou okamžitě suché a nedají se rozmazat. Pro rovnoměrně tlusté čáry se liner skvěle hodí. Pokud byste chtěli čáry dělat dynamičtější a měnit jejich tloušťku podle potřeby, doporučujeme použít černou fixu.
 
Když už mluvíme o školních letech, nemůžeme vynechat klasické plnicí pero. Takové to, které mění tloušťku čáry podle toho, jak moc na něj tlačíte. Můžete jimi vytvořit krásné grafické a prostorové kompozice. Mimo to je můžete použít ke skicování v počátečních fázích výkresů. Čáry se nedají vymazat a tak vás používání plnicího pera naučí pozornosti i přemýšlení o kompozici dopředu.
 
Máte radši barvičky?
Moderní fixy vás ohromí. Díky možnosti překrývání barevných vrstev dokážete vytvořit jedinečné textury. To co vás v dětství vždy zklamalo, vás nyní okouzlí. Při vybarvování pohádkových hrdinů v omalovánkách bylo nejdůležitější nepřetáhnout fixem obrys. Také nikdo nechtěl, aby se na velkých plochách tvořili tmavší a světlejší linky, podle toho, kolikrát jste přes místo přejeli fixou. V ilustraci je naopak tento efekt fascinující.
  
Také tu máme markery s podobnými možnostmi ale divočejšími barvami. Nejvíce využívané byli v urbanistické ilustraci a snad v textech diplomek a dizertací nejlepších mozků světa. 🙂 
Chcete si vyzkoušet všechny tyto pomůcky? Přihlaste se k nám na kurz ilustrace pro začátečníky! Na kurzu vás čeká super program, díky kterému se dozvíte ještě víc o světě a možnostech ilustrace!
442d08fcf67829dc95f64f112908c11c

Existují různé výtvarné techniky – některé jsou tradiční, jiné jsou netradiční a existují dokonce i inovativní techniky. Obecně platí, že výtvarná technika není charakterizována jen použitými materiály ale i způsobem nanášení barev. Délka a směr tahů, jejich jas a způsob míchání barvy jsou důležité. To vše je pro každého umělce individuální a tvoří jeho styl. Stále však existují hlavní typy technik v tvorbě, které vyniknou podle použitých barev. Nejznámější a nejoblíbenější výtvarné techniky jsou: kresba tužkou a pastelem, malba akvarelem a olejem.

Nejjednodušší technikou je kresba tužkou. Skoro každý s ní začíná. Technika kreslení tužkou nevyžaduje žádné zvláštní dovednosti a navíc jsou kresby tužkou přípravnou fází pro jiné techniky. Nicméně, kreslení tužkou má své vlastní tajemství, jak dosáhnout přesnosti výkresu a vysoké kvalitě a jak správně šrafovat a stínovat.

Pro práci s pastelovými křídami je nutný hrubý fleecový povrch. Pastelem můžete kreslit i malovat. To znamená, že můžete buďto pastel rozmazat do jednolitého povrchu – malovat jím, nebo můžete kreslit malými od sebe oddělenými tahy. Pastely vypadají velmi hezky na tmavém pozadí, proto se v této technice se často používá tónovaný papír.

Technika akvarelu je složitější, často zůstává nepochopená a tajemná. Zdejší zjednodušení je klamné. Slovo akvarel pochází z latinského aqua. Schopnost umělce řídit tento vodní prvek smíchaný s barvou určuje jeho dovednosti a vývoj v této technice. Akvarel je tekoucí a průhledný, náchylný k pohybu štětce. To je oblíbená technika mnoha umělců.

Olejem se maluje především dvěma způsoby: s podmalbou a bez. První metoda vyžaduje poměrně složitou přípravu. Neexistují žádná přísná pravidla pro nanášení olejových barev. Vyzkoušejte různé možnosti. I neprofesionální umělec může malovat olejem.

V poslední době se objevila další velmi populární a oblíbená výtvarná technika – kreslení pomocí stylusu na obrazovce tabletu. Tato technika je vhodná jak pro začátečníky, tak pro profesionály. Existují dokonce programy, které pomáhají ovládat techniku kreslení na obrazovce pro děti i dospělé.

Ale v jakékoli technice, kterou se rozhodnete ukázat své tvůrčí schopnosti, nezapomeňte, že trénink vám pomůže realizovat vaše nejdivočejší nápady. Pro ty, kteří si nedokáží vybrat jen jednu určitou techniku, máme v Draw Planet kurz kreslení a malovaní pro úplné začátečníky, během kterého si pod vedením šikovného lektora vyzkoušíte ty nejpopulárnější techniky. 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-a-malovani-pro-uplne-zacatecniky/

7345d89af822

Texturu dřeva vídáme všude kolem nás. Jak ji ale snadno a rychle zobrazit ve skicách, aniž byste nad tím strávili spoustu času? Rozeberme si a ukážeme si jednu z jednoduchých technik.

Vzor dřeva je různý jak v barvě, tak ve vzoru. Základní struktury borového dřeva jsou zobrazeny ve třech oddílech, které jsou uvedeny níže: a, b, c.

Na základě těchto schémat můžeme znázornit dřevěný povrch. Hlavní kresba, charakteristická struktura stromu, je znázorněna na obrázku „c“. Budeme jej v tomto článku analyzovat pomocí kreslení dřevěného trojrozměrného objektu.

Nakreslíme trojrozměrnou dřevěnou kočku. Pozor, texturu budeme zobrazovat ve tvaru objektu, ne ploše jako na obrázku.

Krok 1. Náčrt
Nejprve kreslete tužkou. Zakreslete tvar kočky a lehce naznačte směr čar vzoru dřeva.
Čáry tužky překreslete linerem. Můžete si vzít jakýkoli, nejdůležitější je, aby byl odolný proti vodě. Pak náčrtek kreslený tužkou vygumujte elastickou gumou. Nyní je kresba připravena pro práci s markery.

Krok 2. Vybarvujeme kočku fixami
Začněte tou nejsvětlejší fixou, vykreslete nejvíce osvětlené části těla kočky. Světlo dopadá na levou spíš dolní část, což znamená, že tato strana bude nejsvětlejší. Nanášejte barvu tahy podle tvaru (jak je znázorněno čarami na obrázku).

Dále udělejte tmavší barvu stinné oblasti a poté pomocí fix vytvořte přechod středního tonu. Přechod tvoříte tedy mícháním barev.

Krok 3. Nakreslete texturu dřeva
Nyní nakreslete čáry textury dřeva.
Poté vezměte trošku tmavší odstín a ztmavte čáry v nejtmavších částech těla kočky. Ale ne úplně, na některých místech zachovejte původní barvu.
Náš princip: začínejte od tmavých oblastí ve stínu a protahujte je do světlých oblastí (míchání barev).
Pak s ještě tmavšími fixami nakreslete čáry dřevěné struktury kočky.

Krok 4. Práce s detaily
Nyní nakreslete bílou propiskou odrazy světla. Tam, kde se světlo odráží od povrchu, vzniká bílá skvrna. Propisku než zaschne, můžete jemně rozmáznout prsty. Ale nejprve to radši vyzkoušejte na jiném papíře.

Nezapomeňte, že takový obrázek můžete nakreslit jakoukoli technikou! Nezáleží na tom, jestli jsou to akvarely nebo barevné tužky. Všechny kroky jsou podobné.
Chcete-li se dozvědět jak zobrazit fixy i jiné textury, přihlaste se na náš kurz designérské kresby.

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-fixami-designerske-popisovace/

artisthall-topic-drawing-foot-1

Chodidlo je pro kreslení velmi obtížný předmět. Je to silná, pružná a možná i nejvíce elegantní část lidského těla.
Zaměříme se na chodidlo v dvourozměrném prostoru a budeme přidávat na objemu. Nastudujeme jeho strukturu, umístění hlavních částí a obecnou perspektivu.

Začněme jednoduchými formami, které nám pomohou rozpoznat různé části chodidla. Pak budeme náčrtek zdokonalovat, položíme základy pro objemnou kresbu. Poté přidáme potřebné detaily, jako jsou vrásky, záhyby a svalový tonus.

1. Co je uvnitř?


Znalosti anatomie chodidla nám pomůžou vytvořit obecný tvar
Chodidlo se skládá z kostí, šlach, tuku a mnoha přidružených tkání. Chodidla jsou velmi silná, a přestože nejsou tak pružná jako ruce, dokáží vykonat širokou škálu pohybů. Není do cesty podívat se na anatomii chodidla a zkusit si udělat pár rychlých náčrtů.

Při kreslení je třeba si uvědomit nakolik je vlastně pata velká. I bez znalosti anatomie můžeme snadno přijít na to, kde se nachází jednotlivé části, jako jsou pata, nárt a klouby prstů. A to hlavně proto, že se nacházejí v blízkosti povrchu pokožky.

2. Najděte vhodnou pozici


Rychlé náčrtky vám pomohou najít zajímavé pozice
Jakmile dostatečně prozkoumáme strukturu chodidla, můžeme začít vytvářet náčrty. V této fázi se nemusíte starat o přesnost nebo anatomii. Naopak, soustřeďte se na dynamiku obrazu a zajímavé polohy chodidla.
Zaměřte na obrys a nevykreslujte detaily. Použijte vlastní nohu jako vzor pro nalezení ideální pozice. 🙂 Vaše vlastní pocity vám pomohou: pochopíte, jak jsou kosti a svaly uspořádány a jak se pohybují.

3. Obrysy vytváří tvar


Nyní máme náčrt pozice chodidla a můžeme začít dávat tvar a objem. Obrys bude řídit naše kreslení. Pomůže vám pochopit, jak se tvar chodidla mění.
Nezapomeňte, že ve výkresu je důležité použít tvary. To pomůže zachovat perspektivu objektu a vytvořit smysl pro hloubku. Označte, na které straně je palec.

4. Výstavba malých forem


Různé formy přidávají objem
Z našeho hrubého obrysu budeme pokračovat ve stavbě chodidla jako trojrozměrného objektu. To znamená, že potřebujeme pochopit, kde se plocha nohy dostane do trojrozměrného prostoru. Používáme trojrozměrné tvary (koule a válce), které pomohou při konstrukci nohy. Stále pokračujeme v těchto formách, udržujeme strukturu. Objem je tedy vybudován.

5. Použijte kontury pro detailnost a objem


Pokud pracujete s tradičními materiály, stačí jen silněji tlačit na tužku.
Změníme obrys, vytvoříme objem pomocí vykreslení světla. Nezapomeňte, že nejste svázaní s původním postavením. To se může v procesu změnit.

6. Vlastnosti chodidla


Podrobnosti a stíny vytvoří objem
Nyní budeme mít chodidlo realističtější. Uvědomili jsme si, že nechávaní pomocných čar, nakreslených tužkou nebo v digitálně, způsobuje, že výkres vypadá živější. Nakreslete nehty a vrásky na povrchu prstů.

7. Korekce a detailizace


Kreslíme vrásky, přidáváme hrany u prstů a vytváříme objem šrafováním.
Také, používáme následující metodu: dolní část chodidla těsně obkreslujeme tlustými čárami, aby vzniknul stín a pocit hmotnosti. Horní část zůstává vykreslena tenkými čárami, protože horní část chodidla je osvětlena… Nezapomeňte, že lidské tělo není dokonalé. Nedokonalost je v této práci vaším přítelem.

Baví Vás zkoumat lidské tělo? V Draw Planet máme výborný kurz Figurální kresby, během kterého se dozvíte, jak kreslit portrét, ruce, nohy a lidskou postavu v různých pozicích. Přihlaste se! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-portretu/

Mimochodem na našem blogu jsme také psali o tom, jak nakreslit jinou komplikovanou část lidského těla: ruce.  Článek najdete zde: https://www.drawplanet.cz/jak-kreslit-ruce/

Jak kreslit ruce

23. května 2018

MultAXn

Ze všech částí těla se zdá, že se nejvíce obtížně kreslí ruce. Všichni můžeme vyprávět temné příběhy o tom, jak jsme schovali ruce našich hrdinů do kapes nebo za záda, abychom se vyhnuli jejich nakreslení. Paradoxně jsou naše vlastní ruce nejvhodnější předlohou, kterou nosíme všude s sebou a máme ji skoro neustále v zorném poli. Pomocí zrcadla a malého úsilí můžeme pochopit jak nakreslit ruce ze všech stran a v jakékoli poloze. Jediným „ale“ v tomto příběhu je, že jsou ruce složitým nástrojem, plným kloubových detailů a když je kreslíte, ne vždy víte, odkud začít.

Nejjednodušším způsobem, jak kreslit ruku, je začít dlaní. Dlaň by měla vypadat jako kulatý, obdélníkový nebo lichoběžníkový steak se zaoblenými rohy, ke kterému budou připojeny prsty.

Máte-li potíže s kreslením prstů, představte si každý prst jako řadu spojených válců. Taková jednoduchá forma vám pomůže nakreslit prsty z jakéhokoli úhlu. Podívejte se na obrázek: z okrajů válců se stávají čáry, které zobrazují kloubní ohyby.

Nezapomeňte na nehty. Není potřeba je kreslit vždy. Kreslete je pouze v případě, kdy je ruka na kresbě blízko k divákovi a potřebuje takové detaily.

Struktura rukou je individuální, stejně jako u obličeje. Mužské ruce se liší od ženských, mladé od starých a tak dále. Níže uvádíme několik klasifikací, ale nezahrnují celou řadu rozmanitostí rukou. Ruce můžou mít charakter (a to je správné slovo) pokud jde o jejich rozdíly.

-Formy rukou


-Rozdíl v poměru prstů a dlaní


-Formy prstů

A nehty jsou také u různých lidí různé! Dokonce i se stejnou velikostí nehtového lůžka se můžou lišit rozdílnou manikúrou.

Jednoduché cvičení
Podívejte se na vaše ruce a ruce lidí kolem vás. Jak jsou uspořádány prsty? Čím se liší mužské ruce oproti ženským? Jaký je rozdíl mezi rukama vaší babičky a vašima? Dokážete rozeznat své přátele podle jejich rukou? Skicujte ruce, které vidíte naživo nebo skicujte podle předloh. Nedělejte si starosti s poměry, jen zachyťte jejich výraz.
Nakreslete si vlastní ruce v různých pozicích, pomocí zrcadla, z různých úhlů, vždy začínejte s nejjednoduššími formami. Můžete také vytvořit energické náčrty a pak dokreslit detaily.

Na kurzu figurální kresby v Draw Planet společně s našimi šikovnými lektory zvládnete správně nakreslit ruce (nejen) podle živého modelu, přijďte si to vyzkoušet!

Jak nakreslit psa

16. května 2018

kak_narisovat_staffordshirskogo_terera_karandashom-15

I obyčejnou tužkou se dá vytvořit realistický obraz. Hlavní je znát správný postup.

Krok 1.
Nejprve nakreslíme náčrt tužkou 2H. Snažíme se zakreslit všechny hranice přechodů tónů. Poté trochu přejedeme náčrtek gumou tak, aby čáry nebyly příliš ostré.

Krok 2.
Šrafovat začínáme od očí. Je to výhodné ze dvou důvodů. Zaprvé práce začíná vypadat živě a zadruhé jsou to ty nejtmavší části a můžeme z nich navazovat ve šrafování dál.

Krok 3.
Tužkou 2T zaznačíme směr růstu srsti kolem oka a na čele.

Krok 4.
Začínáme kreslit srst od nejtmavšího místa – fragmentu obočí. Tahy jsou krátké, abychom správně zobrazili krátkou psí srst.

Krok 5.
Podobně propracujeme i srst kolem druhého oka.

Krok 6.
Šrafujeme ucho. Má tmavší tón, který poukazuje na oddělení od barvy čela. Děláme kratší tahy. Abychom se vyhnuli ostrému přechodu mezi okrajem psa a pozadí, přidáme malé vyčnívající chlupy. Když se dostaneme k vráskám je hlavním úkolem udělat je trojrozměrné. Kromě ztmaveného okraje je třeba označit stín a světlo.

Krok 7.
Začínáme pracovat na druhém uchu. Začneme od nejtmavších oblastí. Nezapomínáme na části srsti, které vystupují zpoza okraje ucha.

Krok 8.
Pracujeme na vnitřním povrchu ucha. Nejprve tužkou 2H uděláme v celé oblasti rovnoměrný odstín. Snažíme se, aby byly tahy ve stejném tónu (ale neroztíráme tužku!). Pak si vezmeme tužku HB a začneme ztmavovat a kreslit detaily. Také se snažíme, aby nebyly tahy příliš nápadné. Také ztmavíme čelo pomoci tužek 2B a 5B.

Krok 9.
Dále pokračujeme prací na čumáku. Zpočátku zakreslíme sotva viditelně ty nejtmavší oblasti, pak měkčí tužkou krouživými pohyby uděláme stíny výraznější. Při stínovaní se zaměřujeme na nosní dírky, které zakreslíme nejměkčí tužkou 5M. Ve velmi krátkých tazích, po směru srsti, nakreslíme chloupky na tlamě nad čumákem.

Krok 10.
Pracujeme na tlamě. Zpočátku šrafujeme rovnoměrně ve středním tónu. Pak začneme prohlubovat stíny na nejtmavší čísti.

Krok 11.
U jazyku je to podobné jako u ucha. Rovnoměrně šrafujeme, aby nebyly viditelné jednotlivé tahy, pak vykreslíme stíny. Odlesky světla vytvoříme ostrým hrotem gumy.

Krok 12.
Podobně propracujeme čelisti. Psí tlama má mnoho detailů, zejména u tohoto plemene. Pracujeme z těch nejtmavších oblastí.

Krok 13.
Šrafujeme dolní čelist.

Krok 14.
Kreslíme vrásky (záhyby kůže) kolem krku. Je velmi důležité ukázat jejich objem. Při tomhle je obzvlášť třeba sledovat směr růstu srsti (srst je umístěna i v ohybu, ale v různých částech se ohyb liší). Kreslíme směrem ze stínu do světla.

Krok 15.
Doděláváme krk. Práce je hotová.

Máte rádi kresbu a zajímá Vás, čím se ještě dají vytvářet monochromní obrazy? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet! Čeká na Vás perspektiva, zátiší a figurální kresba!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

1-2017-Olejomalba-Pokracovani-1-44

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!