Přejít na obsah
Menu

#Historie

colors-1

V roce 1963 začala americká korporace Pantone Inc. prezentovat svůj systém barev – Pantone Matching Systém, který využívají výrobci barev, vláken, textilií i plastů. Daleko předtím ale podobnou encyklopedii barev vytvořil umělec známý jako A.Boogert, který v roce 1692 vytvořil knihu o 800 stranách, kde se věnuje míchání barev.
Největší ručně psaný průvodce barev


Průvodce barvami A. Boogerta se nazývá „Traité des couleurs sluha à la peinture à l’eau“ a představoval různé barvy, jejich popis a návod, jak určité odstíny vytvořit, změnit jejich tón přidáním jednoho, dvou nebo tří dílů vody.
Kniha byla ručně psaná v holandštině a je asi nejzdařilejším pokusem o vytvoření systému barev, který na světě chyběl. Podle nizozemského historika Erika Kwakkela, který část úvodu přeložil, byla kniha vytvořena jako vzdělávací průvodce. Ukazovala, jak lze pomocí vody měnit odstín.

„V 17. století, ve věku známém jako Zlatý věk holandské malby, by tato příručka byla hitem. Má tedy smysl, že autor v jejím úvodu napsal, že ji vytvořil pro vzdělávací účely. Je pozoruhodné, že je psána ručně a je doslova a do písmene jediná svého druhu.“, uvedl.
Bohužel, kniha spatřila světlo světa jen v jednom jediném výtisku, proto byl okruh lidí, kteří měli tu čest knihu prostudovat, velmi malý. Přesto se jedná o největšího průvodce barvami ve své době.
Kdyby tomu bylo jinak, kniha mohla směle konkurovat i průvodci Pantone Color Guide, který je dnes nezbytným nástrojem pro designéry, módní návrháře a další umělce. Žádné vznešené názvy barev tu ale nečekejte.

Dnes si knihu můžete prohlédnout online 🙂
V současné době je kniha uložena v Bibliothque Mjanes v Aix-en-Provence ve Francii. Celá ale byla naskenována, ve vysokém rozlišení si ji tak můžete prohlédnout a nastudovat i vy. Uchvátí vás. Tolik krásných barev si snad ani nedovedete představit. Budete se jimi kochat stále dokola.

Život Fridy Kahlo

17. října 2018

44118677_1994575370589309_2594714271795380224_n

V osudu charismatické a žhavé Mexičanky Fridy Kahlo byla spousta dechberoucí dobrodružství a tragických neúspěchů.

Události v jejím životě se střídali jako obrázky v kaleidoskopu: jasné barvy, plátna a štětce, osudné neštěstí, geniální manžel-podvodník a dokonce i román se Lvem Trockým… Ani většina filmů se může pochlubit takovými zápletkami!

Fridinu bezstarostnému dětství byl najednou konec, když šesti letech dostala strašnou nemoc jako je obrna – nakažlivé onemocnění nervového systému.
Uzdravila se, ale nezůstalo to bez následků. Infekce pronikla hluboko do těla malé Kahlo a způsobila jí nenapravitelné poškození pravé nohy. Dívka začala výrazně kulhat, a proto si vysloužila od svých vrstevníků přezdívku „Frida – dřevěná noha“.

Ovšem urážky a obscénní vtipy naši hrdinku nezastavili: naschvál se začala se všemi prát.

Deset let po zákeřné obrně čekal Kahlo další šok, ještě vážnější než první.
Budoucí umělkyně se dostala do hrozné dopravní nehody. Trolejbus narazil do autobusu, ve kterém dívka jela. Jen zázrakem Frida přežila. Lékaři objevili u sedmnáctileté Kahlo dva tucty obtížných zlomenin a břicho dívky bylo probodnuto železnou tyčí.

Když Frida vyklouzla ze spárů smrti, zůstala na lůžku déle než na rok. Aby se k smrti neunudila, poprosila dívka svého otce, aby ji koupil malířské potřeby.

Takže pro Kahlo byl vynalezen speciální aparát, který ji umožnil kreslit v posteli. Takto se Frida poprvé začala věnovat umění a dosáhla v této oblasti obrovského úspěchu.

Hlavní tragédie v životě Fridy Kahlo, ironicky, byla také začátkem cesty ke světové slávě.

Další významnou událostí v životě nejslavnější mexické umělkyně bylo setkání se slavnějším malířem Diego Riverou.

„V životě jsem měla dvě nehody: první byla srážka autobusu s trolejbusem a druhá byla Diego,“ řekla Frida o jejich vztahu.

Rivera, sic upřímně spojený se svou ženou, přesto nemohl být věrným manželem: monogamie doslova odporovala jeho vlastnímu pojetí. Umělec byl zvyklý na pozornost žen a ani se nesnažil vzdát se vztahů s jinými dámami.
Ale Kahlo dlouhé mexické noci neproplakala: zvykla si trávit čas se svými milenci i milenkami a začala se bavit stejně jako nestálý Diego.
Rivera byl rozzuřený a pár se musel rozvést. Ale jen proto, aby se znovu za rok znovu vzali.

 

Frida věděla, jak si život užít: umělkyně milovala tequillu, hodně kouřila a za každých okolností se smála hlasitým smíchem.

V roce 1950 se však důsledky havárie znovu projevili a Frida se musela podrobit několika operacím, po nichž byla Mexičanka trvale připoutána na invalidní vozík. Brzy ji měli dokonce amputovat pravou nohu.
Ale Frida zůstala až do posledního dne neuvěřitelnou optimistkou a svůj poslední obraz namalovaný týden před svou smrtí, pojmenovala „Viva la vida!“, Což znamená „Žijte život!“.

21587181_1527300743983443_5863370125772030739_o

Jaké jsou příběhy nejslavnějších módních návrhářů? Čím vybočovali, že je zná prakticky každý? Dnes představíme jméno, které jste už jistě slyšeli, Coco Chanel!

Coco Chanel se narodila s občanským jménem Gabrielle Chanel roku 1883 v Saumur, Pays de la Loire. Pocházela z chudých poměrů, otec ji po smrti matky dal i se sourozenci do sirotčince, v dospělosti si začala u své tety přivydělávat jako švadlena v obchodě s oděvy. A hned získala úžasnou pověst vynikající švadleny! Peníze z šití ale nestačily, a tak zpívala v různých podnicích pod pseudonymem Coco.

Přes známosti s muži, s nimiž se seznámila při večerních představeních, se dostala do vyšší společnosti. A tak se jí otevřela cesta k otevření vlastního podniku! Jistý diplomat Coco podpořil a konečně mohla prodávat svojí tvorbu. Začala s klobouky.

Velký a zlomový přínos Coco Chanel byl pro ženy v oblasti sportu a volného času. To ona poprvé navrhla sportovní oblečení pro ženy! Konečně se díky ní začalo prodávat něco pohodlného pro ženy. Celkově vnesla Coco naprostou novinku do světa módy, krásu i pohodlí v jednom!

Nesmíme zapomenout na dnes už zcela kultovní záležitosti. Jde o parfém Chanel No. 5, který se prodává dodnes a kostým Chanel, který se také nosí stále s noblesou a elegancí!

Coco Chanel přinesla osvěžení a nápady, které se cení i teď. Módní návrhářství je velké umění, abychom podchytili nadčasovost, která neztrácí svůj lesk. Coco Chanel byla až do své smrti v 1971 velkou umělkyní!

Pokud vás také baví móda a rádi byste si zkusili, jak se navrhuje, přijďte na kurz módní tvorby do Draw Planet! Kdo ví, třeba se jednou hodně proslavíte :).

Knižní ilustrace

15. března 2018

John_Tenniel_-_Illustration_from_The_Nursery_Alice_(1890)_-_c03757_07

V knihách, časopisech, novinách a vedle spousty jiných textů často vidíme fotografie nebo obrázky umělců. Takové obrázky se nazývají ilustrace. Slovo je odvozeno z latiny od slova „illustratio“ – osvětlení, vizuální obraz. Jejich úkolem je pomoci objasnit to, co je řečeno v textu a zdůraznit vizuálně jeho obsah.
Co dělá ilustraci uměleckým dílem? Díky jakým atributům jsme oprávněni přiřadit je k vysokému umění? Co odlišuje ilustraci jako zvláštní žánr od zbytku výtvarného umění?

S ohledem na díla výtvarného umění v nich můžete snadno rozlišit tři hlavní vlastnosti. Za prvé ty, které obsahují nějaký druh příběhu. Někdy je složitý, například jako historické události, někdy jednoduchý, jako je třeba zátiší. Někdy je příběh o propojení abstraktních tvarů a barev v abstraktní malbě. Tak či onak je tento příběh v uměleckých dílech vždycky přítomen. Pro zobrazování objektů umělec potřebuje nástroje, jako jsou například linie (ta definuje tvar a hranice objektu), flek (světlý nebo tmavý pro přenos světla a stínu) a konečně barva. Díla výtvarného umění jsou vysoce ceněna, když uspokojují požadavky na krásu, integritu, hloubku a jedinečnosti obrazů. Ilustrace může být rozlišována jako samostatný žánr výtvarného umění v důsledku jedné nepostradatelné funkce. Její příběh není určován svobodnou volbou umělce, ale literárním dílem. Jeho účelem je osvětlit to, co je řečeno v knize. Ujasnit události a akce, stejně jako obecnou představu, které podnítily autora k napsání knihy. Literární díla inspirovala a nadále inspirují mnoho umělců.

V dějinách hrají velkou roli díla Homéra, Ovidia, Virgila a dalších klasických autorů. Bible, evangelium, díla Shakespeara, Cervanta a mnoho dalších. Žánry, ve kterých umělci vyjadřovaly jejich obsah, byly velmi různorodé: nástěnné malby, gobelíny, tapisérie, malby na vázách, grafiky… A samozřejmě, zvláštní místo patří knize!

Knižní ilustrace je žánrem grafického umění.
Samozřejmě, kniha podle její velikosti a struktury ilustrace silně ovlivňuje.

Velikost stránky omezuje velikost obrázků. Písmo v jejich bezprostředním okolí nutí umělce najít harmonické řešení. Technika tisku rovněž nutí umělce, aby odpovídal obrazovými prostředky a metodou tisku, které jsou pro tuto publikaci určeny.
Ilustrativní jazyk obrázku závisí na čase jeho vytvoření. Důležité jsou také okolnosti, za kterých je kniha vydávána. Ručně psaná kniha a kniha o malém oběhu byla zdobena a ilustrována nejlepšími mistry.

Často ale není knižní ilustrace divákem pochopena. Nespokojenost může být způsobena setkáním s neobvyklým, neočekávaným obrazem, ačkoli je diktována samotným literárním dílem.
Obecná kultura a estetická výchova jsou nepostradatelné a nezbytné pro správné pochopení umělecké ilustrace.

Zajímá Vás ilustrace? Draw Planet máme kurz, na kterém se seznámíte s mistry ilustrace, dozvíte o současných trendech v ilustrování a díky skvělým lektorům rozvinete svou fantazii.
Přihlaste se do kurzu ilustrátorství pro začátečníky v Draw Planet!

6zQQ_bhQJSs

V roce 1916, kdy Claudeu Monetovi bylo již 76 let, vpravo od hlavního domu v Giverny si postavil prostorný ateliér „Water Lily Studio/Leknínový ateliér“. Zde umělec uskutečnil svůj poslední velkolepý záměr, vytvořil panely se zobrazením leknínů a vytvořil kruhové panorama o obvodu 70 m.

Tyto obrazy daroval Francii. Byly umístěny ve speciálně postaveném pavilonu ve skleníku, který najdete na okraji parku Jardin des Tuileries, kudy se chodí na náměstí Concorde. Když se podíváte shora, vypadá to jako osmička.

Ve dvou oválných halách spojených mostem visí obrazy rybníčku v Giverny: šest nebo osm pláten. Ve skutečnosti je to jeden obraz, který vyjadřuje změny přírody, které jsou v průběhu dne normálnímu pohledu nepřístupné. Umělecká kritika tvrdí, že malba zde dosáhla takové dokonalosti, že vymazala hranici mezi realismem a abstraktním uměním.
Claude Monet prostě zastavil okamžik. Všechno jde pryč, ale nic nemizí. Život je přeci vždy čekání na další den. A to je životní triumf práce Clauda Moneta.

Dívka s perlou

22. září 2017

uSg7DxehB44

Není žádným tajemstvím, že mnozí umělci svá díla vůbec nenazývali. Obvykle pojmenovali obrazy až posmrtně majitelé, správci a dědicové či právníci.

Jan Vermeer není výjimkou. Jeho obraz „Dívka s perlou“ dostal své jméno skutečně až několik století po Vermeerově smrti. Zpočátku se obraz proslavil pod názvem „Dívka v turbanu“ nebo „Dívčí tvář“..
Název „Dívka s perlou“ se objevil až v roce 1995, kdy Královská galerie Royal Mauritshuis v Haage připravovala katalog Vermeerovy výstavy ve Washingtonu. Později byl tento název zvěčněn v románu spisovatelky Tracy Chevalier. A v roce 2004 se v kinech objevil film se Scarlette Johansson.

Témata

Počátky impresionismu

12. září 2017

21557493_1521326681247516_7193733397817032146_n

Vzhled impresionismu můžeme z velké části přisoudit technickému pokroku společnosti.

Aby umělci mohli zprostředkovat nepatrné dojmy, nuance světla a barvy, museli se z atelierů dostat ven. Ale až do poloviny XIX. století bylo velmi obtížné vyjít s olejovými barvami na ulici.

Barvy se ukládaly do pytlíčků vyrobených z prasečího močového měchýře. Pro vytlačování barvy na paletu bylo nutné propíchnout tenkou stěnu sáčku, a pak znovu utěsnit místo punkce. Po mnoha opakováních této operace barvy často uschly.

V roce 1840 William Winsor, zakladatel jedné z největších továren na pomůcky pro umělce „Winsor & Newton“, navrhl variantu ukládání barev ve skleněné nebo kovové stříkačce, ale problém sušení a snadné přepravy barev se tím příliš nevyřešil.

Americký portrétní malíř John Goffe Rand roku 1841 registroval patent, který nazval „Zlepšená konstrukce prostředku k ukládání barev. Kovové tuby na barvy.“ Jinými slovy John vynalezl všem dobře známé pevné kovové tuby na olejové barvy.

V průběhu roku Rand zaregistroval ještě několik patentů, aby zlepšil design, ale verze tuby s pohodlným víčkem ještě nenavrhl.

Zatímco Rand dokončoval svůj vynález, William Winsor patentoval tubu s hubicí k vytlačování barvy, která měla závity a víčko.

Od roku 1842 se olejové barvy v takových tubičkách začaly hromadně vyrábět v továrně „Winsor & Newton“. Brzy se rozšířily po celém světě!

I přes další početné pokusy vynálezců o zlepšení konstrukce zůstává tuba se šroubovacím uzávěrem dodnes nejjednodušším a nejpraktičtějším zařízením k uchovávání barev.

Polibek

Obraz Gustava Klimta „Polibek“, který je považován za mistrovské dílo raného modernistického období, na první pohled se může zdát jen dalším obrazem o vášni a lásce. Ale za zdánlivě jednoduchým příběhem se skrývá mnoho fascinujících faktů.

Inspirovaný byzantskou mozaikou, kterou umělec potkával na svých cestách, Klimt míchal plátové zlato s olejovými barvami, což se stalo jeho stylem.

Obraz byl výsledkem tvůrčí krize Klimta. V roce 1907 Klimt v jednom ze svých dopisů píše „Buď jsem příliš starý nebo příliš nervózní nebo příliš hloupý, ale něco je jednoznačně špatně.“ Ale během tohoto období namaloval obraz, který mu přinesl obrovskou popularitu.

V roce 1908,byl „Polibek“ poprvé vystaven v rakouské galerii umění i když ho Klimt vlastně nedokončil. Jeho nedokončená práce byla odkoupena galerií Belvedere.

Jak koupit umělecké dílo, které ještě není hotové? Je nutné, aby to byla nabídka, kterou nelze odmítnout. Galerie Belvedere zaplatila v přepočtu 25 tisíc korun (dnes by to bylo asi $ 240,000 ) v době kdy nejvyšší cena za malbu v Rakousku byla 500 korun.

 

Co to je Art Deco?

4. srpna 2016

Draw-Planet-art-deco-5

Co je to vůbec Art Deco? Tento univerzální dekorativní styl vychází ze secese, kubismu a futurismu.

Přestože původně byl tento směr spíše pro movitější vrstvy 🙂 , promítl se i tak do předmětů denní potřeby na začátku 20. století. Na světlech, hodinkách, nádobí a třeba i na pudřence, byly moderní materiály jako chrom, bakelit, sklo i keramika, vše pokud možno s vysokým leskem.

Draw-Planet-art-deco-4

Také v interiérech tehdejších rozmáhajících se automobilů se Art Deco projevil. Luxusní, pohodlné sedačky, o kterých si dnes můžeme nechat zdát a dřevěné obložení:)

Draw-Planet-art-deco-7

Velice důležitá a specifická grafika s výraznými barvami i písmeny a silnými konturami se objevovala na plakátech a obalech knih.

Draw-Planet-art-deco-4

Nesmíme zapomenout na architekturu a zmínit slavnou Empire State Building a český hotel Alcron. Byli jste tam?

Draw-Planet-art-deco-8

Zařídili byste si bydlení do stylu Art Deco 🙂 ? A co říkáte na porovnání moderního a art deco interiéru v autech 🙂 ?

Draw-Planet-art-deco-3

Témata

1-2017-Ilustrace-1-45

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!