Přejít na obsah
Menu

Blog Draw Planet

mike-newbry-x5oB8Gw0bL4-unsplash

Šicí stroje se za dobu svého vývoje staly nepostradatelnými pomocníky švadlen, krejčích, módních návrhářů a všech dalších, kteří mají něco společného s výrobou, opravou či zhotovením oděvů. 

Poněkud smutnou pravdou je, že se technologie vyvíjí zejména díky potřebám úzce souvisejících s válečnými konflikty. Nejinak tomu bylo i s šicími stroji. Počátkem 19. století bylo jasné, že se uniformy pro masové armády samy neušijí. A tak vznikl první skutečně funkční šicí stroj, jehož autorem byl rakouský vynálezce Josef Madersperger.

Jednalo se o model s řetízkovým stehem a jedinou nití. Ale nesetkal se s kdovíjakou odezvou.

Co se týče prvního obšívacího stroje (overlocku), byl patentován v roce 1877. Šicí stroje s elektrickým pohonem se objevily v roce 1889.

Za vynálezem šicího stroje zvládajícího šití vázaným stehem s dvojí nití stál vynálezce Walter Hunt. Sestrojil ho v roce 1933 a k inovativním prvkům patřila strojní jehla a člunek.

O zjednodušení člunkového stroje se pak postaral Isaac Merrit Singer. Doplnil ho patkou, pedálem a napínáním nití.

Následovala výroba dokonalejších strojů pro domácnost i řemeslnou a průmyslovou výrobu. Na této fázi vývoje se podílela již řada Čechů, kteří pracovali ve Vídni, a tak byli přímo u zdroje. Ti později rozšířili prodej a výrobu šicích strojů u nás. V této době vznikaly firmy známých jmen, můžeme zmínit například firmy Minerva Opava, Minerva Boskovice, či Lada Soběslav.

Od prvních nesmělých pokusů se šicí stroje vyvinuly do mnoha rozličných podob. Existují klasické šicí stroje, které jsou vhodné především pro drobné použití například v domácnostech, ale i specializované šicí stroje určené pouze k některým speciálním šicím operacím.

A kdo vyrábí šicí stroje na nejvyšší úrovni dnes? Pokud vám jde o technologickou špičku, vsaďte na japonskou značku Brother. Její historie se píše od roku 1908, kdy bratři Yasui opravovali a prodávali náhradní díly. V roce 1928 vyvinuli a vyrobili šicí stroj s řetízkovým stehem a zařadili se k předním výrobcům.

Láká vás šití, ale nevíte, jak na to? Neváhejte a přihlašte se na kurz šití pro začátečníky do Draw Planet! S námi to zvládnete. https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-siti-zakladu-tvorby-strihu/ 🙂

Témata

spacejoy-q3Qd86sfaoU-unsplash

Vybavujeme-li interiér svého nového domu, měli bychom se pokusit setřít hranice mezi stavbou (konstrukcí) a vnitřním vybavením. Vše by se mělo spojit v harmonický a přitom funkční celek. A právě nábytek je zde klíčem k funkci i estetickému vzhledu celku.

Umístit jednotlivé kusy nábytku je stejně důležité, jako jejich design samotný. Když je přesunete špatně, můžete zcela zabít jejich tvar, barvu a smysl celého pokoje. 

Rovnováha místnosti

Nejprve se na celý prostor podívejte z hlediska „vizuální hmotnosti“. Prvky, které mají velkou vizuální hmotnost, přitahují naši pozornost jako první. Jsou v místnost dominantní. Většinou jde o neobvyklé tvary, pestré textury, světlé barvy, velké rozměry. Příkladem je jasně červená židle před béžovým nábytkem. Jak s takovými věcmi naložit?

  • Máte-li v místnosti obrovský krb, musíte druhou stranu pokoje vyrovnat větším kusem nábytku.
  • Nemůžete do stejnobarevného prostoru umístit jinak barevnou jednu věc, vždy bude vybočovat. Doplňte ji dalším nábytkem ve stejné či o odstín jiné barvě.
  • S pestrými textiliemi opatrně. Je-li v obývacím pokoji takto originální sedací souprava, doplňte ji jednobarevnými polštáři a na druhý konec pokoje dejte tento vzor jen velmi decentně. Například jako tapetu či vzor na váze.
  • Nikdy nevypadá dobře, je-li nábytek jen na jedné straně pokoje a druhá část je prázdná. Vždy se snažte o rovnováhu počtu, tvaru, velikosti, barev a textur. Je to jednoduché. K tmavému dejte něco světlého, k výrazné textuře hladký povrch, velké křeslo doplní dvě menší, atd.

Plynulý přechod a harmonie celku

Veškeré zabudované i volně stojící části interiéru, včetně nábytku, by měly z konstrukce domu vystupovat a přitom plynule přecházet jeden v druhý. Jednotlivé zóny místností by měly plynule přecházet jedna v druhou a sladěné by mělo být i použití materiálů, jejich povrchů a použitých doplňků. Včetně nábytkového kování. Při navrhování interiéru je dokonce vhodné vysadit dveře ze zárubní a dívat se, jak a co všechno bude vidět průhledy (dveřními otvory) z jedné místnosti do druhé. Stejně tak by nás mělo zajímat dopadající světlo a dílčí barvy stěn jednotlivých místností, barvy již zvolených obkladů, dlažby a dalších povrchů podlah, stěn a stropů.

Několik tipů:

  • I v jídelně je důležité nechat prostor. Stůl a každá židle by měla být přístupná ze všech stran.
  • Toto platí i v obývacím pokoji. Nezastavujte si sedací soupravu a křesla nábytkem. Nebudete mít při relaxování dobrý pocit.
  • Nejčastější chybou je nábytek u stěny. Je pravda, že to šetří místo, ale nepůsobí to dobře, protože střed místnosti je prázdný. Nebojte se nábytek posunout víc do centra pokoje, jinak rovnováhu nezískáte.
  • Dveře a okna musí zůstat prosvětlená. Je jedno, že dveře moc často nepoužíváte, dopřejte jim světlé dřevo nebo skleněnou plochu. Okna nezastiňujte tmavými závěsy. Tak získáte velký a prosvětlený prostor. Pokud budete moci alespoň k jednomu oknu přijít a nezakopnete cestou o nábytek, uvidíte, že budete velmi spokojení.

Pozor na neviditelné stěny

O čem mluvíme? Jde o jakési pomyslné čáry architektů. Když vám končí zábradlí, v jeho prodloužené délce pokračuje neviditelná stěna. Máte-li schodiště do patra v obývacím pokoji, měl by být nábytek vždy na jedné nebo druhé straně (když si provázkem dál protáhnete zábradlí, uvidíte tu hranici), nikoliv přesně na linii, kde pomyslně pokračuje zábradlí.

Jinak je to s neviditelnou stěnou v místnosti do tvaru písmene L. S tou se dá dobře pracovat, můžete v ní vytvořit dvě různé části, které právě ve spodním rohu tohoto písmene oddělíte velkým květináčem či knihovnou. Tyto věci umístěte kolmo na stěnu a vaše mysl a oči získají pocit, že máte najednou dvě místnosti. Dobře se tak v obývacím pokoji vytváří čtenářský kroužek nebo v dětském pokoji prostor na hraní a odpočinek.

Užívejte si svou přeměnu interiéru. Uvidíte, že když vyzkoušíte tyto tipy, bude váš interiér mnohem útulnější a harmoničtější. Tak hurá do toho!

Toužíte si navrhnout vlastní místnost v domě od nákresu, až po samotný render? Neváhejte a přihlašte se na kurz interiérového designu pro začátečníky v Draw Planet! 🙂

Více info zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-interieroveho-designu-zacatecniky/

Jak malovat na oblečení

23. listopadu 2021

okeykat-rw81Rz5GrPo-unsplash

Pokud máte pocit, že je oblečení nudné nebo přímo neodpovídá s Vaším osobním stylem, není nic snazšího, než si jej přizpůsobit. Mnoho lidí se bojí s barvami na oblečení experimentovat, protože by jeden špatný tah mohl zničit celý kus oděvu. Říká se ale, že člověk je umělec a jeho tělo plátno na kterém tvoří. Proto bychom se měli umět co nejlépe vyjádřit za pomoci oděvu, který si chystáme obléct. 

SPOLEČENSTVO TŘÍ 

K obarvení oblečení se používají především tři způsoby – Malování za pomoci barvy na látky, obarvení látky nebo použití inkoustu. Jaké jsou výhody a nevýhody jednotlivých způsobů?

  1. Barva na látky – barva na bázi akrylu určena k menším výtvorům na oděvu. Nanáší se za pomoci klasického štětce stejně, jako je tomu u malby na plátno. Barva se vpije do látky a oděv zůstane omyvatelný a pružný. 
  2. Inkoust – Existují dva druhy inkoustu – akrylový nebo na alkoholové bázi. Akrylový se nedokáže tolik vpít do látky. Alkoholový inkoust má naopak tendenci rozpíjet se až příliš. Proto je důležité oblast ve které tvoříte ohraničit. 
  3. Obarvení látky – Všichni známe batikovaná trička, která jsou a hned zase nejsou v módě. Obarvení látky se používá v případě, kdy chcete změnit celkovou barvu oděvu. Kus oblečení se ponoří do obarvené vody a barva má tak šanci dostat se opravdu ke každému vláknu látky. 

AKRYLOVÁ BARVA

Ač se to může zdát k nevíře, k malování na oblečení se dá používat i klasická akrylová barva. Někteří ji preferují před tou speciálně vytvořenou pro malbu na oděv. Důvodem je širší spektrum barev a odstínů. Zde si ovšem musíte dávat pozor, abyste nezapomněli na Médium na textil, jinak by totiž látka ztratila pružnost nabyla na tvrdosti. 

POSTUP

  1. Oděv na který budete malovat nebo obarvovat musí být vypraný. Tak se z něj odstraní drobné nečistoty a zbytky chemických přípravků. Vyhněte se použití změkčovače prádla, který by do látky přidal další chemikálie.
  2. Po usušení oděv vyžehlete – i drobné přehyby mohou při malbě překážet.
  3. Vyzkoušejte namalovat malý kousek látky. Uvidíte, zda barva dostatečně kryje nebo bude potřeba přidat další vrstvu.
  4. Pokud malujete jen na jednu stranu oděvu, nezapomeňte zevntiř vložit například kartonovu desku – jinak se barva propije až na druhou stranu.
  5. Až budete mít hotovo, nechte barvu schnout alespoň 24 hodin. Poté například tričko obraťte a vyžehlete znovu. Tím se barva v látce zacelí.

Láká Vás malba akrylem a nevíte, jak na to? Nebo jste s ním už začali, ale chcete získat pevné základy? Přijďte k nám na kurz akrylu!  https://www.drawplanet.cz/kurz/akryl-zacatecniky/

Jak míchat odstíny fixů?

20. listopadu 2021

camille-san-vicente-VK620qNCUKo-unsplash

Učený z nebe nespadl a při tvorbě je důležitá hlavně praxe. Pojďme si vysvětlit jak míchat odstíny fixů a vyvarovat se případných chyb.

Jak se vyznat ve štítcích fixů značky Copic?

Nejzákladnější věcí je se naučit číst ve štítcích fixů. Ačkoliv se vám mohou na první pohled zdát nepochopitelné, po vysvětlení se v nich začnete skvěle orientovat.

Každý fix má štítek skládající se z jednoho písmene a dvou čísel. Písmeno představuje skupinu barev. Například G je skupina zelených barev nebo Y je skupina žlutých barev. Na štítcích se můžete setkat i se dvěma písmeny, například RV – červenofialová nebo BG – modrozelená.

Pokud jde o čísla, první číslo je údaj o stupni sytosti a intenzity. Nejvyšší sytosti odpovídá číslo 0, která se snižuje s rostoucím číslem. Nejnižší intenzita sytosti dosahuje k číslu 9. Následující číslo označuje jak světlá nebo tmavá barva je. To se pohybuje od nejsvětlejšího odstínu 000 do nejtmavšího odstínu 9-.

Tipy pro míchání barev fixů

Výběr vhodné metody závisí na počtu použitých fixů.

1 fix

V případě použití jednoho fixu záleží pouze na tom, kolik uděláte barevných vrstev. Čím více vrstev, tím tmavší je výsledek.

Více fixů

Pokud použijete více než jeden fix, je dobré vědět,  že světlejší odstín zeslabuje tmavší odstín. K míchání tedy používejte vždy světlejší barvu.

2 fixy

Když používáte 2 fixy, zvolte stejnou skupinu barev. Budou se pěkně společně doplňovat. Začněte tím, že jako základ použijete světlejší barvu. Následně pokračujte tmavší barvou a ke konci tahu snižujte tlak na fix. Drsnější linie, kde končí tmavší odstín opravte světlejší barvou malými kruhovými pohyby nebo tahy. Opakujte, dokud nebudete s výsledkem spokojeni.

3 fixy

Tady si ověříte svou znalost štítků na fixech. Vybírejte fixy ze stejné skupiny barev a věnujte pozornost číslům, které udávají jejich světlost nebo tmavost.

Jako základ použijte nejsvětlejší fix. Poté vezměte fix střední tmavé barvy a vyplňujte oblasti, které chcete ztmavit. Dejte pozor, abyste úplně nezakryli nejsvětlejší barvu, která bude výsledek zvýrazňovat. Nejtmavší barvou vytvořte stíny.

Nyní je čas na promíchání barev. Vemte střední barvu a kruhovými pohyby a lehkými tahy fixem míchejte nejtmavší odstín až do oblasti, kde se společně potkávají. Stejnou technikou smíchejte světlou a střední barvu.

Tip na závěr

Nespěchejte. Na celý proces si udělejte čas a inkoust nechte zaschnout, než se jej rozhodnete zesvětlovat nebo ztmavovat. Mokré fixy se zdají tmavší než zaschnou. 

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresleni-fixami-designerske-popisovace/

 

Témata

corinne-kutz-4U9PD_lYrao-unsplash

Toužíte dodat Vaším výtvorům hloubku a dimenzi, aby byly více realistické? Potom potřebujete cvičit perspektivu. S následujícím návodem se společně podíváme, jak začít v jednoduché a přitom velice efektivní jednobodové perspektivě. Potřebovat budete papír střední textury, tužky 2B a 4B, pravítko, gumu. 

Krok 1. Načrtněte čtverce

 Na papír za pomoci tužky 2B nakreslete velký čtverec 20 cm x 20 cm. Uvnitř velkého čtverce za pomoci pravítka nakreslete menší čtverce, které budou stejně velké a stejně daleko od sebe. 

Krok 2. Přidejte mizející bod a kolmé linky

Uprostřed papíru umístěte tečku, toto bude Váš středový mizející bod. Začněte kreslit kolmé linky z rohu každého čtverce. Dejte si ovšem pozor, abyste nekreslili přes plochy, které zůstanou bílé. 

Krok 3. Přidejte více kolmých linek

Pokračujte v přidávání linek. 

Krok č. 4 Přeneste nebo překreslete 

Na separátní papír přeneste nebo překreslete lehkou rukou za pomoci tužky 2B výsledný počin čtverců a kolmých linek, aby Vás při vyplňování nic nerušilo. 

Krok č. 5 Přidejte lehké stíny

Za pomoci tužky 2B vyplňte čtverce lehkými stíny. 

Krok č. 6 Přidejte střední stíny

Pokračujte stínování, pomalu přejděte ve střední stíny okolo tunelových čar směrem k mizejícímu bodu. 

Krok č. 7 Přidejte tmavé stíny

Nakonec přidejte nejtmavší stíny pomocí tužek 2B a 4B.

Gratulujeme, právě jste zvládli první cvičení! Neusněte na vavřínech, podobnou metodou můžete rovnou začít procvičovat třeba jednoduché kresby kolejí, ulice nebo i pokoje. Hodně štěstí!

Pro dvou a více bodovou perspektivu a další důležité dovednosti se přihlaste na nás kurz Kresby pro začátečníky. Budeme se těšit! https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

1-2017-Olejomalba-Pokracovani-1-44

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!