Přejít na obsah
Menu

#Krajina

kelly-sikkema-OG9pIe51rhU-unsplash

Toužíte po tom nakreslit si krajinku pastelem a nevíte jak na to? Tento jednoduchý návod by vám to měl umožnit. 🙂 Pokud s pastely teprve začínáte, doporučujeme našeho průvodce pastelem: https://www.drawplanet.cz/stitek/pastel/.

Díky přirozené „uvolněnosti“ pastelových barev je toto médium ideální pro zachycení jedinečných krajinných scén. Pastely, stejně jako jiné formy uměleckých médií, jsou dostupné v různých „úrovních“ kvality. Úvodní sady jsou cenově dostupné a mohou je s úspěchem použít začátečníci i středně pokročilí umělci. I když jsou úvodní sady levné, středně pokročilí a pokročilí umělci by měli zvážit pastely profesionální kvality. Pigmenty jsou silnější a pastely jsou méně „prašné“. Také barevná škála je větší a jsou odolnější vůči vyblednutí.

Tvorba krajiny vyžaduje trpělivost a postupné vrstvení barev. Začneme pozadím, které zcela rozvineme a postupně přejdeme do střední části obrazu. Po zpracování střední části plynule přejdeme až do samotného popředí obrazu. V zásadě to znamená, že začneme v horní části obrazové roviny a budeme postupovat směrem dolů.

Pracujeme na tónovaném pastelovém papíru (značky Canson). Tento papír má jednu stranu silně texturovanou a druhou stranu hladší. U obrazů, které vyžadují silné vrstvení, se doporučuje pracovat na té straně papíru, která má silnější texturu, neboť umožňuje více aplikací barev.

  • Pozadí

Nejprve vytvoříme pozadí a na tmavší modrou aplikujeme světlejší modrou. Velmi světle modrá se používá k vytváření tvarů pro mraky a k rozvoji přechodu ze světla do tmy. Prst použijeme k lehkému smíchání barev aplikovaných na mraky.

Dále nakreslíme vzdálenou stromovou linii, která překrývá pozadí. Nejprve aplikujte tmavě žlutozelenou, následuje Burnt Umber a jen lehce černou. Tyto barvy něžně smícháme prstem a nahoře necháme ostré linky.

  • Střední část

Do vzdálené střední části použijeme světle krémovou, žlutozelenou, Yellow-Ochre a pruhy Burnt Sienna. Přidáme několik vzdálených stromů, ale s detaily to nepřeháníme. Zaměřujeme se na barvy a tvary, které vytvářejí.

Používáme světle krémovou barvu a kousky oranžového papíru můžeme nechat prosvítat. Přidáme opět několik pruhů Burnt Sienny a postupujeme až do přední části obrazu.

  • Přední část

Trsy trávy vytvoříme pomocí tmavě žlutozelené a světle žlutozelené. Pokračujeme postupným přidáváním detailů do scény, včetně skalního útvaru a malého stromu za ním.

Postupně tvarujeme další skalní útvary a vykreslujeme trávu, za pomoci již použitých barev včetně světle krémové.

Na úplný závěr můžeme použít bílou barvu pro zvýraznění mraků. Pro lepší propojení barev si můžeme opět pomoci prstem.

A krajina pastelem je hotova! 🙂 Pokud Vám tento návod nestačí a chcete se o kresbě krajiny dozvědět více, neváhejte a přihlašte se na kurz krajinomalby do Draw Planet! 🙂  Více info zde: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-pastelu/

pedroquintela

U mnoha nováčků začíná fotografování pokusy o zvládnutí fotek krajiny. Možná je to kvůli tichu a zvolnění, mají čas na porozumění expozice a přemýšlení o celé fotografii, jak to správně uchopit.

Možností teorie focení v přírodě je bezpočet, najdete tipy ke vkusu snad každého. Určitě je dobré najít si informace. Ale již dlouho je známo, že informace nestačí a opakování je matka moudrosti, takže jsme pro vás vytáhli to důležité. 🙂

Jak správně fotografovat přírodu

1. Maximální využití hloubky ostrosti

Přestože fotografové někdy chtějí zkusit kreativnější způsob a experimentovat s malou hloubkou ostrosti, doporučujeme zaostřit většinu na zachyceném snímku. Nejjednodušší způsob, jak získat velkou hloubku ostrosti, je použít vysoké clonové číslo, což znamená zmenšit clonový otvor ve vašem objektivu. Čím máte větší clonové číslo, tím máte menší clonový otvor a tím je větší hloubka ostrosti obrazu.

Není ale dobré používat maximální možné clonové číslo vašeho objektivu, zhorší se tak kvalita prokreslení detailů. Nejlepší je používat o jedno nebo dvě menší clonové číslo, než je na vašem objektivu maximální možné. Například, pokud váš objektiv dovoluje zavřít maximálně clonu na hodnotu 22, použijte pro hezký výsledek něco kolem 18.

Musíme si uvědomit, že menší otvor ve většině případů vyžaduje delší čas nebo vyšší ISO. A někdy oboje najednou.

2. Použijte stativ

Povinný atribut v arzenálu fotografa krajiny je stativ nebo monopod. Možná budete potřebovat dlouhé expozice, v tom případě velmi oceníte dodatečnou stabilizaci fotoaparátu. V ruce bude velmi těžké udělat technicky dokonalé záběry. Stativ se navíc hodí při používání dálkového ovládání k uvolnění závěrky na další stabilizaci fotoaparátu.

3. Hledejte vizuální centrum kompozice

Landscape of Etosha in Namibia at Sunset

Pro každou fotografii potřebujete vizuální střed kompozice. Fotky z krajiny nejsou výjimkou, protože při fotografování přírody má absence významového bodu za následek nudný a poněkud prázdný obrázek, který, jak se říká, nemá na čem stát.

KONICA MINOLTA DIGITAL CAMERA

Těžištěm může být cokoli, budova nebo výrazná struktura, zajímavý tvar stromu, balvan nebo vrchol hory. Sledujte nejen zaostření, ale také místo, kde máte významný objekt. Standardní pravidlo třetin je velmi pravidelně porušováno, ale ještě pořád ho nikdo nezrušil!

4. Prohlédněte si blízké popředí

Jeden z prvků, který může pomoct ukázat hloubku krajiny, je popředí. Umístěte důležité body na přední část obrázku.

5. Nezapomeňte zahrnout oblohu

Obloha a její odraz ve vodě je neoddělitelnou částí krajinyKrajinářské fotografie stojí ve většině případů na tom, že zde dominuje obloha nebo naopak popředí. Podívejte se na své fotografie. Pokud tomu tak není, pak je bude pravděpodobně divák považovat za nudné a málo zajímavé.

Pokud je právě nebe fádní, nedovolte, aby zabralo příliš mnoho místa. Umístěte pomyslnou vodorovnou čáru do horní třetiny snímku a ujistěte se, že obloha zabírá pouze jednu třetinu.
Ale když je obloha plná dramatických mraků nebo obarvená zajímavými odstíny, které často nevidíme, vzdušný prostor se může stát vaším spojencem. Dejte mu více místa na fotografii a podívejte se, jak výjimka potvrzuje pravidlo.

Nezapomeňte na filtry. Pomocí polarizace lze fotografii přidat barvu a kontrast.

6. Ovládejte linky!

Nejdůležitější otázkou, kterou si fotografové krajiny obvykle kladou, je: „Uvidí divák celý obrázek, tak, jak to vidím já?“
Existuje mnoho způsobů, jak zprostředkovat přirozenou krásu přírody statickým zachycením obrazu. Do kompozice obrázku můžete zahrnout aktivní čáry.

Použití čar poskytuje určitý algoritmus a přidává měřítku a objemu k fotografii. Řádky samy o sobě mohou být orientační bod a vytvořit vlastní „vzory“ na fotografii.
Nejdůležitější otázkou, kterou si fotografové krajiny obvykle kladou, je: „Uvidí divák celý obraz, jak to vidím?“

7. Zachyťte pohyb!

Pomalá rychlost závěrky samozřejmě vyprovokuje více světla k fotocitlivému prvku fotoaparátu, ale pro správnou expozici vyberte vysokou hodnotu clony nebo fotografujte na začátku dne nebo večer, kdy je venku méně světla. Taky můžete použít neutrální šedé filtry, které vám umožní prodloužení expoziční doby, a tím pádem zachytíte delší časový úsek a rozmažete pohybující se předměty.

Processed by: Helicon Filter;

Vysoké rychlosti závěrky samozřejmě vyprovokují více světla k fotocitlivému prvku fotoaparátu, ale na správné použití vyberte hodnotu clony nebo fotografujte na začátku dne nebo večer, kdy je venku méně světla.

8. Jak fotit krajinu v náročném počasí?

Čekejte na bouři, vítr, mlhu, dramatické mraky, na slunce skrz mraky na temné temné obloze, duhu, západy slunce a východ slunce a pracujte s těmito změnami počasí hned za aktuálních podmínek a nečekejte na další slunečný den s matně modrou oblohou.
A ještě jedna úžasná rada profesionálního fotografa krajiny: „Nikdy nefotografujte odpoledne. Fotografie nemohou být nudnější. Váš zlatý čas je za úsvitu nebo za soumraku. Když ožije krajina, není lepší světlo.“

9. Věnujte pozornost linii obzoru

Nejstarší rada, ale je opravdu dobrá. Než konečně stisknete spoušť fotoaparátu, zkontrolujte horizontální čáru.
Horizont by neměl rozdělit snímek na polovinu, neměl by být nakloněný, neměl by zcela chybět na obrázku krajiny. Pravidla samozřejmě existují, aby byla porušena, ale v případě horizontu funguje pravidlo třetin opravdu perfektně.

10. Změňte úhel pohledu!
I když se před vašima očima vyskytne nebývalá krása otevřených prostor a zdá se, že stačí pozvednout foťák a sám o sobě vznikne krásný obraz, zastavte se. A chvilku přemýšlejte. Podívejte se na terén hledáčkem, otočte se jedním směrem a druhým, změňte úhel, posuňte vodorovnou čáru nebo zkuste do kompozice zahrnout další prvky.
Nespěchejte na stisknutí tlačítka spouště, vždy máte čas, když fotografujete krajinu!

A pokud se bojíte, že propásnete ten pravý okamžik, natrénujte to nejdřív na kurzu a naučte se fotografii v Draw Planet 🙂

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-fotografovani-pro-zacatecniky/

Plenér

15. srpna 2018

ZCNLbgrFUi4

Plenér (z francouzského plein air – venku, „na vzduchu“) je termín pro přenos nezměrného bohatství barevných změn způsobených slunečním světlem a okolní atmosférou na plátno. Tento termín se také používá k označení skutečného odrazu bohatství přírody a všech změn v přírodních podmínkách, s aktivní rolí světla a vzduchu. Ačkoli se říká, že v přírodě můžete tvořit jakoukoli technikou, malování na volném prostranství má řadu zvláštností, které jsou pro plenéry charakteristické třeba jako omezená pracovní doba.

Plenér se objevil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardovi Parkingsovi Boningtonovi. Plenérismus se stal základem estetiky umělců, pro které byly svět a čerstvý vzduch symbolem nezávislosti a čistě uměleckým zájmem. Samotný objekt není kreslen vědomě, téměř nikdy není zobrazen v konkrétních naaranžovaných siluetách nebo dokonce chybí úplně. Tato technika byla velmi populární u francouzských impresionistů (v té době začal být termín plenér široce používán). Umělci jako Camille Corot, Jean-Francois Millet, Camille Pissarro, Auguste Renoir, a v neposlední řadě i Claude Monet přispěli ke vzniku plenérové malby.

Zvláštnosti plenéru

Impresionismus obecně je ukázkovým příkladem umělcovy tvorby pod širým nebem.

Impresionisté dokonce dovedli skici vytvořené pod širým nebem na úroveň plnohodnotného nezávislého obrazu. Impresionističtí malíři se snažili co nejpřesněji vyjádřit svou vlastní představu o vnějším světě – to je vedlo k odmítnutí stávajících pravidel akademické malby a vytvoření jiné metody. Její podstatou bylo přenést pomocí jednotlivých úderů čistých barev vnější dojem světla, stínu a jejich odrazu na povrchy předmětů.

3-1-670×605

Nebe může hrát vedlejší roli nebo může být hlavním prvkem kompozice. Neustále se mění a má mnoho podob.

Pokud budete postupovat podle následujících kroků, můžete se snadno a rychle naučit malovat oblohu a mraky!
Užitečné tipy
1. Malujte oblohu více barvami. Spolu s modrou barvou použijte červenou a žlutou barvu, která udržuje rovnováhu mezi teplými a chladnými odstíny.
2. Když malujete oblohu a mraky v technice „mokré do mokrého“, nezapomeňte, že barvy zesvětlají, když papír vyschne.
3. Mějte na paměti, že když se blížíme k obzoru/horizontu, zdá se, že je obloha teplejší a lehčí.
4. Při zobrazování mraků a jiných trojrozměrných objektů byste měli dodržovat pravidla pro perspektivu a zvýraznit světlo a stíny v závislosti na směru světelného zdroje.
5. Mraky budou vypadat realističtěji, pokud vyvážíte jasné a měkké obrysy.

A teď zkusíme postupně namalovat oblohu a mraky.
Krok 1.
Papír namočte a počkejte, až trochu pohltí vodu. Když je povrch stále vlhký, ale neleskne se, bude pro Vás snadnější malovat.
Aplikujte několik velkých tahů žluté barvy zředěné vodou, abyste označili umístění mraků. Bylo by asi jednodušší nakreslit obrys tužkou, ale na prázdném listu budete mít příležitost improvizovat. Pokud se přeci jen rozhodnete začít s obrysem tužkou, zkuste provést světlé čáry.
Upozornění: pro předběžný obrys oblaků je lepší použít akvarelovou pastelku – linky, které vytvoříte, zmizí, když začnete malovat barvou.


Krok 2.
Naberte štětcem dostatečné množství zředěné kobaltové modré a začněte kreslit horní obrysy oblaků. Chcete-li, aby byly tahy lehké a přirozené, použijte spíš plochou stranu štětce než jeho špičku.
Pokud je papír shora téměř suchý, obrysy budou vypadat příliš tvrdě. Můžete to však opravit mokrým štětcem, který na určitých místech rozmazává ostré přechody.

Krok 3.
Pokračujte v kreslení modré oblohy, která označuje spodní obrysy mraků a také zobrazuje vzdálená oblaka a linii obzoru.

Krok 4.
Nyní, když je papír v oblasti mraků ještě mokrý, můžete zobrazit některé stíny. Pro ně udělejte několik světlých tahů, přičemž smíchejte dvě barvy: kobaltovou a kadmiovou červenou.

Krok 5.

Pokračujte v přidávání stínů a změkčení obrysů plochou stranou štětce. Namalujte plochu rychlými, velkými tahy, smíchanou kobaltovou modří a neapolskou žlutou barvou.

Krok 6.
Poté, co je obloha namalovaná, přidejte do popředí několik detailů, aby celý obraz získal dokončený vzhled.

A teď už máte před sebou hezkou krajinku 🙂 Pokud rádi kreslíte či malujete přírodu – přihlaste se do našeho kurzu krajinomalby, během kterého si vyzkoušejte pastelky a pastel, akvarel a olejomalbu!
https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

Arnold Lowrey

20. července 2016

Draw-Planet-Arnold-Lowrey-1

Úžasné mořské scenérie od Arnolda Lowreyho, který pochází z Cardiffu. Tento umělec je přeborníkem akvarelové techniky. Věnuje se také olejomalbě, pastelu a akrylu. Své znalosti rád předává dál, a i přesto, že je samouk, různé techniky vyučuje. Napsal o malířských technikách několik knih. Jeho akvarelové obrazy jsou opravdu nádherné:

Draw-Planet-Arnold-Lowrey-4
Draw-Planet-Arnold-Lowrey-5
Draw-Planet-Arnold-Lowrey-2

Ukrajinská malířka Olga Odalchuk se již od malička zajímala o umění. Vystudovala uměleckou školu a od té doby maluje tyto krásné realistické krajiny plné lučního kvítí a počasí babího léta. Už jen pohled na ně zahřeje a na chvilku dá zapomenout na studený vítr, který nám duje za okny 🙂

-4-B36vNADM

c2MnkyM8nBE

VFzStX2E-2U

gbQBjuk7zhc

IMG_7051

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!