Přejít na obsah
Menu

#Tužka

b13935784d2fba4f2e3380eb8257048a

Ať už tužky používáte v kanceláři, k nakreslení vašeho mistrovského díla, nebo trochu z obou (čmáranice v kanceláři), je důležité porozumět rozdílům mezi různými typy tužek. Můžete si všimnout (zejména v uměleckém oddělení) několika různých tužek označených kombinací čísel a písmen, například 2B, 3H, HB atd. V kancelářských potřebách pravděpodobně poznáte tužky podle čísla, například tužka č.2. Pokud tužky dělají totéž, proč se k jejich identifikaci používají dva různé systémy? Co vlastně znamenají písmena / číslice? Vsadím se, že máte ohledně tužek více otázek, než jste si mysleli. Doufejme, že tento příspěvek na blogu zodpoví všechny otázky týkající se tužek, včetně toho, proč jsou tužky č. 2 žluté.

Bez ohledu na systém označuje značka na tužce tvrdost jádra (nebo olova). Typicky tužky vyráběné mimo USA používají systém HB, zatímco výrobci ve Spojených státech používají číselný systém.

Tužky, které používají numerický systém, přicházejí v číslech č.1, č.2, č.2 ½,  č.3 a č.4. Čím vyšší je číslo na tužce, tím tvrdší bude jádro, které na papíře vytvoří světlejší značku. Tužka č. 1 má měkčí jádro, což má za následek tmavší značku. Jelikož měkčí olověné tužky ukládají na papír více grafitu, vyžadují ostření více než tvrdá tužka. Jako zlatý střed je nejběžnější tužka č. 2. Možná víte, pro testy Scantron je právě tužka č.2 nejlepší. Je to proto, že tvrdší tužky píšou příliš světle na to, aby to stroj přečetl, a tužky č.1 se často rozmazávají.

Kreslící tužky obvykle používají systém označení HB. Tužky H označují tvrdost tuhy, zatímco tužky B označují tvrdost (nebo měkkost) tuhy. Můžete také narazit na tužku F, což znamená, že se tužka ostří do jemného bodu. Pojďme se podívat na systém HB:

Čím vyšší je číslo na straně B stupnice, tím to bude tmavší. Čím vyšší je číslo na straně H stupnice, tím to bude světlejší. Tužka HB přistane uprostřed stupnice a je ekvivalentní tužce č. 2. Uvědomte si, že ne všichni výrobci jsou stejní. Tužka č. 2 nebo HB od jednoho výrobce nemusí zanechat stejnou značku jako tužka č. 2 nebo HB od jiného výrobce.

Když na to přijde, volba tvrdosti tuhy je ponechána na osobních preferencích. Někteří mají rádi tmavší čáru, jiní jemnou, světlou čáru. Pokud si stále nejste jistí, tužka č. 2 nebo HB by měla fungovat dobře pro vaše potřeby v kanceláři. Pro kreslení a skicování je dobré mít k dispozici řadu tužek s různými úrovněmi tvrdosti. 

Zajímavý fakt: Co vám přijde na mysl když se řekne tužka č.2? Žluté tužky č. 2 jsou tak ikonické, že si hodně lidí klade otázku, proč zrovna žlutá? Možná je už nyní nevidíme jako něco luxusního, ale v roce 1890, kdy vznikla tradice žlutých tužek, měly být nejlepšími a nejdražšími tužkami v okolí. Společnost L and C Hardtmuth Company v Rakousku-Uhersku představila první žlutou tužku jako Koh-I-Noor, která je pojmenována po diamantu. V té době byla většina tužek natřena tmavými barvami nebo nebyli natřené vůbec, což tyto žluté tužky opravdu nechalo vyniknout.

Bando_complimentpencilset-bts16

Neumíme si představit člověka, který by v dětství neměl radost z takového dárku, jakým jsou pastelky. Pojďme se seznámit se zajímavou historií těchto zdánlivě obyčejných předmětů- Tužek a pastelek.

1. Nejprve používali umělci ke své práci stříbrné dráty. Školáci psali olověnou tyči, která byla vložena do kožené trubice. V překladu z němčiny se tužka nazývá „olověný kolík“.
2. Před více než třemi sty lety se začali vyrábět tužky z grafitu, ale vzhledem k tomu, že je moc měkký, přešlo se na výrobu tuhy ze směsi rozemletého grafitu a hlíny (přesněji jílu). Množství hlíny určuje typ tužky: měkký, střední, tvrdý. Také se do tuhy začalo přidávat lepidlo, saze a olej pro snadné klouzání po papíře.
3. Vzhledem k tomu, že grafit silně špiní ruce, vznikl pro tuhu dřevěný „obleček“. Nejlepší se vyrábí ze sibiřského cedru. To se stalo před dvěma sty lety.
4. V minulosti trvala výroba jedné tužky pět dní. Samozřejmě kvůli tomu stála její výroba hodně peněz.
5. Nejdříve byl dřevěný obal tužky jen kulatý ale proto, že se neustále kutálely se stolu, se jejich tvar změnil na hranatý. Později na konec tužky přidali gumu.
6. V dalších letech vznikly pastelky. Často stojíme před obrovským výběrem pastelek v papírnictví a přemýšlíme, které z nich jsou nejlepší. Tuha pastelek je vlastě křída spojená se speciálním lepidlem a barvivo.
7. Poslední změnou v klasické podobě tužky bylo, že se namísto dřeva začal používat plast.

 

Jak nakreslit psa

16. května 2018

kak_narisovat_staffordshirskogo_terera_karandashom-15

I obyčejnou tužkou se dá vytvořit realistický obraz. Hlavní je znát správný postup.

Krok 1.
Nejprve nakreslíme náčrt tužkou 2H. Snažíme se zakreslit všechny hranice přechodů tónů. Poté trochu přejedeme náčrtek gumou tak, aby čáry nebyly příliš ostré.

Krok 2.
Šrafovat začínáme od očí. Je to výhodné ze dvou důvodů. Zaprvé práce začíná vypadat živě a zadruhé jsou to ty nejtmavší části a můžeme z nich navazovat ve šrafování dál.

Krok 3.
Tužkou 2T zaznačíme směr růstu srsti kolem oka a na čele.

Krok 4.
Začínáme kreslit srst od nejtmavšího místa – fragmentu obočí. Tahy jsou krátké, abychom správně zobrazili krátkou psí srst.

Krok 5.
Podobně propracujeme i srst kolem druhého oka.

Krok 6.
Šrafujeme ucho. Má tmavší tón, který poukazuje na oddělení od barvy čela. Děláme kratší tahy. Abychom se vyhnuli ostrému přechodu mezi okrajem psa a pozadí, přidáme malé vyčnívající chlupy. Když se dostaneme k vráskám je hlavním úkolem udělat je trojrozměrné. Kromě ztmaveného okraje je třeba označit stín a světlo.

Krok 7.
Začínáme pracovat na druhém uchu. Začneme od nejtmavších oblastí. Nezapomínáme na části srsti, které vystupují zpoza okraje ucha.

Krok 8.
Pracujeme na vnitřním povrchu ucha. Nejprve tužkou 2H uděláme v celé oblasti rovnoměrný odstín. Snažíme se, aby byly tahy ve stejném tónu (ale neroztíráme tužku!). Pak si vezmeme tužku HB a začneme ztmavovat a kreslit detaily. Také se snažíme, aby nebyly tahy příliš nápadné. Také ztmavíme čelo pomoci tužek 2B a 5B.

Krok 9.
Dále pokračujeme prací na čumáku. Zpočátku zakreslíme sotva viditelně ty nejtmavší oblasti, pak měkčí tužkou krouživými pohyby uděláme stíny výraznější. Při stínovaní se zaměřujeme na nosní dírky, které zakreslíme nejměkčí tužkou 5M. Ve velmi krátkých tazích, po směru srsti, nakreslíme chloupky na tlamě nad čumákem.

Krok 10.
Pracujeme na tlamě. Zpočátku šrafujeme rovnoměrně ve středním tónu. Pak začneme prohlubovat stíny na nejtmavší čísti.

Krok 11.
U jazyku je to podobné jako u ucha. Rovnoměrně šrafujeme, aby nebyly viditelné jednotlivé tahy, pak vykreslíme stíny. Odlesky světla vytvoříme ostrým hrotem gumy.

Krok 12.
Podobně propracujeme čelisti. Psí tlama má mnoho detailů, zejména u tohoto plemene. Pracujeme z těch nejtmavších oblastí.

Krok 13.
Šrafujeme dolní čelist.

Krok 14.
Kreslíme vrásky (záhyby kůže) kolem krku. Je velmi důležité ukázat jejich objem. Při tomhle je obzvlášť třeba sledovat směr růstu srsti (srst je umístěna i v ohybu, ale v různých částech se ohyb liší). Kreslíme směrem ze stínu do světla.

Krok 15.
Doděláváme krk. Práce je hotová.

Máte rádi kresbu a zajímá Vás, čím se ještě dají vytvářet monochromní obrazy? Přihlaste se na kurz kresby v Draw Planet! Čeká na Vás perspektiva, zátiší a figurální kresba!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

1-2017-Olejomalba-Pokracovani-1-44

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!