Přejít na obsah
Menu

#priroda

green_m

Obrázky s letní krajinou má rád každý. Pro začátečníka to ale může být náročný úkol! Celý trik ale spočívá ve světle padajícím na zelené stromy. Mnoho lidí maluje zeleň v krajině pomocí pouze dvou nebo tří druhů čisté barvy. A pak to vypadá jako dětský obrázek. Jak nakreslit krajinu se stromy správně?

Barva „zelených“ stromů v krajině nemusí být vůbec zelená. A v některých oblastech i šedohnědá nebo dokonce karmínová. Podívejme se na princip kreslení zelených stromů na výběru maleb Marka Hansona. Zaměřili jsme konkrétně barvu různých oblastí zeleně odděleně, abyste mohli adekvátně posoudit jejich barvu.

1) První obrázek nám ukazuje jasně čisté odstíny zelené, jejichž barva se dá vytvořit barvami z klasické sady barev barev.
Jen tak, bez míchání barev, to si většinou začátečníci myslí. Situace s jasnou zelení je však v přírodě poměrně vzácná.
Jedná se o temnější počasí, je začátek léta, kdy jsou listy mladé a přibližně ve stejné vzdálenosti od všech objektů v krajině.

2) V jiných obdobích roku nebudou zelené tak jasně. Ano a barva listů se na různých stromech liší.
V krajině pravděpodobně najdete více druhů mladých listů nebo jehličí, tmavších jako borovice i chladnější odstíny, jako je tomu u vrb nebo oliv.
Nezapomeňte najít rozdíl ve stínu jednotlivých dřevin.

3) Jasné slunce radikálně mění obraz. Pokud v zatažený den vidíme víceméně jednotný odstín v barvě koruny, pak na slunci je barva ve světle a ve stínu nápadně odlišná.
Ve světle se barva rozjasní a oteplí. Stín se stává méně sytým a tmavým.
Na tomto obrázku vidíte také změnu barvy stromu v důsledku blízkosti. Stíny na vzdálených stromech jsou ve srovnání s jejich sousedy jasnější a chladnější.

4) S rostoucí vzdáleností se stromům jejich barva ve srovnání se sousedy výrazně mění. Změní se ze zelené na šedou.
A to vše proto, že vzdušná mlha odděluje diváka a strom se stává silnější, barva se rozptýlí a barva mléčné, modré nebo fialové atmosféry se promíchá do zelené barvy koruny.
Podívejte se, jaké bohatství a složitost odstínů autor zobrazuje v této práci.

5) Situace se ještě více změní, pokud se spojí složité světelné podmínky: soumrak, západ slunce, svítání, noc.
V tom případě neexistují podmínky pro zviditelnění zeleně. Vidíme modrozelené, šedé nebo dokonce červené stromy.

Vezměte na vědomí, že na tomto obrázku není zelená barva, i když dobře víme, že stromy jsou zelené.
Náš mozek si však zařazuje do svých obvyklých míst, že strom a tráva jsou zelené, slunce je žluté, obloha je modrá. A i když nám to oko řekne jinak, ruka se natáhne po zelené barvě, aby se strom stal zeleným.
Jak pomoci naší mysli „vidět“ barvu?
Pomůže vám velmi jednoduchý nástroj. Vezměte malý proužek papíru nebo lepenky a vytvořte v něm malou dirku.
Díru nasměrujte na zelenou plochu, jejíž barvu chcete vidět. Řez barev, oddělený od celkového obrazu, vám bude jasný.


Je obzvláště užitečné měřit barvy tímto způsobem, když kreslíte stromy v dálce. Koneckonců tam výrazně mění svůj zelený odstín a mysl tomu odmítá uvěřit.
Vyzkoušejte to teď!

Pořiďte si fotografii se stromem nebo se podívejte z okna s papírem s dírkou. Až se podíváte na přírodu ve skutečnosti, umístěte nástroj asi 30-50 cm od očí. Pro větší pohodlí zakryjte jedno oko. Aby bylo měření přesné, papírový proužek musí být bílý, dobře osvětlený. Tak můžete snadno změřit stín a odstín.
Až budete příště chtít malovat krajinu se zelenými stromy, ujistěte se, že vidíte právě zelenou barvu.

Obdivujete přírodu? Rádi byste si vytvořili vlastní krajinomalby?
Přihlásit se do Kurzu krajinomalby pro začátečníky:

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

900x600_adaptiveResize_jule_2018_plener2

Kreslení podle skutečnosti nebo podle fotky? Povíme si pro a proti!

Kresba podle fotky zobrazuje objekt plošší než oko vidí. Pokud se podíváte na blízký objekt nejprve oběma očima, a pak to zkusíte jen jedním, uvidíte, že se objekt stane „méně živým“, méně objemným. Ztratí se 3D efekt. Při kresbě přímo z reality si můžeme lépe všímat objemu a zachytit ho. Při kreslení z fotografie se zbavíme různých vzdáleností a je těžší objem odhadnout a vyobrazit

Malování i kreslení podle fotografie je rozhodně o dost snažší. Pro začátečníky sedá mluvit o spáse. Jasně uvidíte dvojrozměrný objem, skvěle analyzujete barvu na té či oné části obrázku. Můžete jednoduše přenášet odpovídající světlo a stín na také dvojrozměrný list svého papíru.

Přenos vizuálních dojmů 3D objektů často způsobuje pocit bezmoci a ztrácí se přesnost i detaily. Mnoho lidí se kreslení vzdává právě kvůli nepodařeným převodům trojrozměrné reality na plochý papír. Kopírování předloh vám v první fázi tréninku výborně poslouží. Ale v této fázi neuvízněte. Radši časem čerpejte z fotografií i z reality současně, abyste pochopili, jak a co vidí oko v přírodě.

Kreslení podle fotky zkresluje velikost objektů v pozadí.

Nejspíš jste si všimli, že když se pokoušíte fotografovat dalekou krajinu, zadní část bývá nevýrazná. Na výšku je silně stlačená. Takže ty vysoké hory, které vás zasáhly, vypadají na fotografii jako kopce. A detaily v poli, které vidí oko, už na fotografii nenajdeme.

Kresba podle fotografie může také nahradit plenér, když nejsou vhodné podmínky na místě. Tady máme obrovské plus. Foťák nám umožňuje zachytit ty krajiny, kde nemůže sedět umělec se stojanem. Jen si zkuste malovat na místě vrchol Elbrusu nebo rušnou dálnici, v krutém mrazu nebo v dešti! O pohodlí se postará fotoaparát.

Kresba podle fotky je statická. Člověk vnímá svět nejen svýma očima, ale všemi ostatními smysly. A může to vyjádřit na obrázku. Fotopředloha může zachytit prchavý charakter.

V některých chvílích by umělec nejradši udělal stop a zachytil na obraze pohybující se přírodu. Létající pták, zvíře ve skoku, záblesk blesku a dokonce i vadnoucí květy, to vše nám zachrání vyfocení situace.

Fotografie neposkytuje jemné odstíny barev. Ano, fotografie mění barvu, usnadňuje to, spojuje tóny. A obecně nejsou barvy na fotografii věrné. A fotografie se musí dělat ve správném světle. Potřebujete opravdu umět fotit, abyste mohli vytvořit kvalitní, blízký obraz reality.

Při kresbě podle předlohy lze experimentovat s barvou. Můžete experimentovat s fotografií, dávat jí jinou intenzitu, měnit odstíny barvy, dávat různou náladu motivu. Šedá nudná krajina se tak může stát tajemnou, mystickou nebo světlou a slavnostní.

Jedna fotka nikdy nepředá tolik dojmů a někdy i adrenalinu, jako práce na čerstvém vzduchu.

Každý chce radši sedět na louce, poslouchat zpěv ptáků, být v harmonii s přírodou. Současně přichází zvláštní pocit, po kterém jdou umělci znovu a znovu na čerstvý vzduch. A nezáleží na tom, že malování pod širým nebem je v 90% případů pouze pomocným materiálem, který se nikdy nestane obrazem. Jde o ten nejpříjemnější proces tvoření!

Z fotografie si lépe všimnete jednotlivých částí. To je již slabé plus ve srovnání s výše uvedeným argumentem. Kromě náčrtu vytvořeného pod širým nebem bude fotografie dobrým doplňkem. Vezměte si pár fotografií a obecný rozvrh krajiny a její jednotlivé detaily. Ve spojení s etudou pod širým nebem to bude velmi užitečné.

Jak vidíte, fotografie má jako zdroj obrazu mnoho výhod. Už snad všechna moderní díla vznikají pomocí fotografií. Ano a proč tomu bránit? Koneckonců není důležité, jakou cestu jste zvolili, pokud stojí výsledek za to.

Proto si každý může vybrat podle sebe, jestli zvolí jako předlohu fotografii, nebo realitu. Anebo může kombinovat! V Draw Planet si můžete vyzkoušet obě možnosti a sami zjistíte, co se Vám líbí víc! 

https://www.drawplanet.cz/kurz/

TMfI9XiOCjo

Plenér (z francouzského en plein air – v přírodě) je  technika zobrazování objektů v přirozeném světle a v přírodních podmínkách.

Od jiných žánrů se liší především světlem, protože se chová úplně odlišně od osvětlení v interiéru.

Plenér se poprvé objevovil na počátku 19. století v Anglii díky Johnu Constableovi a Richardu Parks Boningtonovi.

Tato technika se stala velmi populární mezi francouzskými impresionisty. Také proto se vžilo její francouzské označení plenér.

Kvůli malování venku se začaly vyrábět barvy v tubách Předtím připravovali umělci barvy ve svých dílnách.

Umělci jako Jean-Baptiste Camille Corot, Jean-Francois Millet, Camille Pissarro, Pierre-Auguste Renoir a v neposlední řadě Claude Monet přispěli k tvorbě plenéru.

V Rusku se v druhé polovině 19. a na začátku 20.století umělci jako Vasilij Polenov, Isaac Levitan, Valentin Serov, Konstantin Korovin, Igor Grabar úspěšně zapojili do trendu malby pod širým nebem.

Práce v plenéru: 8 doporučení 

1. Výběr správného místa

Posaďte se do stínu! To je nutnost.

Práce vytvořená na jasném světle bude nakonec příliš tmavá. A vy, pracující na slunci, si zkazíte svou vizi.

2. Pokrývka hlavy je nutnost

Dokonce i do stínu si nasaďte široký klobouk nebo kšiltovku. To vám umožní široce prohlížet krajinu, tedy lépe vidět to, co chcete.

3. Skicář

K práci na čerstvém vzduchu používá umělec speciální skicář, tedy blok s velmi tvrdými deskami. Pokud ale svůj speciální skicář nemáte, můžete se přesto radovat z malování v plenéru.

Vždy můžete pohodlně sedět s nízkou skládací židlí a obyčejnou pevnou podložkou s papírem. Barvy jsou umístěny na zemi, podložku dáte na kolena, paletu držíte v ruce, kterou nemalujete. Všechno jde!

4. Rychlost

Pracujte rychle. V opačném případě se oko brzy unaví a neuvidí jemné nuance.

Širokými tahy rozložte základní barevné vztahy: obloha-země (voda), koruny stromů vzdálených a v popředí (světlo a stín). To byste měli zvládnout během prvních 15 minut práce.

Někdy je už v této fázi možné zastavit a zbytek dotáhnout doma ve větším pohodlí.

5. Přestávky při kreslení

Pracujete-li déle než hodinu, udělejte si pauzu, abyste se rozptýlili. Vaše oči potřebují oddech, překvapí vás,jak po chvilce odpočinku uvidíte vše mnohem čerstvějším pohledem.

6. Formát práce

Zvolte radši menší velikost papíru, začněte od 10×15 a spíše volte pouze větší šířku. Větší formát bude vyžadovat více času a barev.

A jak řekl I. Levitan: „Nikdy se nesnažte následovat velký formát obrazu; ve velké etudě je více lží a v malém najdete jen velmi málo. “

7. Neustále porovnávat

V procesu práce neustále porovnávejte různé části obrázku, zkoumejte tón a barvu.

Abyste dobře viděli vztahy mezi odstíny, občas se podívejte na přírodu rozostřeným pohledem. Detaily zmizí a tóny objektů se vyjasní.

8. Dotvoření detailů

Na konci vše prozkoumejte podrobněji a dolaďte detaily. Tímto způsobem získáte hloubku krajiny a úplnost obrazu.

Milujete krásy přírody a rádi byste se je naučili zachytit na papír nebo plátno? Přihlaste se na kurz krajinomalby v Draw Planet, po jehož absolvování určitě zvládnete tvorbu pod širým nebem!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-krajinomalba-pro-zacatecniky/

 

IMG_7051

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!