Přejít na obsah
Menu

#dějiny

van-gogh-2-960×721@2x

Poté, co strávil více než století v soukromé sbírce, bylo jedno z uměleckých děl Vincenta van Gogha poprvé představeno veřejnosti od doby, kdy jej nizozemský umělec namaloval na jaře roku 1887. „Pouliční scéna na Montmartru“ líčí pár, který se procházel ve větrném dni před zábavním centrem v Paříži. Krajina plná barev a vitality značí, že se van Gogh obrátil k jeho osobitému impresionistickému stylu.

Před uvedením do aukce existovala pouze malá, černobílá fotografie pořízená v roce 1972, na které obraz připomíná některá umělcova další díla. Živá ulice je považována za stejnou jako v „Impasse des Deux Frères“, která v současné době visí ve Van Goghově muzeu v Amsterdamu, a podobně zobrazuje mlýn a vlajky propagující kabaret a bar. Podle The Art Newspaper se spekuluje o tom, jak rodina získala „Pouliční scénu na Montmartru“, vzhledem k tomu, že mnoho z Van Goghových uměleckých děl v té době bylo věnováno jeho bratrovi Theovi.

Obr.1

IKEA je globální společnost známá svým nábytkem, který si dokážete sestavit sami. IKEA je produktem péče, vytrvalosti a inovace švédského zakladatele Ingvara Kamprada. Narodil se 30. března 1926 v Pjätterydu (nyní součást obce Älmhult ve Švédsku) a byl vychován na farmě jménem Elmtaryd, která se nachází v malé vesničce Agunnaryd. Už když byl mladý věděl, že svět podnikání je určený pro něj. V pěti letech začal prodávat zápalky sousedům. Zjistil, že si může hromadně kupovat zápalky za velkoobchodní cenu, poté je prodávat za cenu maloobchodní a mít slušný zisk.

Kamprad začal prodávat i další předměty od ryb přes vánoční dekorace až po semínka. Později také začal prodávat školní potřeby, jako jsou pera a tužky. V roce 1943, kdy bylo Kampradovi 17 let, mu jeho otec dal hotovost jako odměnu za to, že se mu ve škole dařilo. Peníze použil na založení firmy IKEA – jméno vzrostlo z iniciálů jeho jména I (ngvar) K (amprad) a z iniciálů míst, kde vyrostl: E (lmtaryd) a A (gunnaryd).

Během prvních několika let IKEA začal Kamprad prodávat a dodávat své zboží pomocí nákladních automobilů na mléko. V roce 1947 začal diverzifikovat své podnikání přidáním nábytku od místních výrobců. Nábytek IKEA se brzy rozšířil. IKEA však čelila bojkotu výrobců kvůli velmi nízké ceně nábytku, což přimělo Kamprada navrhnout svůj vlastní nábytek.

Kampradova společnost začala představovat revoluční nábytek připravený k montáži, známý také jako nábytek „flat pack“. Tak vznikl jedinečný koncept IKEA – jednoduchého, praktického a dostupného nábytku „udělej si sám“, který lze zakoupit v „plochých baleních“. Přestože jsou tyto ploché nábytkové předměty cenově dostupné a nekomplikované, jsou stále kvalitní a stylové.

Od té doby se IKEA začala rozšiřovat mimo Švédsko. V šedesátých letech začala společnost otevírat obchody v dalších skandinávských zemích, jako je Norsko a Dánsko. V 70. letech začala IKEA expandovat mimo Skandinávii a otevřela své první obchody v Německu a Švýcarsku a nakonec i v dalších evropských zemích.

V roce 1974 rozšířila IKEA svůj trh mimo kontinentální Evropu. V roce 1974 otevřela svůj první asijský obchod v Japonsku a následující rok představila svůj první australský obchod poblíž Sydney a svou první severoamerickou pobočku v Dartmouthu v Novém Skotsku v Kanadě.

Zdálo se, že růst firmy IKEA nelze zastavit. V 80. letech se rozšířila do dalších zemí, jako je Velká Británie, Itálie, Francie, Španělsko, Belgie a Spojené státy. Když IKEA otevřela svou první šanghajskou pobočku, bylo přítomno více než 80 000 nakupujících. V roce 2010 společnost otevřela svou první latinskoamerickou pobočku v Santo Domingu v Dominikánské republice.

Německo doposud zůstává největším trhem s 50 IKEA obchody, zatímco Spojené státy jsou na těsném druhém místě s 44 obchody. Největší obchod IKEA se v současné době nachází v Gwangmyeong, Gyeonggi v Jižní Koreji.

IKEA má tedy více než 300 poboček ve 38 zemích. Její ústředí se nyní nachází v Delftu v Nizozemsku. Během tak obrovského úspěchu společnosti si Kamprad nikdy nepůjčil peníze ani nevydal žádné akcie.

Kamprad již v roce 2013 odstoupil z představenstva a jeho nejmladší syn převzal vedení společnosti. Navzdory své rezignaci a vysokému věku Kamprad stále hodně cestoval po celém světě, aby navštívil pobočky IKEA. Kamprad byl jedním z nejbohatších lidí na planetě – vydání časopisu Forbes z března 2010 ho zařadilo na 11. místo v seznamu nejbohatších lidí na světě. Navzdory svému bohatství žil Kamprad stále jednoduše a spořivě – stále přespával v levných hotelech a jezdil ve svém starém Volvu.

Kamprad zemřel pokojně ve svém domě ve švédském Smålandu 27. ledna 2018. Bylo mu 91 let.

Stejně jako mnoho jiných globálních společností má IKEA svá obvinění, konkrétně ohledně špatného zákaznického servisu, mizerných pracovních podmínkách a špatných postupech v oblasti životního prostředí (zejména velmi medializovaný skandál ohledně používání formaldehydu ve výrobcích v průběhu 80. let). Zdá se však, že je IKEA schopná tyto problémy napravit a dalším se vyvarovat .

IKEA je všeobecně známá svým inteligentním, ekonomickým a vysoce přizpůsobitelným nábytkem, ale společnost také diverzifikovala své produkty a služby od bytových domů přes maloobchod až po obchody s potravinami.

Nejoblíbenější výrobky IKEA: Knihovna Billy

Knihovna Billy je na vrcholu téměř každého seznamu nejoblíbenějších produktů IKEA. Jeho všestrannost je faktorem číslo jedna, proč knihovna Billy zůstává jedním z nejznámějších a nejprodávanějších předmětů IKEA všech dob. Podle New York Times se jedna jednotka knihovny Billy prodá každých 10 sekund! Šířku a výšku knihovny Billy můžete upravit nebo ji rozšířit přidáním nových polic. K dispozici jsou také volitelné dveře, které můžete nainstalovat do polic.

Židle Poäng. Ikonická židle Poäng, kterou vytvořil japonský designér Noboru Nakamura, je stylová i pohodlná – sedáním na ní můžete dokonce usnout. Navzdory dostupné ceně neobětuje kvalitu a odolnost. Každý rok se prodá asi 1,5 milionu židlí Poäng!

Komoda Malm. Další oblíbený IKEA produkt, Malm slouží jako pohodlná postel a má úložný prostor, za jednu cenu – je to víc než to, za co vyjednáváte. Jak je to skvělé?

Úložný prostor Kallax. Série polic a skříněk Kallax je vysoce přizpůsobitelná. Úložiště můžete postavit tak vysoko, jak chcete, nebo jej můžete umístit do rohu místnosti. Design je elegantní a moderní a povrch je odolný proti poškrábání. K dispozici je také policová vložka s dvířky pro odložení věcí.

Jak se kreslí rudkou?

15. května 2019

img-rubens-portret-syna

Rudka je červená křída, která stejně jako třeba uhel patří mezi umělecké materiály.

Od paleolitu po renesanci

Rudku, jednoduchou křídu, známe jako nejstarší kreslicí nástroj. Dokazují to jeskynní červené kresby zvířat z období paleolitu. Rudku používali také starověcí Řekové na značení váz.

Jako klasický kreslící nástroj podobný uhlu, se rudku začala používat až na konci 15. století. Široké využití našla během 16. a 17. století.

První se věnoval ruce sám velký Leonardo da Vinci. Červenou křídu také používali Andrea del Sarto, Correggio, Michelangelo, Rubens, Raphael a další renesanční mistři.

Renesanční umělci tak tvořili předběžné skici a návrhy. Barva rudky se skvěle hodí na nákresy struktury lidského těla, protože má teplé a měkké odstíny. Proto doboví umělci používali tento grafický materiál ke kreslení anatomických rysů postavy modelů.

Kolik je druhů a odstínů červené?

Barvu sanguine tradičně popisujeme jako rudou krevBarevný rozsah má od lehké terakoty až po hluboké, téměř hnědé odstíny. Rozšiřuje obzory černobílého kreslení.

V obchodech najdete různé druhy: kulaté tyčinky, ostře nabroušené tyčky nebo tužky vložené v dřevěné tyčince. Sady jsou monochromatické nebo dokonce s několika odstíny.

Co potřebujete k tomu, abyste nakreslili styl sanguine?

Pouze dva materiály: červená křída a papír. Případně použijete i podložku, něco na pro připevnění papíru, uměleckou gumu a fixační prostředek.

Sanguine. V mnoha ohledech závisí volba barvy na konkrétních úkolech, které jste si vybrali. Textura těla například lépe zprostředkujete načervenalými odstíny a na kreslení krajiny se hodí tmavší hnědé tóny.

 

Jaký vybrat papír? Nejlepší povrch k práci má hrubý, hustý základ. Na pastel můžete použít i lehký nebo tónovaný papír. Půjde to i s jemnozrnným sulfátovým papírem.

Určitě využijete také fixátor. Používá se k dlouhodobému uložení vaší tvorby, zafixuje obraz proti rozmazávaní. Někteří umělci používají běžný lak na vlasy bez vůní a třpytek. Ale musíte pamatovat na to, že každý fixátor může ovlivnit výslednou barvu. Obvykle dílko po zafixování ztmavne.

Jak rudkou kreslit?

Základem techniky kreslenírudkou je kombinace jemných čar a širokých tahů, stínování a skvrn. Určitě je dobré předkreslit obrys budoucího objektu pastelkami. Pokud si nejste jisti svými schopnostmi, obrys může být nejprve povrchově aplikován obyčejnou tvrdou tužkou.

Sytost barvy by se měla upravovat tlakem. Někteří umělci také pro tyto účely aplikují smáčení křídy. Průhlednost a barevnou hloubku můžete také udělat pomocí prolnutí. Toho docílíte jednoduše tak, že požadovanou část otřete prstem nebo bavlněným tampónem.

 

Už jste si vybrali, co kreslit? Klidnou krásu venkovské krajiny nebo staré městské ulice? Možná chcete vyjádřit krásu letního zátiší? Nebo zachytit obraz milovaného člověka? To vše zvládnete se skvělou rudkou, která nás provází už historicky.

Přihlaste se na naše kurz kresby pro začátečníky a vyzkoušejte kreslení rudkou pod vedením těch nejlepších lektorů!

https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-kresby/

image-20141201-20576-k7ic8

Obvykle lidé pohlíží na umělecké předměty jako na součást zábavy – potěší oko, může zvednout náladu nebo pobavit. Umění může ale také skutečně změnit svět nebo životy některých jedinců. Pablo Picasso kdysi dokonce prohlásil: „Ne, obrazy nevznikají, aby zdobily domov. Jsou válečnou zbraní při útoku i vítězstvím nad nepřítelem! “ A zdá se, že měl pravdu. Některá plátna zcela změnila způsob, jakým lidé vnímají sociální problémy, politiku a někdy i samotné umění.

 

  1. „Jeskyně Lascaux“

Skalní malby v jeskyním komplexu Lascaux. Před cca 17 000 lety

Jedny z nejstarších maleb na světě vyvolaly skutečnou senzaci. Stalo se to ale až 17 000 let po jejich namalování. V roce 1940 podnikla skupina dětí výlet do přírody za jednou malou francouzskou vesničkou. Náhodou objevili jeskyni a v ní jeden z nejneobvyklejších nálezů prehistorického umění na světě. Ačkoli se nejedná o nejstarší nástěnné malby, jde o nejkrásnější a nejpreciznější prehistorické malby, který dokazují, že se lidé vždy pokoušeli o umění.

  1. „Studie plodu v děloze“

 „Studie plodu v děloze“, přibližně 1510, Leonardo da Vinci

Leonardo da Vinci je díky svým dílům považován za opravdového genia. Ale „Studie plodu v děloze“ měla na svět větší dopad než „Mona Lisa“ nebo „Poslední večeře“. Leonardo se svými anatomickými kresbami, vytvořenými na základě autopsií, napadal morální a umělecké normy. Leonardovy objevy a metody změnily způsob, jakým umělci a vědci studovali lidské tělo.

  1. „Dvorní dámy“

„Dvorní dámy (Las Meninas) 1656, Diego Velásquez.

Tohle není žádný obyčejný obraz. Na obrazu vidíme princeznu Margaret – Markétu Habsburskou a její „meniny“ (dvorní dámy). Španělský umělec Diego Velázquez každého zmátl. Co je iluze a co skutečnost? Jaké je spojení mezi divákem a postavami? Obraz například ukazuje nejen pětiletou Infantu Margheritu s dvorními damami, ale i její rodiče – krále Španělska Philipem IV a Mariannu Rakouskou- v odrazu zrcadla na zadní stěně. Na plátně je také umělec sám (z našeho pohledu vlevo). Co vlastně umělec maloval? Vliv obrazů Velázqueze na dějiny umění byl obrovský. I o 250 let později mělo toto dílo obrovský vliv a to především na kubismus. Picasso byl tak fascinován „dvorními dámami“, že namaloval 58 verzí tohoto obrázku.

  1. Maratova smrt

Tento obraz francouzského umělce Jacquese-Louis Davida může být považován za první skutečně politické plátno. Popisuje důsledky atentátu na revolucionáře Jean-Paula Marata, který byl ve své koupelně ubodán. David se v podstatě rozhodl, že ze zavražděného revolucionáře udělá ikonu politické propagandy. A podařilo se mu to docela dobře. Mezi veřejnost se totiž záhy rozšířily vytisknuté rytiny.

  1. Olympia

Olympia, 1863, Édouard Manet.

Tento obraz se často považuje za odmítnutí patriarchálních uměleckých názorů. Ve skutečnosti je obraz Edwarda Maneta založen na díle „Urbinská Venuše“ renesančního umělce Titiana, který se proslavil svou šokující sexualitou. Ale existují významné rozdíly. Za prvé se Olympia, na rozdíl od Venuše, dívá přímo do očí diváka, což mnozí považují za nesmírně provokativní. A za druhé, její ruka zakrývá genitálie

  1. „Černý čtverec“

 „Černý čtverec „, 1915, Kazimír Malevič

Mnozí považují humbuk kolem tohoto obrazu za hloupý a absolutně zbytečný. V některých ohledech mají pravdu, protože to je opravdu jen černý čtverec. Práce Kazimíra Maleviče je však považována za první obraz, ve kterém není znázorněno vůbec nic. Umělec chtěl zcela opustit myšlenku, že by umění mělo zobrazovat realitu nebo fantazii. Malevičovy malby a představy dále inspirovali nespočet umělců ve dvacátém století a byly také základem, na němž se vybudovaly mnohé abstraktní a konceptuální pohyby umění. Samozřejmě nezměnili svět, ale dokázali změnit umění navždy.

  1. „Campbellova polévka“

„Campbell’s soup cans“, 1962, Andy Warhol

Na rozdíl od předchozího obrázku vytvořil Andy Warhol toto dílo na počest velmi specifického výrobku. Takového, které byste v uměleckém provedení čekali nejméně. Andy Warhol se rozhodl obrátit to, co Američané vídali každý den do uměleckého díla hodného galerie. Současně se umělcovi také podařilo zpochybnit mnoho myšlenek týkajících se umění.

  1. „Guernica“

„Guernica“, 1937, Pablo Picasso

Žádná práce se nestala tak důležitým symbolem protiválečných hnutí, jako tenhle srdce drásající obraz Pabla Picassa. Umělec zobrazil ve své práci noční bombardování španělského města Guernica v roce 1937 během španělské občanské války. Vláda Španělské republiky nařídila Picassovi, aby vytvořil umělecké dílo o této hrozné události na Světové výstavě v Paříži. Dnes, v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, visí replika této malby o rozměrech tapisérie.

  1. „Problém, se kterým všichni žijeme“

“ The Problem We All Live With“, 1964, Norman Rockwell

Ilustrátor Norman Rockwell po celou svou kariéru zobrazoval obyčejný americký život v polovině 20. století – a to jak vše dobré, tak špatné. Obraz, namalovaný v roce 1964, zobrazuje afroamerickou dívku Ruby Bridges na cestě do školy, kde studují pouze „bílí“ lidé. Dívka je doprovázena policisty kvůli rasové nenávisti, která byla způsobena tím, že jí bylo dovoleno studovat v takové škole. Prochází kolem rasových urážek napsaných na stěně. Obraz se stal skutečným ikonickým symbolem hnutí za občanská práva. Barak Obama jej pověsil na zeď, když pozval Bridges, aby se s ním setkala v Bílém domě v roce 2011.

  1. „Musí být ženy nahé, aby se dostaly do Metropolitního muzea umění“

„Do women have to be naked to get into the Met. Museum? „, 1989, Guerilla Girls.

Guerilla Girls je anonymní skupina umělců, kteří pracují pro velmi specifický účel. Posledních třicet let bojují s pomocí svých děl proti rasismu a sexismu ve světě umění. Dělají to prostým uvedením skutečností. V tomto případě je skutečnost, že „méně než 5% umělců v sekci „Moderní umění“v Metropolitním muzeu v New Yorku jsou ženy, zatímco 85% nahých lidí na obrazech jsou ženy.“ Tento plakát se stal symbolem postupu žen v uměleckých institucích.

  1. „Pane, pomoz mi přežít tuto smrtící lásku“

“ My God, Help Me to Survive This Deadly Love, 1990, Dmitrij Vrubel

V roce 1979 byla pořízena slavná fotografie generálního tajemníka Sovětského svazu Leonida Brežněva a vůdce NDR Ericha Honeckera, který se spojil v „socialistickém bratrském polibku“. Umělec Dmitrij Vrubel se rozhodl namalovat tento obraz na berlínskou zeď, doprovázenou kontroverzním epitelem. Tento obraz je symbolem toho, jak umění může být výrazem moci lidí, kteří mohou změnit směr politiky.

Život Fridy Kahlo

17. října 2018

44118677_1994575370589309_2594714271795380224_n

V osudu charismatické a žhavé Mexičanky Fridy Kahlo byla spousta dechberoucí dobrodružství a tragických neúspěchů.

Události v jejím životě se střídali jako obrázky v kaleidoskopu: jasné barvy, plátna a štětce, osudné neštěstí, geniální manžel-podvodník a dokonce i román se Lvem Trockým… Ani většina filmů se může pochlubit takovými zápletkami!

Fridinu bezstarostnému dětství byl najednou konec, když šesti letech dostala strašnou nemoc jako je obrna – nakažlivé onemocnění nervového systému.
Uzdravila se, ale nezůstalo to bez následků. Infekce pronikla hluboko do těla malé Kahlo a způsobila jí nenapravitelné poškození pravé nohy. Dívka začala výrazně kulhat, a proto si vysloužila od svých vrstevníků přezdívku „Frida – dřevěná noha“.

Ovšem urážky a obscénní vtipy naši hrdinku nezastavili: naschvál se začala se všemi prát.

Deset let po zákeřné obrně čekal Kahlo další šok, ještě vážnější než první.
Budoucí umělkyně se dostala do hrozné dopravní nehody. Trolejbus narazil do autobusu, ve kterém dívka jela. Jen zázrakem Frida přežila. Lékaři objevili u sedmnáctileté Kahlo dva tucty obtížných zlomenin a břicho dívky bylo probodnuto železnou tyčí.

Když Frida vyklouzla ze spárů smrti, zůstala na lůžku déle než na rok. Aby se k smrti neunudila, poprosila dívka svého otce, aby ji koupil malířské potřeby.

Takže pro Kahlo byl vynalezen speciální aparát, který ji umožnil kreslit v posteli. Takto se Frida poprvé začala věnovat umění a dosáhla v této oblasti obrovského úspěchu.

Hlavní tragédie v životě Fridy Kahlo, ironicky, byla také začátkem cesty ke světové slávě.

Další významnou událostí v životě nejslavnější mexické umělkyně bylo setkání se slavnějším malířem Diego Riverou.

„V životě jsem měla dvě nehody: první byla srážka autobusu s trolejbusem a druhá byla Diego,“ řekla Frida o jejich vztahu.

Rivera, sic upřímně spojený se svou ženou, přesto nemohl být věrným manželem: monogamie doslova odporovala jeho vlastnímu pojetí. Umělec byl zvyklý na pozornost žen a ani se nesnažil vzdát se vztahů s jinými dámami.
Ale Kahlo dlouhé mexické noci neproplakala: zvykla si trávit čas se svými milenci i milenkami a začala se bavit stejně jako nestálý Diego.
Rivera byl rozzuřený a pár se musel rozvést. Ale jen proto, aby se znovu za rok znovu vzali.

 

Frida věděla, jak si život užít: umělkyně milovala tequillu, hodně kouřila a za každých okolností se smála hlasitým smíchem.

V roce 1950 se však důsledky havárie znovu projevili a Frida se musela podrobit několika operacím, po nichž byla Mexičanka trvale připoutána na invalidní vozík. Brzy ji měli dokonce amputovat pravou nohu.
Ale Frida zůstala až do posledního dne neuvěřitelnou optimistkou a svůj poslední obraz namalovaný týden před svou smrtí, pojmenovala „Viva la vida!“, Což znamená „Žijte život!“.

1-2017-Akvarelova-Ilustrace-1-94

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!