Blog Draw Planet

Každý z nás se musí denně rozhodovat. Jestli vstane brzy, jestli vypije kávu nebo vodu nebo jestli začít běhat či shlédnout další video na Youtube!

Někdy se zdá výběr jednoduchý, někdy se ale volí hůř. Chcete-li dosáhnout výsledků, musíte se rozhodovat a odstraňovat žrouty času. Tak to funguje i u koníčků. Přestože jsme své hobby měli rádi, upouštíme od něj, protože dojde čas, nebo se celkově změní situace. Nejčastěji to však bývá naše volba, kreslit (tančit, vyšívat nebo cokoli jiného) určitě můžeme upřednostnit před seriálem nebo jakýmkoli jiným, co vám vlastně jen bere čas.

Ujišťujeme vás, že nejde vždycky zvolit požadovanou variantu. Dny se od sebe dost liší, někdy je slunečno a někdy zataženo, někdy vám to ani zdraví nedovolí. Určitě to ale každý den zkuste! To je hlavní, nezapomenout to pokaždé zkusit!

O kreslení to platí také!

🖍 Buď můžete kreslení odložit na zítra, nebo si sednete a nakreslíte rychlou skicu tužkou za 10 minut.
🖍 Jde se vymluvit na to, že nemáte kde tvořit a všechno umažete, nebo si vezměte igelit či noviny a začněte kreslit
🖍 Určitě si jde říct, že byste potřebovali hodně peněz na tvoření, abyste koupili materiály. Také si ale můžete pořídit obyčejnou tužku, papír a začít kreslit, třeba už to máte doma.
🖍 Je možné, že ve Vašem městě neexistuje normální škola kreslení (což samozřejmě neplatí pro Prahu, vzhledem k Draw Planet), ale vy si přesto můžete koupit online kurzy.

Výběr je na vás! 😊

Není žádným tajemstvím, že mnozí umělci svá díla vůbec nenazývali. Obvykle pojmenovali obrazy až posmrtně majitelé, správci a dědicové či právníci.

Jan Vermeer není výjimkou. Jeho obraz „Dívka s perlou“ dostal své jméno skutečně až několik století po Vermeerově smrti. Zpočátku se obraz proslavil pod názvem „Dívka v turbanu“ nebo „Dívčí tvář“..
Název „Dívka s perlou“ se objevil až v roce 1995, kdy Královská galerie Royal Mauritshuis v Haage připravovala katalog Vermeerovy výstavy ve Washingtonu. Později byl tento název zvěčněn v románu spisovatelky Tracy Chevalier. A v roce 2004 se v kinech objevil film se Scarlette Johansson.

Vzhled impresionismu můžeme z velké části přisoudit technickému pokroku společnosti.

Aby umělci mohli zprostředkovat nepatrné dojmy, nuance světla a barvy, museli se z atelierů dostat ven. Ale až do poloviny XIX. století bylo velmi obtížné vyjít s olejovými barvami na ulici.

„Franklin Booth bude vždy mnohem lepší, než téměř kdokoli, kdo kdy vzal do ruky pero …“

© Bernie Wrightson

Franklin Booth, (1874 – 1948) byl jedním z nejvýznamnějších a nejvlivnějších amerických umělců devatenáctého a dvacátého století, známý svou vysoce vybranou černobílou ilustrací, provedenou perem a inkoustem.

Neobvyklý postup Booth zvolil vlastně nedorozuměním. Úzkostlivě přesně kopíroval ilustrace z časopisů perem a inkoustem, protože si myslel, že tak byly stvořené i původně. Ve skutečnosti šlo o dřevoryt. Ve výsledku to ale Bootha přivedlo k vytvoření vlastního stylu kresby, který se skládal z tisíců čar, pečlivě umístěných vedle sebe.

Nelze si nevšimnout výrazných obrovských budov a lesů, které se rýsují přes drobounké postavy, klasickou kaligrafii a pokroucené stromy.

Franklin se stal vynikajícím komerčním umělcem. Ilustroval knihy Jamese Reillyho, Marka Twaina, Theodora Dreisera, Meredith M. Nicholson a dalších autorů. Výborná znalost anatomie a pocit plasticity v zastoupení postav, smysl pro drama a dovednost kompozice, to vše pojal Booth naprosto úžasně. Vskutku to byl jeden z největších mistrů s perem a tuší, kteří se narodili v Americe.

Jeho jedinečný styl kreslení, ta vzrušující rozmanitost, se podobá malbě. Evidentně ovlivnil svými pracemi jeho současné i budoucí generace umělců, například Franka Fazetta a Berniho Wrightsona.

„Vždycky jsem obdivoval krásu práce Franklina Bootha a považuji ho za jednoho z nejlepších v americké ilustraci.“ © Norman Rockwell

„Moderní student, který chce dosáhnout rychlého úspěchu, by měl kopírovat některé jeho ilustrace, přestože užitečné budou pouze pro disciplínu. Dřív jsem ho kopíroval jen z lásky k němu.“ © Milton Caniff