Přejít na obsah
Menu

Od jeskyních kreseb až po politické graffiti: 11 obrazů, které změnily svět

30. října 2018

Zpět na blog
image-20141201-20576-k7ic8

Obvykle lidé pohlíží na umělecké předměty jako na součást zábavy – potěší oko, může zvednout náladu nebo pobavit. Umění může ale také skutečně změnit svět nebo životy některých jedinců. Pablo Picasso kdysi dokonce prohlásil: „Ne, obrazy nevznikají, aby zdobily domov. Jsou válečnou zbraní při útoku i vítězstvím nad nepřítelem! “ A zdá se, že měl pravdu. Některá plátna zcela změnila způsob, jakým lidé vnímají sociální problémy, politiku a někdy i samotné umění.

 

  1. „Jeskyně Lascaux“

Skalní malby v jeskyním komplexu Lascaux. Před cca 17 000 lety

Jedny z nejstarších maleb na světě vyvolaly skutečnou senzaci. Stalo se to ale až 17 000 let po jejich namalování. V roce 1940 podnikla skupina dětí výlet do přírody za jednou malou francouzskou vesničkou. Náhodou objevili jeskyni a v ní jeden z nejneobvyklejších nálezů prehistorického umění na světě. Ačkoli se nejedná o nejstarší nástěnné malby, jde o nejkrásnější a nejpreciznější prehistorické malby, který dokazují, že se lidé vždy pokoušeli o umění.

  1. „Studie plodu v děloze“

 „Studie plodu v děloze“, přibližně 1510, Leonardo da Vinci

Leonardo da Vinci je díky svým dílům považován za opravdového genia. Ale „Studie plodu v děloze“ měla na svět větší dopad než „Mona Lisa“ nebo „Poslední večeře“. Leonardo se svými anatomickými kresbami, vytvořenými na základě autopsií, napadal morální a umělecké normy. Leonardovy objevy a metody změnily způsob, jakým umělci a vědci studovali lidské tělo.

  1. „Dvorní dámy“

„Dvorní dámy (Las Meninas) 1656, Diego Velásquez.

Tohle není žádný obyčejný obraz. Na obrazu vidíme princeznu Margaret – Markétu Habsburskou a její „meniny“ (dvorní dámy). Španělský umělec Diego Velázquez každého zmátl. Co je iluze a co skutečnost? Jaké je spojení mezi divákem a postavami? Obraz například ukazuje nejen pětiletou Infantu Margheritu s dvorními damami, ale i její rodiče – krále Španělska Philipem IV a Mariannu Rakouskou- v odrazu zrcadla na zadní stěně. Na plátně je také umělec sám (z našeho pohledu vlevo). Co vlastně umělec maloval? Vliv obrazů Velázqueze na dějiny umění byl obrovský. I o 250 let později mělo toto dílo obrovský vliv a to především na kubismus. Picasso byl tak fascinován „dvorními dámami“, že namaloval 58 verzí tohoto obrázku.

  1. Maratova smrt

Tento obraz francouzského umělce Jacquese-Louis Davida může být považován za první skutečně politické plátno. Popisuje důsledky atentátu na revolucionáře Jean-Paula Marata, který byl ve své koupelně ubodán. David se v podstatě rozhodl, že ze zavražděného revolucionáře udělá ikonu politické propagandy. A podařilo se mu to docela dobře. Mezi veřejnost se totiž záhy rozšířily vytisknuté rytiny.

  1. Olympia

Olympia, 1863, Édouard Manet.

Tento obraz se často považuje za odmítnutí patriarchálních uměleckých názorů. Ve skutečnosti je obraz Edwarda Maneta založen na díle „Urbinská Venuše“ renesančního umělce Titiana, který se proslavil svou šokující sexualitou. Ale existují významné rozdíly. Za prvé se Olympia, na rozdíl od Venuše, dívá přímo do očí diváka, což mnozí považují za nesmírně provokativní. A za druhé, její ruka zakrývá genitálie

  1. „Černý čtverec“

 „Černý čtverec „, 1915, Kazimír Malevič

Mnozí považují humbuk kolem tohoto obrazu za hloupý a absolutně zbytečný. V některých ohledech mají pravdu, protože to je opravdu jen černý čtverec. Práce Kazimíra Maleviče je však považována za první obraz, ve kterém není znázorněno vůbec nic. Umělec chtěl zcela opustit myšlenku, že by umění mělo zobrazovat realitu nebo fantazii. Malevičovy malby a představy dále inspirovali nespočet umělců ve dvacátém století a byly také základem, na němž se vybudovaly mnohé abstraktní a konceptuální pohyby umění. Samozřejmě nezměnili svět, ale dokázali změnit umění navždy.

  1. „Campbellova polévka“

„Campbell’s soup cans“, 1962, Andy Warhol

Na rozdíl od předchozího obrázku vytvořil Andy Warhol toto dílo na počest velmi specifického výrobku. Takového, které byste v uměleckém provedení čekali nejméně. Andy Warhol se rozhodl obrátit to, co Američané vídali každý den do uměleckého díla hodného galerie. Současně se umělcovi také podařilo zpochybnit mnoho myšlenek týkajících se umění.

  1. „Guernica“

„Guernica“, 1937, Pablo Picasso

Žádná práce se nestala tak důležitým symbolem protiválečných hnutí, jako tenhle srdce drásající obraz Pabla Picassa. Umělec zobrazil ve své práci noční bombardování španělského města Guernica v roce 1937 během španělské občanské války. Vláda Španělské republiky nařídila Picassovi, aby vytvořil umělecké dílo o této hrozné události na Světové výstavě v Paříži. Dnes, v sídle Organizace spojených národů v New Yorku, visí replika této malby o rozměrech tapisérie.

  1. „Problém, se kterým všichni žijeme“

“ The Problem We All Live With“, 1964, Norman Rockwell

Ilustrátor Norman Rockwell po celou svou kariéru zobrazoval obyčejný americký život v polovině 20. století – a to jak vše dobré, tak špatné. Obraz, namalovaný v roce 1964, zobrazuje afroamerickou dívku Ruby Bridges na cestě do školy, kde studují pouze „bílí“ lidé. Dívka je doprovázena policisty kvůli rasové nenávisti, která byla způsobena tím, že jí bylo dovoleno studovat v takové škole. Prochází kolem rasových urážek napsaných na stěně. Obraz se stal skutečným ikonickým symbolem hnutí za občanská práva. Barak Obama jej pověsil na zeď, když pozval Bridges, aby se s ním setkala v Bílém domě v roce 2011.

  1. „Musí být ženy nahé, aby se dostaly do Metropolitního muzea umění“

„Do women have to be naked to get into the Met. Museum? „, 1989, Guerilla Girls.

Guerilla Girls je anonymní skupina umělců, kteří pracují pro velmi specifický účel. Posledních třicet let bojují s pomocí svých děl proti rasismu a sexismu ve světě umění. Dělají to prostým uvedením skutečností. V tomto případě je skutečnost, že „méně než 5% umělců v sekci „Moderní umění“v Metropolitním muzeu v New Yorku jsou ženy, zatímco 85% nahých lidí na obrazech jsou ženy.“ Tento plakát se stal symbolem postupu žen v uměleckých institucích.

  1. „Pane, pomoz mi přežít tuto smrtící lásku“

“ My God, Help Me to Survive This Deadly Love, 1990, Dmitrij Vrubel

V roce 1979 byla pořízena slavná fotografie generálního tajemníka Sovětského svazu Leonida Brežněva a vůdce NDR Ericha Honeckera, který se spojil v „socialistickém bratrském polibku“. Umělec Dmitrij Vrubel se rozhodl namalovat tento obraz na berlínskou zeď, doprovázenou kontroverzním epitelem. Tento obraz je symbolem toho, jak umění může být výrazem moci lidí, kteří mohou změnit směr politiky.

Témata



1-2017-Olejomalba-Pokracovani-1-44

UŽ VÁM NIC NEUTEČE!