Kresba pózy lidského těla je nesmírně důležitá – pár promyšlených tahů udává energii celé figury. Jak na to, aby byla póza vždy energická, ale přitom čitelná?

Základem úspěchu je jednoduchost

Začněte velkými tvary a „směrem“ pózy. Jednou či dvěma linkami naznačte hlavu a páteř – odtud vycházejte. Příliš se nezabývejte přesností; důležitý je „tok“ pohybu, ne perfektní obrys.

Čas a tempo

Následující časové bloky by vám měly pomoct uvědomit si, kolik pozornosti věnovat jednotlivým krokům. Kresbu pohybu si rozdělte do bloků po 1, 2 a 5 minutách.

1 minuta: načrtněte jen osu těla, směr končetin, náklony.
2 minuty: přidejte pár kontur a křivek.
5 minut: lehký stín pro objem – jen tam, kde nejvíc pomáhá čitelnosti pózy.

Časový limit vás nutí zaměřit se na to podstatné a dává póze energii.

Tahy, které mají smysl

Každý tah by měl mít důvod. Vnímejte, kde se tělo stlačuje/krčí a kde se natahuje, kde se tvar otáčí. Několik správně tvarovaných křivek řekne víc než mnoho nepodstatných čar.

Čím kreslit?

Tužka: univerzální; snadno s ní přejdete z linek do ploch.
Pero/inkoust: učí rozhodnosti (nejde gumovat) a pevné ruce.
Fix/marker: také nejde gumovat; ideální pro široké tvary.

Vrstvy a postupnost

Postupujte od obecného ke konkrétnímu: základní póza → větší objemy → teprve potom okraje a akcenty.

Nechte papír dýchat

Bílé plochy nejsou prázdno, ale světlo a vzduch. Nepřebarvujte vše; kontrast plných a prázdných ploch zvýrazní dynamiku pózy.

Nebojte se chyb a experimentů

Když linka „uhne“, zkuste ji začlenit. Kresba pohybu je trénink odvahy a soustředění, ne hon za čistotou a dokonalostí.

Využívejte živé modely

Kreslení póz podle živých modelů vás naučí pracovat s jemnými změnami v čase. Nemáte-li možnost živého modelu, využijte videosezení dostupná například na YouTube.

V dílech Mariny Abramović nejsou diváci jen pozorovateli, ale spolutvůrci. Její performance zkoumají hranice těla, psychiky i vztahu mezi umělcem a publikem – a zanechávají zážitek, na který se nezapomíná.

Počátky a odvaha riskovat
Narodila se v roce 1946 v Bělehradě, v tehdejší Jugoslávii. Už během studií začala experimentovat s performancí a brzy se stala jednou z průkopnic tohoto směru. V 70. letech šokovala sérií děl, v nichž podrobovala vlastní tělo extrémním zkouškám. Například stála zcela nehnutě, zatímco diváci na ni mohli libovolně použít připravené předměty – od peříčka až po nabitou pistoli. Chtěla tak zjistit, kam až sahají lidské morální hranice.

Spolupráce s Ulajem
Významnou část její kariéry tvořilo partnerství s německým umělcem Ulajem. Společně vytvořili desítky performancí, které se často točily kolem vztahů, důvěry a vytrvalosti. Jejich rozchod v roce 1988 završila symbolická akce „The Lovers“, kdy se každý z nich vydal z opačného konce Velké čínské zdi, aby se uprostřed setkali a rozloučili

.

„Umělkyně je přítomna“
Snad nejznámější je její projekt The Artist Is Present z roku 2010 v newyorském MoMA. Abramović seděla v tichu u stolu a zvala návštěvníky, aby si s ní vyměnili pohled. Tisíce lidí zažily nečekaně silné emoce – od smíchu po slzy – a performance se stala kulturním fenoménem.

Tělo, čas a přítomnost
Abramović chápe tělo jako hlavní umělecké médium. Její díla zkoumají bolest, trpělivost i meditativní klid. Čas není jen kulisa, ale materiál – mnohé akce trvají hodiny či dny, čímž diváka nutí vnímat jednotlivé okamžiky.

Odkaz a současnost
Dnes Marina Abramović vystavuje po celém světě a vede vlastní institut zaměřený na dlouhodobé performativní umění. Inspirovala generace tvůrců, kteří vnímají performance nikoli jako okrajový žánr, ale jako plnohodnotnou formu výtvarného projevu.

Chcete odhalit tajemství proporcí a anatomie a naučit se věrně nakreslit člověka v pohybu i v klidu? Kurz figurální kresby a portrétu v Brně vám s tím pomůže! Předlohou vám budou živí modelové a modelky, takže si vyzkoušíte skutečnou figurální kresbu se vším všudy.

Co se naučíte

Naši zkušení lektoři vám vysvětlí, jak správně a věrně zachytit proporce a anatomii. Během práce s fotografiemi i živými modely se naučíte, jak konstruovat postavu a pohyb. Osvojíte si, jak kresbou zachytit světlo, stíny i objem. Naučíte se kresbu portrétu a vše, co k ní patří. Vyzkoušíte si práci s přírodním i umělým uhlem, rudkou, pastelem i tužkou, a to aniž byste museli cokoliv sami pořizovat, veškerý materiál pro vás zdarma připravíme. Nechte se vést našimi trpělivými zkušenými lektory a získejte zkušenosti, které využijete i v další umělecké tvorbě.

Pro koho je kurz vhodný

Pro všechny, kdo mají chuť učit se a tvořit. Na konci každé lekce uvidíte pokrok, i když jste naprostí začátečníci. Nebojte se s námi učit něco nového a rozvíjet své dovednosti v tempu, které vám vyhovuje.

Další informace

Aktuální stav obsazenosti lekcí najdete na odkazu níže. Délka jedné lekce je 3 hodiny.

Víme, že život občas není možné přesně naplánovat, proto má předplatné 10 lekcí platnost půl roku a využít jej můžete podle vlastních časových možností. A pokud si i tak nejste jistí, využijte možnost zkušební lekce.

Zjistěte víc!: https://www.drawplanet.cz/kurz/kurz-figuralni-kresby-a-portretu-v-brne/

Stanovit cenu za vlastní práci je pro mnoho tvůrců citlivé téma. Máme pro vás, ale dobrou zprávu: cenotvorba se dá pojmout jednoduše a systematicky. V tomhle článku vás sběžně provedeme celým procesem cenotvorby a jak o ní uvažovat.

Začněte od nákladů a času

Nejspolehlivější je vyjít z reálných nákladů a vlastního času. Sečtěte materiál, práci, balení, poplatky a dopravu – tedy vše, co se k výrobku skutečně váže. Na takový mezisoučet potom aplikujte marži, která vytváří zisk a rezervu na pro případné ztráty.

U práce si stanovte hodinovou sazbu (např. 180 Kč/h) a vynásobte ji časem, který nad jedním kusem strávíte. Nebojte se do času započítat i přípravu, úklid pracoviště – i to je práce.

Ověřte situaci na trhu

Jakmile máte teoretickou cenu, podívejte se, jak se cenově pohybují podobné produkty. Stačí tři až pět srovnatelných nabídek: zjistěte minimum, maximum, průměr a co je v ceně zahrnuto (materiál, balení, servis, personalizace). Pokud je váš produkt dražší, jasně vysvětlete proč – lepší materiály, limitovaná edice, garance oprav. Je-li levnější, prověřte, že to není na úkor marže ani dlouhodobé udržitelnosti.

Vnímaná hodnota: proč si zákazník rád připlatí

Cenu neurčují jen náklady. Zásadní je vnímaná hodnota: příběh značky, originální design, limitovanost, možnost nechat si produkt upravit na míru. Vše, co se vašeho produktu týká konkrétně zmiňte – certifikace, ruční práce, lokální výroba, dostupný servis. A přidejte důkazy v podobě fotek z procesu, recenzí zákazníků, atd. Tím dáváte zákazníkům jistotu, že platí za něco skutečného.

Psychologie cen

Drobnosti dělají rozdíl. Koncovky 90 nebo 9 lidé vnímají jako nižší, přesto pokud pracujete s vyšší kvalitou, držte je střídmě, aby nabídka nepůsobila výprodejově. Balíčky a množstevní zvýhodnění přirozeně zvedají průměrnou objednávku. 

Neviditelné (ale reálné) náklady

Skutečnou marži vám snadno ukrojí to, co nevidíte na první pohled: reklamace, vratky, slevové kupony, ztráty při balení, poplatky platebních bran a marketplace. Patří sem i „neviditelný“ čas na administrativu, focení, popisy produktů a účetnictví. Vyplatí se proto přidat rezervu 5–10 %, která tahle rizika pohlídá.

Doprava zdarma tak, aby dávala smysl

„Doprava zdarma“ je skvělý motivátor, ale jen pokud nepolyká vaši marži. Spočítejte si průměrnou marži na objednávku a reálné náklady na dopravu i obaly. Práh pro dopravu zdarma nastavte tam, kde to vychází pohodlně – u mnoha tvůrců je to cca 1 200–1 500 Kč, ale vždy záleží na sortimentu. Cílem je zvýšit průměrnou hodnotu košíku, nikoli dotovat poštu.

Prodáváte do zahraničí? Přepněte ceník i myšlení

Mezinárodní prodej vyžaduje zohlednit DPH, clo, měnu, kupní sílu i logistiku v jednotlivých zemích. Počítejte s delší dopravou a vyšší pravděpodobností vratek. Vyplatí se respektovat místní zvyklosti zaokrouhlování i formy balíčků – to, co funguje doma, nemusí být jinde intuitivní.

Testujte dřív, než zlevníte

Když prodeje nejedou, první reflex je sahat po slevě. Zkuste nejdřív vyladit to, co vidí zákazník: hlavní fotku, popis přínosů, důvěryhodnost (recenze, garance), dodací termíny. Testujte po malých krocích – změnu koncovek, balíčky, benefitové nadpisy.

Závěrem: cena je příběh i strategie

Dobrá cenotvorba není jednorázový výpočet, ale průběžná disciplína. Vychází z reality vašich nákladů, opírá se o jasně vysvětlenou hodnotu a průběžně se upravuje pomocí drobných testů. Když budete své ceny umět konkrétně zdůvodnit a zároveň je zasadíte do srozumitelného příběhu značky, přestane pro vás být tvorba „cenovky“ strašákem a stane se přirozenou součástí procesu.

Pokud vás zajímá podobný obsah, chcete tipy, jak si přividělat svou tvorbou a mnoho dalších výhod, najdete je na v naší komunitě: ODKAZ

Štětec je prodloužená ruka malíře. Tvar hlavy, typ vlasu a délka rukojeti rozhodují o tom, zda vznikne jemná linka, plynulý přechod, nebo odvážná textura. Jak si vybrat a používat štětce tak, aby malba zůstala živá a přitom čitelná?

Základem úspěchu je jednoduchost

Začněte minimalistickou sadou. Místo desítek kusů zvolte tři až čtyři tvary, které pokryjí většinu práce: kulatý (univerzál), plochý (ostré hrany a plochy), kočičí jazýček / filbert (měkké okraje) a liner (dlouhé tenké linie). Méně nástrojů znamená více kontroly a jistoty.

Vlas a tvrdost

Vlas určuje, jak štětec drží barvu a reaguje na tlak. Měkký přírodní vlas (veverka, kuna) pojme hodně tekutiny a plynule ji uvolňuje – ideální pro akvarel. Syntetika se lépe vrací do původního tvaru a snese časté čištění – hodí se na akryl. Štětiny (prasečí) jsou tuhé a vhodné na hustou barvu – to pravé pro olejomalbu.

Velikosti bez chaosu

Číslování není napříč značkami jednotné. Orientujte se podle skutečné šířky tahu a podle toho, jak štětec drží špičku. Pro začátek se hodí tyto velikosti: kulatý 6–8, plochý 1/2″–1″, kočičí jazýček 8–10, liner 0–2.

Tvary a co umí

• Kulatý: od jemných linek po středně velkou plochu, dobře drží špičku.
• Plochý: rovné hrany, blokování a pásy barev; hranou lze vést tenkou linku.
• Kočičí jazýček / filbert: měkké začátky a konce tahu, hladké prolínání.
• Krátký plochý (bright): přesný, razantní tah.
• Vějíř: sjednocení textur, jemné přechody a efekty.
• Liner / rigger: velmi dlouhé, tenké čáry; písmo, větvičky.
• Mop / quill: velké savé štětce pro lavíry a měkčení.
  

  

Zvolte štětec podle techniky

• Akvarel / kvaš: měkký, savý vlas a krátká rukojeť pro přesnost. Využijte mop nebo kulatý štětec, doplňte linerem.
• Akryl: syntetika pro odolnost a jasnou stopu; tvrdost volte podle použití – měkčí (glazury) či tužší (impasto).
• Olej: štětiny na pastu a gesto, jemnější syntetika/kuna na glazury a detail; volte štětce s delší rukojetí.

Práce s barvou (a vodou)

Nechte štětec dělat práci za vás. Tlakem regulujte šířku stopy, tempem míru textury a vlhkostí sytost barvy. Jeden štětec toho svede víc, než čekáte – střídejte špičku, bok i celou šířku.

Péče, která šetří peníze i nervy

Čistěte štětce ihned po práci a podle použité techniky (u akvarelu a akrylu – voda a speciální mýdlo; u olejových barev – šetrný čistič). Nikdy netlačte špičkou štětce na dno nádoby, aby se nedeformoval. Vytvarujte hrot a sušte naležato nebo hrotem dolů. Nikdy nenechávejte štětec stát ve vodě/ředidle – povolí objímka a zničíte lak.