Блог Draw Planet CZ

Co vás napadne jako první, když se řekne „logo“? Pravděpodobně si okamžitě vybavíte značku automobilu nebo známého produktu. To je síla loga. Dnes je řada firem posedlá značkováním, svých produktů a logo má ve společnosti zvláštní místo. Je více než nepravděpodobné, že by se v našem moderním světe našel obchod bez loga nebo obchodního znaku. Díky logu je jednodušší odlišit a rozpoznat firmu od mnoha podobných společností. A jak to všechno začalo? Existují různé názory na aktuální vývoj loga. Pojďme se podívat do světa designu loga, včetně jeho minulosti, současnosti a budoucnosti.

Termín «logo» se poprvé objevuje v řecké etymologii. Odvozuje se od slova «logos» a znamená «slovo». Starověké římské a řecké mince byly zpravidla zdobeny monogramy (v moderní době zvanými loga) králů. Pokud si myslíte, že pouze Řekové a Římané používali loga pro různé účely, mýlíte se. Asyrská, mayská, egyptská, čínská a babylonská — tyto všechny kultury také používaly piktogramy, které se nyní mohou nazývat starověkými logy. Pokud jde o 13. nebo 14. století, existovaly monogramy, které v moderní době představují obchodní znaky. Zemědělci, klenotníci i obchodníci je používali. Faktem je, že branding existuje už několik století. Například v době před označováním hospodářských zvířat kódem, označovali zemědělci zvířata pomocí „razítka“ z rozžhaveného železa.
Když v 18. století nastala průmyslová revoluce, vývoj loga a značky se stal ještě nezbytnějším a intenzivnějším. Firmy postupně začaly používat značky jako součást firemní kultury. S produkováním výrobků ve velkém měřítku museli obchodníci a podnikatelé najít způsoby, jak rozlišit své výrobky od konkurenčních a udělat je jedinečnými. S nástupem nových technologií se stával design více a více populární. Vývoj výtvarného umění a litografických procesů pozitivně ovlivnil popularizaci loga. Pokud si připomeneme devadesátá léta, loga našla své místo v brandingu.

Současná historie loga a značky má své kořeny v padesátých letech minulého století. V současné době používají designéři ve velkém měřítku nejnovější technologie včetně bezchybné grafiky, aby vytvořily vzorové návrhy log, které budou uchvacovat svět. S nárůstem konkurence a dosažením nových výšin v designu se vývoj loga stal pro podnikání prostě nenahraditelným. Kromě toho, pokud obchodní zástupce hodlá spustit webové stránky, logo hraje jednu z rozhodujících rolí. Dnes prostě nejde ignorovat sílu loga. Jeho konstrukce se v posledních letech stala jednoduchou, ale velmi efektivní. Návrháři používají různé styly a písma, vizuální efekty atd., aby vytvořili unikátní logo pro podnikání.

Pokud se podíváme na historii a zohledníme současné hodnoty loga, je zřejmé, že se logo stává stále důležitější součástí značky. Díky tomu, že se designéři stávají zkušenějšími a využívají všechny nové technologie, je design loga ještě významnější a je důležitou součástí marketingové strategie pro obchodní organizace. Bez ohledu na to, co říkají skeptici, logo designu bude v nadcházejících letech stále dosahovat nových a nových výšin.

Zkusit si vymyslet vlastní logo, zrealizovat ho v počítačovém programu a mnohem víc můžete na našem kurzu Grafického designu. Kurz je vhodný i pro úplné začátečníky.

Zdá se, že stromy jsou pro kreslení jedním z nejjednodušších objektů. Ale pokud jste nikdy pořádně nekreslili, může být výsledný strom příliš jednoduchý…

… nebo až příliš detailní

Žádný z těchto výkresů není podobný skutečným objektům. První je jen symbol stromu a druhý je definice stromu. Hlavním úkolem umělce je kreslit to, co vidíme, ne to, co známe. Kreslení stromů je pro rozvoj této dovednosti skvělým cvičením.

V tomto článku Vám ukážeme, jak kreslit duby jednoduchým a realistickým způsobem.

Co potřebujete:
— Několik listů papíru;
— tužka (HB);
— střední měkká tužka (2B);
— měkká tužka (5V nebo méně);
— ořezávátko

Obvykle stačí pár tvrdých tužek (HB). Taková sada ale není univerzální pro všechny kresby. Abychom získali tmavé stíny, potřebujeme měkké tužky. Měkké tužky pomáhají dělat tmavší stíny, což nemůžeme říci o tvrdších tužkách. Tvrdé tužky nejsou tak tmavé ani, když na ně silně tlačíte!

Budete také potřebovat ořezávátko. Tupá špička zanechává lehčí tahy, které neodpovídají očekávanému výsledku. Vždycky dávejte pozor na ostrost tužek a nezapomeňte, že měkké tužky se rychleji ztupí!

Pokud jde o papír, může to být jakýkoli. Vhodný je i obyčejný papír pro tiskárny. Nepoužívejte však celý list. Čím menší kreslíte obrázek, tím méně detailů budete muset zobrazit. Ve skutečnosti jsou kresby z tohoto článku 9 cm vysoké.

Mozek funguje neobvyklým způsobem: nejprve zachytí celý objekt a už pak věnuje pozornost detailům. Proto nepotřebujete začít s kreslením detailů — nejdříve musíte vytvořit základ.

Krok 1

Nakreslete několika slabými tahy a tečkami jednoduchý tvar stromu. Pro tohle použijte tvrdou tužku (HB) a netlačte na ni. Tyto tahy nebudou součástí konečného obrazu (na dokončeném výkresu nebudou vidět).

Krok 2

Nakreslete kmen. Nezapomeňte, odspoda nahoru se postupně zužuje. Čím větší je strom, tím kratší a tlustší je jeho kmen.

Krok 3

V horní části kmenu nakreslete větve.
Větve v průběhu růstu postupně klesají (nezapomeňte zakreslit i to).

Krok 4

Zakreslete, jak z každé větve vyrůstají další větvičky. Čím delší větve jsou, tím níž se začínají dělit. Tahy by měly být lehké.

Krok 5

Krátkými, rychlými tahy nakreslete tvar koruny stromu. Neměla by být rovnoměrná.

Krok 6

Stejným způsobem nakreslete malé «mraky» listů v oblasti koruny. Některá místa nechte prázdná, aby byly viditelné části větví — tato struktura působí mnohem zajímavěji.

Krok 7

Přidejte větvím na tloušťce v místech, kde nejsou pokryty listy.

Krok 8

Než začnete se stínováním, určete, která část stromu bude jasná a v kterých částech bude stín. Můžete je definovat jednoduchým šrafováním.

Krok 9

Vezměte měkkou (2B) tužku (ujistěte se, že je ostrá) a vytvořte na kmenu texturu. Nezapomeňte, že musíte ponechat některé části bílé — to je pro zobrazení textury důležité.

Krok 10

Vezměte měkké tužky (2B a 5B) a zatemněte kmen a větve podle původního plánu rozložení světla. Nebojte se na měkkou tužku víc zatlačit, abyste získali potřebný stín, ale nepřehánějte to! Čím méně je na obrázku černých oblastí, tím působivěji vypadá.

Krok 11

Vezměte tvrdou tužku a nakreslete obrys listů. Kreslete takové «uvolněné kruhy», rychle a ostrými pohyby.

Krok 12

Každá větev má také vlastní malou korunu (to jsou ty «mraky», které jste kreslili). Měly by být zakresleny, jakoby to byly oddělené stromečky.
Nejprve vezměte měkkou tužku (2B), která na tmavé straně vytvoří tmavší kruhy. Z počátku na ni příliš netlačte, aby bylo případně možné opravit chyby.
Až se ujistíte, že jste definovali strany pro ztmavovaní správně, přidejte do nich stíny a hloubku a nakreslete přechod mezi světlými a tmavými částmi.

Krok 13

Vezměte si měkkou (2B) tužku, abyste přidali několik výrazných listů po celé koruně a na «malých korunkách». Tím vznikne efekt dalších, stěží viditelných větviček.

Krok 14

Vezměte tu nejměkčí tužku a přidejte několik tmavých akcentů na nejtmavších místech. Koruna bude kontrastnější. Také se ujistěte, že jsou všechny listy tmavší než «obloha»(pozadí) — listy nemohou být průhledné! Znovu můžete tvrdou tužkou projít nejsvětlejší oblasti.

Jak vidíte, kreslení stromů není tak složitý úkol. Stačí předat jejich opravdový vzhled, ne jejich definici. Je to však jen začátek tréninku — chcete-li se stát skutečným profesionálem v kreslení stromů, berte si s sebou na procházky skicák. Podívejte se na stromy, kolem kterých procházíte a pokuste se udělat jejich rychlé skici.“

Umělec dokáže namalovat přirozený portrét člověka pouze tehdy, když si z obecných pravidel vytvoří svůj jedinečný recept na dosažení přirozené pleti na plátně. Článek odhaluje odpověď na otázku: v jakém poměru namíchat barvy pro vznik tělových odstínů.
Vedle čistého bílého listu papíru má zdravá kůže jemný teplý béž. Dokonce i lidé s nejsvětlejší kůží nemohou říci, že je jejich obličej bílý: stačí jej srovnat s čistým papírem — rozdíl bude zřejmý.
Kromě bílé barvy se v paletě objeví okrová, žlutá a červená kadmia, případně sienna a umbra (pouze pro účely stínování, aplikujte ji velmi opatrně). Je nutné na paletu nabrat malé množství bílé barvy, zředit ji rozpouštědlem a přidat okrovou, červenou a žlutou barvou.
V teoretických dílech současných umělců najdeme popis další možnosti kombinace barev.
Smíchejte 6 dílů žluté barvy s 1 dílem červené, promíchejte je do homogenní žlutooranžové konzistence.
Přidejte ½ dílu modré. Po smíchání se objeví červenohnědý odstín.
Do výsledné směsi přidáme bílé barvivo. Musíme však brát v potaz, že tento recept není univerzální. Množství jednotlivých barev je přímo úměrné požadované barvě: tmavé nebo světlé.

Aspekty, které je třeba brát v úvahu
Neexistuje žádný dokonalý recept na takový nebo onaký odstín — výsledek přímo závisí na vidění umělce a barvě tváře modela.
Primární aspekty, které je třeba vzít v úvahu:
Ženská pleť je bledší a jemnější než mužská;
Tělo, ruce a nohy jsou tmavší než odstíny tváře;

Tělová barva akvarelem
Proces vytváření tělové barvy je jednodušší u malování akvarelem. Někdy se však může zdát, že pracovat akvarelem je těžší než olejem. Alternativou pro bílou barvu při práci s akvarelem je pozadí papíru, který bude prosvítat skrz tahy.

Pořadí barev:

Vezměte si plastovou paletu a na ni nakapejte pár kapek vody.
Hrotem měkkého štětce naberte trošku červeného akvarelu.
V důsledku smíchání malého množství červené s vodou se objeví slabý růžový odstín.
Po získání této směsi přidejte trochu žluté.
Konzistence je připravena na tvorbu portrétu.

Každý nováček nebo portrétista se musí naučit vytvářet realistický odstín pokožky. Až získáte zkušenosti, můžete vyvinout svou vlastní techniku míchání barev, která Vám bude vyhovovat. Obecně platí, že schopnost správně vybírat a míchat barvy je skutečné umění, protože každý člověk má svůj vlastní jedinečný tón pleti. Naučte se vytvořit realistický tón pleti, můžete začít experimentovat se surrealistickými odstíny a obrazy.

Přihlaste se do kurzu v Draw Planet, společné to namíchání zvládneme! 🙂
https://www.drawplanet.cz/kurz/

Gumou mažeme nápisy vytvořené tužkou již více než dvě století. Dějiny gumy, s jejíž pomocí mažeme výtvory tužkou, jsou psány už více než dvě století. Předtím tuto funkci nejčastěji zastávala střídka chleba. V roce 1770 však anglický chemik Joseph Priestley objevil, že pryž (později známá jako kaučuk) dokáže mazat tužku úspěšněji než chleba. Je to způsobeno tím, že při přejíždění gumou po papíře vzniká elektrostatický náboj, díky němuž se částice grafitu ke gumě přitahují.

V historii gumy byl přírodní kaučuk po dlouhou dobu jediným materiálem, ze kterého ji vyráběli. Trvalo to až do poloviny dvacátého století, kdy byl vynalezen syntetický kaučuk. A v devadesátých letech začaly gumy vyrábět z PVC a jiných polymerů.
Z čeho je vyrobená moderní guma, můžete určit podle barvy. Červeno-modré nebo šedé jsou vyrobeny z přírodního kaučuku. Jsou velmi elastické, můžeme je zkroutit a natáhnout, aniž by se deformovaly, ale negumují moc dobře. Čistě bílé nebo vícebarevné gumy jsou vyrobeny ze syntetických polymerů, mají dobrou abrazivitu a jsou příjemné na dotek.

Pravděpodobně jste již slyšeli o elastické gumě.
Na pohled zvláštní hnětací guma slouží ke korekci, prosvětlení a odstraňování nečistot. Měkká těstovitá textura odlišuje elastickou gumu od ostatních druhů gum.

Elastická guma je speciální čistící kaučuk, který se snadno mačká a má vysokou absorpční schopnost. Pokud jde o opravy kresby, elastická gumanepoškozuje papír a zachytí částice z grafitu. Neroztírá kresbu. Elastickou gumu vynalezla česká firma Koh-i-Noor, největší výrobce materiálů na kreslení.

Jako umělec se setkáváte s kritikou neustále. A nejsou to zrovna nejpříjemnější zážitky: kritika nejčastěji přináší bolest a ničí veškerou radost, kterou vám proces tvoření dává. Tlak nutnosti přizpůsobit se normám a touha vyhnout se negativní kritice jsou někdy tak velké, že mohou člověka donutit s tvorbou „seknout“. Ale odkud tento tlak pochází? Má každý obraz takovou hodnotu, aby se stal předmětem kritiky? Má každý právo kritizovat?

Dnes budeme diskutovat o temné straně tvořivosti, o které mnozí ani nevědí. Pokud se vám podaří uchopit tento text správně, získáte takovou svobodu, o které se vám nikdy nesnilo.
Kritika má jediný problém a ten koření v naší mysli. Prostě pouze klameme sami sebe. Když se na to podíváme logicky – je kritika čistý nesmysl. Člověk ale ze své povahy více preferujeme pohodlí než pravdu.

Jsme lidé, naší přirozeností je neustále soudit všechny a všechno. Tím, že si o nějakém objektu vytváříme úsudek, určujeme jeho hodnotu. Hodnocení nás vede k lepší budoucnosti, pomáhá nám přežít a být šťastným. Je tak důležité, že ovládlo celý náš život. Oceňujeme každou maličkost, abychom se ujistili, že je vše v pořádku. Nálepkujeme věci, situace, lidi. Ve skutečnosti ale věci nejsou takové nebo makové, věci prostě existují.

Výsledky soudního procesu mohou být dva: fakt a pohled na věc.

Faktem je pouze popis situace / objektu. Fakta jsou pozorování potvrzené velkým počtem lidí — každý, kdo pochybuje, může jít a zkontrolovat to. Výsledek bude stejný (a pokud ne, toto prohlášení nikdy nebylo faktem). Fakt je objektivní a nepotřebuje podrobný popis, aby začal existovat.

Pohled na věc je faktem s přidaným osobním hodnocením.
Hodnota se vytváří v mysli diváka a mimo ni neexistuje. Pokud mnoho lidí sdílí stejný názor, může to být vnímáno jako fakt («jahoda je lahodná», «růže jsou krásné»).

Vzpomínáte si na okamžik, když poprvé někdo zhodnotil vaši práci pozitivně? Omamný pocit euforie! A první negativní hodnocení? Možná jste po něm dokonce přestali na chvíli kreslit (nebo možná také navždy!). Bezpochyby je vliv hodnocení velmi silný. Ale odkud tato síla pochází? Odpověď je jednoduchá: to my jsme tím zdrojem.

Velmi často se klameme. Při kreslení je klam vyjádřený nebezpečnou vírou v to, že «názor se stává faktem v okamžiku, kdy je vysloven nahlas.» Samozřejmě, že to není pravda. Tento způsob myšlení nám však dovoluje nasát obrovské množství energie z každé pozitivní poznámky. A to znamená mnoho, protože s každou novou pozitivní reakcí se obraz ve skutečnosti stává čím dál tím krásnější!

Jen málo lidí kreslí výhradně pro sebe, někteří kreslí pro peníze, ale drtivá většina kreslí kvůli chvále ostatních. Je to tak opojný pocit, když jiní chválí vaši práci! Bohužel, čím více okouzlujících pocitů z pozitivních názorů získáváte, tím horší to je, když v hledišti vznikne kritika. Pozitivní hodnocení vám poskytne pár minut blaženosti, ale negativní komentář může zkazit celý den a vážně poškodit vaše sebevědomí.

A teď už k důležitému závěru. Čím víc jsme si jisti sami sebou, tím míň vnímáte názory jako fakta. Je to proto, že osoba s nízkou sebeúctou věnuje větší pozornost názoru někoho jiného než svému vlastnímu. Pokud se vám líbí váš obraz a někdo řekne, že je hrozný, přepadnou vás najednou zlé pocity. Někdo přišel a zničil všechnu vaší spokojenost s obrazem prostě jen tím, že vyjádřil svůj názor!

Měli byste analyzovat komentáře, aniž byste byli negativně naladěni. Možná vám komentářem chtěli úmyslně ublížit, ale proč byste jim dali takovou příležitost? Namísto toho použijte «pozitivní filtr» a vytáhněte maximální výhody z toho, co říkají.

A pamatujte, že vaše kresby mají právo být nedokonalé, nerealistické a nedokončené. Máte právo nesplňovat standardy jiných lidí. Zároveň ale má někdo právo říct, že se mu to nelíbí. Nikdy to ale nebude znamenat, že se musíte změnit jen proto, abyste uspokojili přání široké veřejnosti! A opět, pokud si nechcete vzít tuto radu k srdci, řekněte «děkuji» a pokračujte v tom, co děláte. Umění je svoboda, nikoli tlak. Pokud se chcete v této oblasti zlepšit, vy a jen vy se můžete donutit to udělat.
V Draw Planet Vám rádi pomůžeme posunout se v tvorbě dál a najít Váš jedinečný styl. V inspirativním prostředí a s přátelskými lektory se každý cítí skvěle. Máte chuť tvořit? Stačí si vybrat kurz, který Vás nejvíc zaujal a přihlásit se. 🙂 To ostatní už nechte na nás.